Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1998 > 1998-04-22

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 22. dubna 1998 č. 281

o Pravidlech hodnocení výzkumných záměrů a výsledků organizací
pro poskytování institucionální podpory výzkumu a vývoje

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. s c h v a l u j e Pravidla hodnocení výzkumných záměrů a výsledků organizací pro poskytování institucionální podpory výzkumu a vývoje uvedená v příloze tohoto usnesení (dále jen “Pravidla”);

II. u k l á d á

1. členům vlády, vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy a předsedovi Akademie věd České republiky zabezpečit dodržování Pravidel,

2. ministru školství, mládeže a tělovýchovy a předsedovi Rady vlády České republiky pro výzkum a vývoj ve spolupráci s ministrem financí a správci rozpočtových kapitol státního rozpočtu České republiky, ze kterých je podporován výzkum a vývoj, aplikovat Pravidla při přípravě návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 1999 za oblast výzkumu a vývoje.


Provedou:

členové vlády,
vedoucí ostatních ústředních
orgánů státní správy,
předseda Akademie věd
České republiky
Předseda vlády

Ing. Josef T o š o v s k ý , v. r.





P r a v i d l a

hodnocení výzkumných záměrů a výsledků organizací pro poskytování
institucionální podpory výzkumu a vývoje

I.

Úvodní ustanovení

1. Smyslem a cílem hodnocení výzkumných záměrů a výsledků činnosti organizací zabývajících se výzkumem a vývojem (dále jen “hodnocení”) je zvýšení úrovně institucionálně podporovaného výzkumu a vývoje v České republice. Hlavním nástrojem pro zkvalitnění tohoto výzkumu ze strany státu je institucionální finanční podpora výzkumu a vývoje, která bude poskytována na základě pravidelného hodnocení.

2. Institucionální podpora je určena organizacím, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. O institucionální podporu se mohou ucházet ty organizace, které mají ve svém statutu, v zakládací listině nebo v jiném dokumentu, jímž je stanoven předmět činnosti, jako předmět činnosti uveden výzkum a vývoj, podrobí se hodnocení a tímto hodnocením úspěšně projdou. Institucionální podpora je určena pro krytí veškerých nákladů na řešení výzkumných záměrů organizací včetně rozvoje věcně související infrastruktury.

3. Podmínkou pro poskytnutí institucionální podpory je

a) vymezení předmětu výzkumné činnosti ve statutu organizace, nebo v její zakládací listině, nebo v dokumentu, kterým je stanoven předmět činnosti organizace,

b) předložení výzkumného záměru, dosažených výsledků organizace a předpokladů pro úspěšné dokončení záměru ve struktuře stanovené těmito pravidly a jejich úspěšné obhájení před hodnotící komisí,

c) zúčtování vztahů se státním rozpočtem za uplynulý rok podle platných předpisů.

4. Institucionální podporu poskytuje ze své rozpočtové kapitoly ústřední orgán (dále jen “poskytovatel”), který je zřizovatelem organizace, plní tuto funkci nebo je jejím zakladatelem. U ostatních organizací poskytuje institucionální podporu kompetenčně příslušný ústřední orgán1). Záměr je formulován na pět let a prostředky na daný rok jsou uvolňovány v souladu s obecně závaznými předpisy.

5. Poskytovatel je povinen podle možností státního rozpočtu podporovat přijaté výzkumné záměry organizací ve schválené struktuře, ve schválených termínech jejich řešení a ve výši schválené podpory. Při změně podpory, z důvodů na straně poskytovatele nebo na straně organizace, přesahující 10 % objemu prostředků na daný rok musí být výzkumný záměr znovu navržen a znovu zhodnocen.

6. Poskytovatel odpovídá za kontrolu čerpání a využití poskytnutých finančních prostředků podle obecně závazných předpisů. Hodnotící komise posuzuje využití prostředků za celé období v souladu se stanoveným záměrem. Mechanismem hodnotících komisí není dotčena kontrola využití prostředků podle obecně závazných předpisů.

7. Způsob účetnictví a statistického výkaznictví institucionálního financování výzkumných záměrů organizací upravují zvláštní předpisy2).

