Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1996 > 1996-02-21

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 21. února 1996 č. 136 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
(tisk č. 2098)


Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á

k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 2098), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e

předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Provede:

předseda vlády

Předseda vlády

prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.


Příloha k usnesení vlády ze dne 21. února 1996 č. 136

S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů

(tisk č. 2098)

Vláda na své schůzi dne 21. února 1996 projednala a posoudila výše uvedený návrh zákona a vyjádřila s ním

n e s o u h l a s z těchto důvodů:

1. Předložený návrh vláda považuje za nerealizovatelný již proto, že je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Trest smrti nepřipouští čl. 6 odst. 3 Listiny základních práv a svobod ani Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění navazujících smluvních dokumentů, zejména protokolu č. 6, který v čl. 1 trest smrti zrušuje.

2. Kromě toho vláda má k předloženému návrhu řadu věcných připomínek, k nimiž například patří:

a) dlouhodobé kriminologické a jiné odborné výzkumy a zkušenosti prokázaly, že trest smrti neplní preventivní funkci v té míře, jaká je mu při laickém posuzování přisuzována. Nárůst násilné trestné činnosti není dán zrušením trestu smrti a jeho opětovné zavedení by nepřispělo ke snížení kriminality. K odstrašení pachatele přispívá daleko efektivněji rychlé a jednoznačné odhalení trestného činu a jeho pachatele, než aplikace i těch nejtvrdších trestů;

b) soudy mají podle platné právní úpravy dostatečně širokou škálu možností, jak uložit trest, který bude odpovídat míře zavinění pachatele a společenské nebezpečnosti jeho jednání. Stejného účelu, t.j. ochrany společnosti před brutálními zločinci, lze dosáhnout například i trestem odnětí svobody na doživotí;

c) vykonaný trest smrti je pro lidský život neodvratný, a to i v případě justičního omylu. Předložený návrh se snaží čelit tomuto nebezpečí tím, že stanoví obligatorní přezkoumání zákonnosti rozsudku a řízení, v němž byl trest smrti uložen, Nejvyšším soudem. Je tak navrhováno zavést opět princip třetího stupně v trestním řízení. Tento princip však justičnímu omylu zamezit nemůže. Možnost justičního omylu byla jedním z argumentů, kterým byl odůvodňován návrh na zrušení trestu smrti v České republice (resp. v ČSFR) v r. 1990.