Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1994 > 1994-07-13

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 13. července 1994 č. 389 + P

k poslaneckému návrhu zákona o volbách
do Parlamentu České republiky
(tisk č. 1048)


Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona o volbách do Parlamentu České republiky stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Provede:

předseda vlády

Předseda vlády

Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.


Příloha k usnesení vlády ze dne 13. 7. 1994 č.389

S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona o volbách do Parlamentu České republiky / tisk č. 1048 /

Vláda na svém zasedání dne 13. července 1994 projednala a posoudila návrh poslanců P. Hirše a dalších na vydání zákona o volbách do Parlamentu České republiky a vyslovila k jeho obsahu tyto výhrady, které považuje za závažné :

1. Vláda, pokud jde o novou úpravu voleb do Parlamentu, přijala svůj vlastní vládní návrh zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky,

který schválila na svém zasedání dne 23. 2. 1994 a předložila Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání. Na věcném a legislativním řešení této úpravy vláda nehodlá nic měnit, resp. neshledala po projednání předloženého návrhu žádné důvody k revizi a korekci vládního návrhu a proto vyslovuje s předloženým návrhem nesouhlas.

2. Návrh poslanců P. Hirše a dalších přitom v naprosté většině ustanovení přebírá text vládního návrhu zákona. Pouze v několika případech jsou navrhovány věcné změny; tyto však v samotném návrhu, ani v jeho odůvodnění nejsou zdůvodněny a v důsledku toho neobsahují žádné argumenty, které by zpochybnily řešení vyslovená ve vládním návrhu. V důsledku toho vláda neshledává důvod k tomu, aby se znovu vracela k svému návrhu a ověřovala, popř. korigovala

správnost jeho řešení. Absolutní nedostatečnost argumentace věcných změn uvedených v předloženém poslaneckém návrhu nevyvolává u vlády potřebu znovu se vracet již k přijatým řešením a tato řešení revidovat.

3. Ke konkrétním věcným změnám obsaženým v poslaneckém návrhu vláda uvádí několik zásadních výhrad :

a) Již při projednávání vládního návrhu předmětného zákona vláda pečlivě zvažovala otázku opodstatněnosti trvalého pobytu jako podmínky pro výkon aktivního a pasivního volebního práva ve volbách do Parlamentu. Vláda dospěla k závěru, že volební právo by mělo příslušet především a v prvé řadě těm našim občanům, kteří se na území České republiky trvale zdržují a mají proto možnost se přímo podílet na rozvoji naší společnosti. Tuto svou vůli vyjádřila vláda ve vládním návrhu zákona zakotvením trvalého pobytu na území České republiky jako podmínky pro uplatnění aktivního a pasivního volebního práva při volbách do Parlamentu ČR s jedinou výjimkou - trvalý pobyt voliče na našem území se nevyžaduje v případě aktivního volebního práva pro volby do Senátu. Řešení, které vláda navrhla, považuje za optimální a navrhovanou věcnou změnu úpravy této otázky odmítá.

b) Vláda nesouhlasí s navrhovaným zkrácením lhůt stanovených pro jednotlivé volební úkony. V poslaneckém návrhu se konkrétně zkracují- lhůta pro vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu (viz § 14 odst. 1) a lhůty pro přezkoumávání a registraci kandidátních listin krajskou volební komisí při volbách do Poslanecké sněmovny ( viz § 32 odst. 1 a § 34 odst. 2). Navrhované změny lhůt jsou

vytrženy z kontextu zákona a nenavazují na následné volební úkony. Například prezident republiky má vyhlásit volby do 45 dnů přede dnem voleb, ale již 60 dnů přede dnem voleb mají být podávány kandidátní listiny do Poslanecké sněmovny. Text zákonné předlohy se na základě navržených změn stal zmatečním a nebylo by možno podle něho volby realizovat. Zvláště je třeba trvat na skutečnosti, že volby, pokud by byly vyhlášeny pouhých 45 dnů předem, nelze podle navrženého zákona technicky připravit.

c) Vláda nesouhlasí s navrhovaným zvýšením úhrady politickým stranám za volební výsledky. Navržená věcná změna by znamenala zvýšení finančních nákladů na státní rozpočet spojených s realizací zákona oproti výši nákladů předpokládaných podle vládního návrhu.

4. Kromě dosud zmíněných výhrad týkajících se věcných řešení předloženého návrhu, vláda dále upozorňuje, že i tak navrhované změny nejsou správně legislativně promítnuty do návrhu zákona a že sám návrh navíc vykazuje řadu dalších legislativně technických nedostatků.