8. Vymezení definic, pojmů a terminologie se řídí zvláštními předpisy3) a standardy Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD)4).

II.

Výzkumný záměr organizace a výsledky činnosti organizace

1. Výzkumný záměr organizace (dále jen “výzkumný záměr”) obsahuje vymezení předmětu výzkumné činnosti organizace podporované z institucionálních prostředků na výzkum a vývoj v dalších pěti letech. Výzkumný záměr vychází z platné státní politiky výzkumu a vývoje, resp. zásad vlády pro tuto oblast, formuluje cíle, strategii jejich dosažení a předpokládané výsledky záměru. Výzkumný záměr obsahuje soupis nákladů na jeho zabezpečení podle účetní osnovy.

____________________
1) Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
2) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí předpisy (účtové osnovy a postupy) a zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě
3) Zákon ČNR č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 1/1995 Sb.
4) The Measurement of Scientific and Technological Activities, OECD Publications, 1994, ve znění pozdějších dodatků (ISBN 92-64-14202-9-No. 47063 1994)

2. Organizace formuluje svůj výzkumný záměr nebo záměry tak, aby odpovídaly vymezení předmětu výzkumné činnosti ve statutu organizace nebo v její zakládací listině nebo v dokumentu, kterým je stanoven předmět její činnosti. U vysokých škol, pokud jsou členěny na fakulty, jsou výzkumné záměry formulovány na úrovni jednotlivých fakult a poskytovateli předkládány za celou vysokou školu.

3. Výzkumný záměr musí být formulován tak, aby prokázal odlišnost výzkumného záměru od projektů výzkumu a vývoje dané organizace (nebo jejích pracovníků), účelově podporovaných ze státního rozpočtu.

4. Za výsledky organizace ve výzkumu a vývoji se považují výsledky pracovníků, kteří v uplynulém období byli v hlavním pracovním poměru.

III.

Podklady pro hodnocení a průběh hodnocení

1. Organizace zpracuje pro hodnocení podklady podle struktury, kterou hodnotící komise stanoví nejméně tři měsíce před termínem odevzdání podkladů. Hodnotící komise bude s přihlédnutím k zaměření organizace vycházet z doporučené struktury uvedené v příloze č. 1 těchto Pravidel. Část I. a II. struktury uvedené v příloze č. 1 těchto Pravidel jsou povinné. Hodnotící komise rovněž stanoví, která část podkladů pro oponenty podle bodu IV/12 musí být zpracována i v anglickém jazyce. V podkladech organizace podrobně popíše svůj výzkumný záměr a výsledky dosavadní činnosti. Dále v podkladech pro hodnocení charakterizuje celkové zaměření své výzkumné činnosti včetně oblastí pokrývaných dalšími výzkumnými záměry a oblastí zajišťovaných účelovými prostředky. Organizace zaměřené na badatelský a nespecifikovaný výzkum na vysokých školách uvedou i oblasti související se širším zázemím svého výzkumu.
Podklady pro hodnocení jsou zpracovávány v pětiletém cyklu stanoveném pro jednotlivé organizace poskytovatelem, v prvním cyklu hodnocení podle bodu V/2.

2. Součástí podkladů pro hodnocení jsou i podklady, využívané i pro přípravu návrhu státního rozpočtu, které jsou aktualizovány každoročně a shromažďovány v

a) registru informací o výsledcích výzkumných organizací (RIV) - digitální údaje o výsledcích v oblasti výzkumu a vývoje za uplynulých pět let podle přílohy č. 2 těchto Pravidel,

b) centrální evidenci výzkumných záměrů (CEZ) - základní údaje o výzkumném záměru ve standardizované digitalizované podobě podle přílohy č. 3 těchto Pravidel, které obě spravuje jako veřejně dostupné databáze a každoročně hodnotí Rada vlády pro výzkum a vývoj (dále jen “Rada”)5).

