Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1999 > 1999-09-29

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 29. září 1999 č. 993 + P

k poslaneckému návrhu ústavního zákona, kterým se mění
ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky
(sněmovní tisk č. 359)


Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (sněmovní tisk č. 359), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.


Provede:

předseda vlády


Předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n , v. r.


S t a n o v i s k o

vlády k návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon
České národní rady č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky
(sněmovní tisk č. 359)


Vláda na jednání své schůze dne 29. září 1999 posoudila a projednala návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (sněmovní tisk č. 359), a vyjádřila s tímto návrhem s o u h l a s .

Vláda však doporučuje zvážit, zda je na místě, aby nově jmenovaná vláda měla do doby, než se Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky usnese o její žádosti o vyslovení důvěry, stejné postavení, jako vláda, jejíž demisi prezident republiky přijal nebo kterou odvolal a pověřil jí vykonáváním jejích funkcí prozatímně. Takové postavení vlády nově jmenované vytváří možnost vzniku politické nestability, k níž by mohlo dojít, pokud by nově jmenovaná vláda byla ve funkci případně jen krátkou dobu. Vláda proto doporučuje zvážit takovou úpravu, podle níž by bylo možno jmenovat vládu novou teprve poté, co by Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dala souhlas ke jmenování navrhovaného kandidáta na funkci předsedy vlády. Samotný proces kreace a jmenování nové vlády by měl časově navazovat až na okamžik po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jak to předpokládá čl. 73, odst. 2 poslední věta ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen “Ústava”). Tento návrh vláda předkládá přesto, že je si vědoma toho, že se tím do určité míry zasáhne do postavení a vztahů prezidenta republiky a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a že provedení této změny by si vyžadovalo změnit další ustanovení Ústavy, která navrženou novelou nejsou dotčena.

Vláda dále doporučuje v navrhovaných změnách čl. 62, písm. m) Ústavy v části věty za středníkem, upravit text tak, aby z něho vyplývalo, že v případě prezidentovy nečinnosti bude stejný režim pro vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky i pro vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky.

Vláda dále upozorňuje na to, že v krátké době předloží svůj návrh na změnu Ústavy, podle něhož bude jmenování předsedy Nejvyššího soudu a jeho místopředsedů vázáno na návrh nejvyššího orgánu soudcovské samosprávy.