II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády ze dne 21. prosince 1994 č. 729
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů
(tisk č. 1364)
Vláda na svém zasedání dne 21. prosince 1994 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, předložený poslancem J. Krámkem a dalšími (tisk č. 1364), a nevyslovila s ním v navržené podobě souhlas z těchto důvodů:
Pokud by došlo k přijetí navrhované právní úpravy a tím i k novému posuzování dob služby pro vznik nároku na výsluhový příspěvek a odchodné, znamenalo by to i nepřímou novelizaci zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, neboť doby služby uvedené v Čl. I návrhu jsou potvrzeny v ustanovení § 30 tohoto zákona. Podle tohoto ustanovení v případech, kdy došlo k neplatnému ukončení služebního poměru vojáků z povolání nebo příslušníků ozbrojených sborů, posuzují se nároky na sociální dávky vyplývající ze zákonů o služebních poměrech těchto osob, jako kdyby byly propuštěny z reorganizačních důvodů; pro výši těchto dávek se pak zhodnocuje skutečně vykonaná doba služby a dosažený výdělek. Pro přiznání nároků na peněžité dávky podle zákona č. 76/1959 Sb., v platném znění se tyto doby započítávají v plném rozsahu. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že mimosoudně byli rehabilitováni i ti bývalí vojáci, jejichž služební poměr neplatně skončil v době od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990 a kteří vykonávali službu v útvarech vojenské kontrarozvědky nebo rozvědky ČSLA. Pokud byli tito vojáci reaktivováni, byly by pak jejich nároky při skončení služebního poměru zásadním způsobem omezeny. Týkalo by se to i těch vojáků, kteří úspěšně prošli prověrkami, a v současné době slouží u jiných vojenských útvarů.
Zákon č. 76/1959 Sb., v platném znění umožňuje souběh výsluhového příspěvku a důchodů s tím, že podle volby náleží buď příspěvek nebo důchod a zápočet doby služby je pro obě dávky stejný. Předkládaný návrh souvztažnost uvedeného zákona s předpisy o sociálním zabezpečení zcela pomíjí.
Vláda dále při projednání návrhu zákona přihlédla k těmto dalším skutečnostem:
1. V navrhovaném ustanovení § 33 odst. 9 (způsob zápočtu doby služby pro nárok na výsluhový příspěvek) a § 33a odst. 3 (způsob zápočtu doby služby pro odchodné) se odkazuje na ustanovení zákona o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, které se zápočtem doby pro peněžité dávky související se skončením služebního poměru vojáků nemá věcnou souvislost.
2. Podle zákona č. 226/1992 Sb., kterým se měnil a doplňoval zákon č. 76/1959 Sb., se příspěvky za službu, na které vznikl nárok před účinností této novely, tj. před 13. květnem 1992, považují za výsluhové příspěvky v té výměře, ve které byly přiznány. Nelze proto v návrhu přechodného ustanovení nově posuzovat zápočet doby služby na výsluhový příspěvek s tím, že vojákovi byl podle dosavadních předpisů vyměřen příspěvek vyšší nebo při novém přepočtu doby by nenáležel, když tento příspěvek se považuje již za přiznaný.
3. V navrhovaném znění nového § 37a se stanovuje lhůta pro nové vyměření sníženého příspěvku do 31.března 1995. Podle stanoviska Ministerstva obrany je tato lhůta nereálná, neboť stávající výpočetní systém Vojenského úřadu sociálního zabezpečení neobsahuje údaje potřebné pro posouzení požadované navrženým ustanovením. Bylo by třeba překontrolovat všechny dávkové spisy výsluhových příspěvků (cca 9 100 spisů) a potřebné údaje vyžádat od příslušných složek všech ozbrojených sborů, což by znamenalo mimo značné pracovní zatížení i nárůst finančních prostředků.
4. Vláda postrádá vyčíslení ekonomického dopadu navrhované úpravy.
Z uvedených důvodů vláda přijetí navrhovaného zákona nedoporučuje a vyslovuje s předloženým poslaneckým návrhem nesouhlas.