Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1999 > 1999-09-22

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 22. září 1999 č. 975 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 325)

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 325), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.


Provede:

předseda vlády


Předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n , v. r.



S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 325)


Vláda na jednání své schůze dne 22. září 1999 posoudila a projednala návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk. č. 325), a vyslovila s tímto návrhem n e s o u h l a s .

Vláda své stanovisko opírá především o dále uvedené skutečnosti.

1. V ustanovení Čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod je zakotven zákaz retroaktivity. Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.

Od 30. prosince 1994 jsou, a to i při aplikování § 5 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, promlčeny trestné činy spáchané do 29. prosince 1989, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nedosahuje deseti let. Navrhovaná právní úprava tuto skutečnost nebere v úvahu a prohlašuje za nepromlčitelné všechny trestné činy spáchané při aktivním prosazování komunistického režimu v uvedené době, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody nejméně pět let. V této části je proto předložený návrh zákona v rozporu s ústavním pořádkem.

2. Navrhované vymezení okruhu trestných činů, které se mají stát nepromlčitelnými je nejasné, pouze v důvodové zprávě navrhovatelé uvádějí, že zločiny spáchané při aktivním prosazování komunistického režimu jsou zločiny proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva. Navrhovaná právní úprava by se tak nedotýkala poměrně obsáhlé oblasti trestných činů, na které dosud dopadá ustanovení § 5 zákona č. 198/1993 Sb., zejména majetkové a hospodářské trestné činnosti.

Uvedená charakteristika okruhu trestných činů, tj., že trestný čin byl spáchán “při aktivním prosazování komunistického režimu”, vyvolává pochybnosti v tom, zda se jedná o okolnosti, za nichž byl trestný čin spáchán, nebo zda se jedná o pohnutku. V prvním případě by nepromlčitelnost byla podmíněna prokázáním skutečnosti, že pachatel spáchal trestný čin za současného jednání, které by bylo možné považovat za aktivní prosazování komunistického režimu a ve druhém případě, pokud by podmínkou nepromlčitelnosti bylo prokázání pohnutky pachatele, tj. prokázání toho, že trestný čin byl spáchán v úmyslu prosazovat tímto způsobem komunistický režim, trestní řízení by se často dostávalo do důkazní nouze, neboť k prokázání této části subjektivní stránky trestného činu nebude k dispozici dostatek důkazních prostředků.

Důkazní nouzi vyvolá nepochybně i řešení otázky, o jakou míru prosazování komunistického režimu by se muselo jednat, aby byl naplněn zákonný znak “aktivně”.

3. Navrhovaná právní úprava, s výjimkou určení doby spáchání, okolností spáchání trestného činu, resp. pohnutky pachatele a hranice trestní sazby, blíže nevymezuje okruh trestných činů, o které by měl být § 67a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “trestní zákon”), doplněn. Podle § 67a písm. a) trestního zákona uplynutím promlčecí doby nezaniká trestnost trestných činů uvedených v hlavě desáté, s výjimkou trestného činu podle § 261 (veřejné projevování sympatií k fašismu nebo jinému podobnému hnutí). Hlava desátá trestního zákona upravuje trestné činy proti lidskosti. V § 67a písm. b) jsou pak vymezeny další trestné činy (například trestný čin teroru podle § 93 a § 93a, trestný čin vraždy podle § 219, trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 odst. 2 písm. b/, zbavení osobní svobody podle § 232), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva.

Podle názoru vlády je současná právní úprava, obsažená v § 67a pro účel předpokládaný předloženým návrhem zákona dostačující, neboť umožňuje, aby uplynutím promlčecí doby trestnost trestných činů, resp. zločinů proti lidskosti, nezanikla. Týká se to i jednání, která jsou uvedena v důvodové zprávě předloženého návrhu zákona.