3. Pro hodnocení předkládá

a) organizace poskytovateli v termínech jím určených podklady uvedené v bodě III/1 a III/2 s tím, že je poskytovatel předá nejpozději do 14 dnů věcně příslušné hodnotící komisi,

b) poskytovatel Radě podklady uvedené v bodu III/2 v souladu s bodem V/4 a v dalších letech v termínech stanovených pro přípravu návrhu státního rozpočtu za oblast výzkumu a vývoje.

4. Hodnocení probíhá na

a) úrovni samotné organizace, kde jsou formulovány výzkumné záměry a hodnoceny z hlediska odborné úrovně, koncepce organizace, světových trendů daného oboru a dalších kritérií potřebných pro dosažení a udržení kontaktu se světem. Na této úrovni jsou způsob a postupy hodnocení její vnitřní záležitostí, kterou stanoví příslušné orgány dané organizace s tím, že výsledky tohoto hodnocení slouží jako podklady pro hodnocení na úrovni poskytovatele,

b) úrovni poskytovatele, kde je posuzováno plnění statutu, zakládací listiny nebo jiného dokumentu, kterým je stanoven předmět činnosti, kvalita předloženého záměru organizace, adekvátnost požadovaných prostředků a přínos výsledků organizace pro rozvoj oboru či odvětví v relaci s ostatními tuzemskými i zahraničními organizacemi,

výsledků organizací různých resortů navzájem a se světem, soulad záměrů s politikou výzkumu a vývoje (Zásadami) a relace mezi dosaženými výsledky a požadovanými prostředky s cílem optimálního rozdělení institucionálních prostředků na výzkum a vývoj mezi rozpočtové kapitoly. Rada se zároveň vyjádří k výsledkům hodnocení na úrovni poskytovatele, a to v relaci k dosaženým výsledkům a předloženým záměrům na základě podkladů podle bodu III/2.

Hodnocení podle bodu III/4a a III/4b probíhá v pětiletém cyklu, podle bodu III/4c každoročně.

5. Hodnocení na úrovni organizace je součástí institucionálně podporované výzkumné činnosti organizace. Hodnocení zabezpečuje sama organizace a financuje ho z institucionální podpory výzkumu a vývoje. Hodnocení musí být schváleno orgánem nebo orgány odpovědnými za vědeckou a organizační koncepci instituce a jejím dozorčím orgánem, pokud existují.

______________________
5) § 4, § 3 odst. 2 písm. a) a § 3 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 1/1995 Sb.

6. Hodnocení na úrovni poskytovatele provádí hodnotící komise postupem uvedeným v části IV. Náklady na činnost hodnotící komise jsou hrazeny z institucionálních prostředků poskytovatele. Jsou sledovány odděleně od výdajů na výzkum a vývoj a jejich výše u jednotlivých poskytovatelů nepřekročí jedno procento celkových výdajů na výzkum a vývoj, v případě meziresortních hodnotících komisí z rozpočtů poskytovatelů. O výsledku hodnocení je zpracován protokol, ve kterém je uvedeno

a) složení hodnotící komise, datum jednání a výsledný návrh hodnocení,

b) stanoviska oponentů podle bodu IV/12,

c) stanovisko hodnotící komise podle bodu IV/13,

d) stanovisko organizace, jejíž záměr je hodnocen.

Protokoly za všechny záměry zhodnocené v uplynulém roce předkládá společně se svým stanoviskem poskytovatel Radě v termínech stanovených pro přípravu návrhu státního rozpočtu. Tyto protokoly musí být poskytovatelem uschovány nejméně sedm let.

7. Celkové hodnocení provádí Rada na základě podkladů uvedených v bodu III/2 a na základě protokolu poskytovatele podle bodu III/6. Rada ve svém hodnocení uvede své stanovisko podle bodu III/4c. Pro zdůvodnění rozdílů má Rada právo vyžádat si úplné podklady k hodnocení. Hodnocení na úrovni Rady je hrazeno z institucionálních prostředků Rady v rozpočtové kapitole Úřadu vlády.

8. Veškeré údaje o záměrech a výsledcích obranného výzkumu a vývoje podléhají zvláštnímu režimu podle příslušných předpisů6). Podklady pro hodnocení jsou v oblasti obranného výzkumu a vývoje zpracovány v dvouletém cyklu.

