I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády ze dne 2. listopadu 1994 č. 611
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
(tisk č. 1206)
Vláda na své schůzi dne 2. listopadu 1994 projednala a posoudila výše uvedený návrh zákona a vyslovila s ním n e s o u h l a s .
Předložený návrh na změnu rozpočtového určení daně z příjmů by vedl k užšímu sepětí příjmů z ekonomických aktivit s rozpočtem obce a okresu, na jejichž území k ekonomickým aktivitám dochází. Z tohoto hlediska vláda považuje návrh za opodstatněný, obsahující podněty k využití při přípravě nových rozpočtových pravidel. Tato nová rozpočtová pravidla však vláda hodlá vypracovat až v souvislosti se zřízením vyšších územních samosprávných celků a předložit je v dostatečném časovém předstihu tak, aby vytvářela časový prostor pro přípravu státního rozpočtu na následující rok. Z hlediska současného stavu však vláda považuje za rozhodující, že s předloženým návrhem novely stávajících rozpočtových pravidel je spojena řada zásadních negativních důsledků, k nimž zejména patří:
a) jednorázový hluboký zásah do struktury územních rozpočtů provázený výrazným úbytkem rozpočtových příjmů v méně průmyslových obcích a okresech, z jejichž strany by vznikl tlak na zvýšení vyrovnávací dotace ze státního rozpočtu;
b) neúměrné zvýšení ekonomicky neodůvodněných administrativních nároků na podnikatelské subjekty; návrh, aby daň z příjmů byla prováděna z úrovně plátcových pokladen, a to ve výši odpovídající poměru mezd zúčtovaných plátcovou pokladnou k celkovým mzdám, by znamenal, že výše daně z příjmů a záloh na ni by pro organizační jednotky musela být průběžně propočítávána z centra podnikatelského subjektu, které by k zaplacení daně muselo organizační jednotky zpravidla vybavovat rovněž potřebným objemem peněžních prostředků;
c) zásadní negativní zásah do správy daní vyplývající z toho, že základ daně se stanoví za podnikatelský subjekt jako celek, daň by však platily organizační jednotky; daňové přiznání by pak bylo podáváno jednomu finančnímu úřadu, daň by však byla placena více finančním úřadům.
V podrobnostech se k předloženému návrhu zákona dále uvádí:
- kvantifikace navrhovaných podílů rozpočtu obcí a okresních úřadů na dani z příjmů vychází z vrcholového pohledu a nikoliv z podrobné analýzy rozložení ekonomické základny členěné podle obcí a relevantních organizačních jednotek podnikatelských subjektů; bez této podrobné analýzy lze pouze přibližně odhadovat dopad navrhovaných změn, nikoliv jej však pro rozpočtové účely potřebným způsobem vyčíslit; již z tohoto odhadu však vyplývají značné disproporce v rozpočtech obcí oproti současnému stavu, kdy např. v Praze by se rozpočtové příjmy zvýšily zhruba o 9,9 mld. Kč, zatímco ke snížení rozpočtových příjmů by došlo u Ostravy zhruba o 1 mld. Kč, u Brna zhruba o 0,6 mld. Kč a u Plzně zhruba o 0,2 mld. Kč; propad v příjmech rozpočtů okresních úřadů by činil zhruba 2,9 mld. Kč a v rozpočtech obcí zhruba 6,2 mld.Kč; ke značnému snížení příjmové základny by došlo zejména u obcí do 2 000 obyvatel, kterých je v ČR 90% z celkového počtu obcí; předložený materiál neřeší, z jakých zdrojů by měl být značný jednorázový úbytek rozpočtových příjmů kryt;
- návrh předpokládá, že daň z příjmů právnických osob a daň z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti fyzických osob bude prováděna z úrovně organizačních jednotek, které pro účely daně z příjmů ze závislé činnosti mají postavení plátcových pokladen; návrh přitom nepřihlíží k tomu, že
- ne každá organizační jednotka podnikatelského subjektu je plátcovou pokladnou, popř. jedna organizační jednotka plní funkci plátcovy pokladny pro více organizačních jednotek,
- mezi objemem mezd zúčtovaných organizační jednotkou k výplatě a hospodářským výsledkem, který organizační jednotka dosahuje, nemusí být přímá souvislost,
- na úrovni organizačních jednotek nelze základ daně z příjmů zjišťovat, neboť ty zpravidla vedou jen přímé náklady; organizační jednotky nejsou účetními jednotkami a protože u nich nelze zjistit nákladovou komplexnost, nemohou být ani subjektem daně z příjmů;
předloženým návrhem by se tedy vyvolala uvnitř podnikatelských subjektů značná administrativa, aniž by se zároveň docílilo spravedlivého rozdělení daně z příjmů mezi územní rozpočty;
- návrh předpokládá, že organizační jednotky podnikatelského subjektu by platily příslušný podíl daně z příjmů na účet finančního úřadu příslušného podle sídla organizační jednotky; návrh však neřeší nezbytné souvislosti, které by s tím byly spojeny v oblasti správy daní; zejména jde o otázku vyměření a doměření daně, přeplatku a nedoplatku na dani z příjmů a jejich kompenzaci s přeplatky a nedoplatky na jiných daních, penalizaci a vymáhání nedoplatků na dani, a to za stavu, kdy subjektem daně z příjmů je podnikatelský subjekt jako celek a základ daně se zjišťuje na jeho úrovni;
- kromě výše uvedených věcných námitek se zároveň upozorňuje, že pro rok 1995 je předložený návrh s ohledem na stav rozpočtových prací nerealizovatelný, pokud by zároveň neměly být přepracovány všechny návrhy územních rozpočtů a změny promítnuty do návrhu státního rozpočtu na rok 1995, který již vláda schválila a předložila k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu.