Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1994 > 1994-07-13

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 13. července 1994 č. 390 + P

k poslaneckému návrhu zákona o volbách do Poslanecké sněmovny
a do Senátu Parlamentu České republiky
(tisk č. 1049)


Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Provede:

předseda vlády

Předseda vlády

Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.


Příloha k usnesení vlády ze dne 13. 7. 1994 č.390

S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky /tisk č. 1049 /

Vláda na svém zasedání dne 13. července 1994 projednala a posoudila návrh poslanců L. Motyčky a dalších na vydání zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky a vyslovila k jeho obsahu tyto výhrady, které považuje za závažné :

1. Vláda, pokud jde o novou úpravu voleb do Parlamentu, přijala svůj vlastní vládní návrh zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky,

který schválila na svém zasedání dne 23. 2. 1994 a předložila Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání. Na věcném a legislativním řešení této úpravy vláda nehodlá nic měnit, resp. neshledala po projednání předloženého návrhu žádné důvody k revizi a korekci vládního návrhu, a proto s předloženým poslaneckým návrhem rozhodla vyslovit nesouhlas.

2. Návrh poslanců L.Motyčky a dalších přitom v naprosté většině ustanovení přebírá text vládního návrhu zákona. Pouze v několika případech jsou navrhovány věcné změny; tyto však v samotném návrhu, ani v jeho odůvodnění nejsou zdůvodněny a v důsledku toho neobsahují žádné argumenty, které by zpochybnily řešení vyslovená ve vládním návrhu. V důsledku toho vláda neshledává důvod k tomu, aby se znovu vracela k svému návrhu a ověřovala, popř. korigovala správnost jeho řešení. Absolutní nedostatečnost argumentace věcných změn uvedených v předloženém poslaneckém návrhu nevyvolává u vlády potřebu znovu se vracet již k přijatým řešením a tato řešení revidovat.

3. Ke konkrétním věcným změnám obsaženým v poslaneckém návrhu vláda uvádí několik zásadních výhrad :

a) Již při projednávání vládního návrhu předmětného zákona vláda pečlivě zvažovala otázku opodstatněnosti trvalého pobytu jako podmínky pro výkon aktivního a pasivního volebního práva ve volbách do Parlamentu. Vláda dospěla k závěru, že volební právo by mělo příslušet především a v prvé řadě těm našim občanům, kteří se na území České republiky trvale zdržují a mají proto možnost se přímo podílet na rozvoji naší společnosti. Tuto svou vůli vyjádřila vláda ve vládním návrhu zákona zakotvením trvalého pobytu na území České republiky jako podmínky pro uplatnění aktivního a pasivního volebního práva při volbách do Parlamentu ČR s jedinou výjimkou - trvalý pobyt voliče na našem území se nevyžaduje v případě aktivního volebního práva pro volby do Senátu. Řešení, které vláda navrhla, považuje za optimální a navrhovanou věcnou změnu úpravy této otázky odmítá.

b) Vláda nesouhlasí s navrhovaným zvýšením úhrady politickým stranám za volební výsledky. Navržená věcná změna by znamenala zvýšení finančních nákladů na státní rozpočet spojených s realizací zákona oproti výši nákladů předpokládaných podle vládního návrhu.

c) Oproti vládnímu návrhu má dojít k výrazné odchylce od ustanovení § 67 až 75 vládního návrhu, která má zakotvit

jiný volební systém pro volby do Senátu. Navrhovaný , resp. modifikovaný volební systém spočívá v tom, že volič může přidělit číselné pořadí více kandidátům. Zvolen je pak kandidát, který získá nejvíce prvních, popř. druhých a třetích pořadí. Hlubšímu posouzení navrženého volebního systému brání nejasnost ustanovení § 73 odst. 5 o vyřazování kandidátů s nejmenším počtem hlasovacích lístků ve třetím, popř. dalších skrutiniích. Z textu nevyplývá, zda má být vyřazen kandidát s nejmenším počtem získaných prvních míst, nebo kandidát s nejmenším součtem prvních míst a přiřazených hlasovacích lístků z druhého a dalších skrutinií. Tato otázka je však pro výsledek voleb rozhodující. Nelze opomenout ani skutečnost, že uplatnění navrhovaného volebního systému předpokládá vytvoření značně velkého sumarizačního útvaru obvodní volební komise, který by musel zpracovávat 70 až 100 tisíc hlasovacích lístků.

Podle Ústavy České republiky mají volby do Senátu probíhat na základě většinového volebního systému. Vláda zastává názor, že s ohledem na povahu Senátu, zakotveného v Ústavě, by volby do něj měly probíhat klasickým většinovým systémem, a navrhovaný modifikovaný volební systém proto odmítá.

4. Kromě dosud zmíněných výhrad týkajících se věcných řešení předloženého návrhu, vláda dále upozorňuje, že i tak navrhované změny nejsou správně legislativně promítnuty do návrhu zákona a že sám návrh navíc vykazuje řadu dalších legislativně technických nedostatků.

Z výše uvedených důvodů vláda s tímto poslaneckým návrhem vyslovuje nesouhlas.