Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 2001 > 2001-12-19

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 19. prosince 2001 č. 1353 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 1185)


Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 1185), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.


Provede:
předseda vlády





S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 1185)


Vláda na jednání své schůze dne 19. prosince 2001 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 1185) a vyslovila n e s o u h l a s s tímto návrhem.

Vláda své zamítavé stanovisko odůvodňuje zejména dále uvedenými skutečnostmi.

1. Objektem trestného činu týrání svěřené osoby podle stávajícího ustanovení § 215 trestního zákona je zájem společnosti na ochraně osob, které vzhledem ke svému věku nebo z jiných důvodů, jsou v péči nebo výchově jiných osob. Pojmy "péče" a "výchova" zde však neznamenají jen péči a výchovu rodičů ve vztahu k nezletilým dětem, ale jakoukoliv jinou péči a výchovu založenou například soudním rozhodnutím u osob zbavených způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena, pracovní smlouvou u dětí ve škole nebo internátní škole v péči učitelů a vychovatelů, případně kdy jsou děti nebo nemocné osoby v péči příbuzných či cizích osob. Předmětem útoku může být proto nejen dítě, ale i osoba zletilá, která je pro stáří, nemoc, invaliditu nebo mentální retardaci odkázána na péči jiných osob. U dospělé osoby je rozhodující její faktický stav; není proto rozhodné, zda například psychicky nemocná osoba byla zbavena způsobilosti k právním úkonům či zda byla tato její způsobilost omezena.

Okruh osob, kterým ustanovení § 215 trestního zákona zajišťuje ochranu proti týrání, je tedy poměrně široký, a to i v souvislosti s problematikou tzv. domácího násilí.

2. V předloženém návrhu zákona je navrženo rozšířit okruh osob, které mohou být objektem trestného činu podle ustanovení § 215 trestního zákona, o osoby blízké. Osobou blízkou se podle ustanovení § 89 odst. 8 trestního zákona rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní. Zařazení osob blízkých do okruhu osob, které mohou být objektem uvedeného trestného činu, vláda považuje za zcela nevhodné, neboť jednak jde z části o tytéž osoby (děti, osvojenci), jednak je okruh možných pachatelů tohoto trestného činu podle platného znění širší než u osob blízkých (učitelé, vychovatelé, cizí osoby). Zapracování pojmu "osoba blízká" by vedlo i k absurdnosti navrhované právní úpravy, neboť pachatelem tohoto trestného činu by mohl být i ten "kdo týrá osobu, jejíž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní".

Dospělé a svéprávné osoby mají oproti nezletilým dětem a osobám zbaveným způsobilosti k právním úkonům, osobám jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena, nebo osobám z důvodů zdravotních, věkových nebo jiných závislým na péči jiných osob, nesrovnatelně více možností bránit se proti útokům ze strany blízkých osob. Pokud tzv. domácí násilí vyústí ve fyzické napadení se způsobením újmy na zdraví, lze takové jednání postihnout jako trestný čin ublížení na zdraví podle ustanovení § 221 a násl. trestního zákona.

3. Předložený návrh se nezabývá vztahem navrhované právní úpravy k ustanovení § 163 odst. 1 trestního řádu, podle něhož trestní stíhání pro zde uvedené trestné činy (včetně trestného činu ublížení na zdraví podle ustanovení § 221, § 223 a § 224 trestního zákona) proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (tj. včetně osoby, která je osobou blízkou podle ustanovení § 89 odst. 8 trestního zákona), lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného. Dále se nezabývá vztahem k ustanovení § 167 trestního zákona - Nepřekažení trestného činu a k ustanovení § 168 trestního zákona - Neoznámení trestného činu, v nichž je zakotvena i trestnost neoznámení nebo nepřekažení trestného činu týrání svěřené osoby podle ustanovení § 215 trestního zákona. Závěrem vláda uvádí, že problematiku tzv. domácího násilí a jeho trestní postih bude řešit v rámci rekodifikace trestního práva hmotného, a to v kontextu přezkoumání a doplnění všech skutkových podstat trestných činů i obecných ustanovení trestního zákona.