9. Není-li výzkumný záměr přijat, nebo při změně podpory podle bodu I/5, projedná poskytovatel s danou organizací zpracování nového záměru zároveň s těmi opatřeními ke změně dosavadního zaměření a struktury organizace, která jsou v jeho působnosti.

IV.

Hodnotící komise poskytovatele

1. Hodnotící komise poskytovatele je jeho poradním a odborným orgánem, který má nejméně pět a nejvýše patnáct členů.

2. Hodnotící komisi jmenuje a odvolává poskytovatel na základě návrhu zainteresovaných orgánů, organizací a dalších právnických osob působících v dané problematice tak, aby
_________________________
6) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů

a) nadpoloviční většina členů hodnotící komise nebyla pracovníky organizací spadajících do působnosti poskytovatele s výjimkou meziresortních hodnotících komisí ustanovených podle bodu IV/3 a s výjimkou obranného výzkumu a vývoje,

b) v hodnotící komisi byli zastoupeni zástupci poskytovatele, zástupci výzkumných organizací a zástupci průmyslu nebo dalších odvětví, uživatelů nebo dalších zainteresovaných právnických osob,

c) každá hodnotící komise hodnotila všechny organizace zabývající se blízkou problematikou. Počet hodnotících komisí stanoví poskytovatel s přihlédnutím k počtu organizací a společně s jejím složením je projedná podle bodu IV/6 s Radou.

3. Pro hodnocení těch organizací, které se zabývají obdobnou problematikou u různých poskytovatelů, musí tito poskytovatelé na základě písemné dohody vytvořit společnou meziresortní hodnotící komisi. Součástí dohody musí být i způsob řešení otázek upravených v bodě III/8, IV/10 a V/2.

4. Členství v hodnotící komisi je neslučitelné

a) s členstvím v Radě, předsednictvu Grantové agentury České republiky a její dozorčí radě,

b) s členstvím ve více než jedné další hodnotící komisi,

c) se ztrátou bezúhonnosti (za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin).

5. Členové hodnotící komise jsou jmenováni na pět let a nejvýše na dvě po sobě jdoucí funkční období.

6. K návrhu na složení hodnotící komise jsou poskytovatelé povinni si vyžádat stanovisko Rady.

7. Členové hodnotící komise jsou povinni se seznámit se všemi podklady pro hodnocení a zaujmout k nim písemné stanovisko. Organizace žádající o institucionální podporu je povinna umožnit členům hodnotící komise a oponentům ověřit si skutečnosti uvedené ve výzkumném záměru v dané organizaci. Poskytovatel zajistí podmínky pro ochranu individuálních údajů a ochranu státního, hospodářského, služebního a bankovního tajemství7). Prokázané zneužití získaných informací bude sankcionováno.

8. Je-li člen hodnotící komise v pracovním, konzultačním, dozorčím či jiném vztahu k organizaci předkládající daný záměr nebo je členem některého z jejích orgánů, neúčastní se hodnocení daného záměru.
__________________________
7) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (§ 17 až 20) a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (§ 38)

9. Hodnotící komise si zvolí ze svých členů předsedu, který ji svolává a řídí její činnost.

10. Administrativně a organizačně zajišťuje činnost hodnotící komise poskytovatel(é).

11. Hodnotící komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení se přijímá nadpoloviční většinou hlasů všech členů komise. Není-li hodnotící komise opakovaně schopna dospět k usnesení, předloží poskytovateli všechny návrhy usnesení včetně jejich zdůvodnění. Pokud si to vyžádá člen hodnotící komise, je ve stanovisku hodnotící komise uvedeno i jeho stanovisko odlišné od stanoviska hodnotící komise.

12. Hodnotící komise je k předloženým podkladům povinna si vyžádat posudky nejméně tří oponentů, kteří se nesmějí podílet na řešení výzkumného záměru ani být v pracovněprávním vztahu k organizaci předkládající výzkumný záměr. U organizací zabývajících se badatelským výzkumem nebo nespecifikovaným výzkumem na vysokých školách, s výjimkou vojenských vysokých škol, musí být nejméně polovina oponentů ze zahraničí. Činnost oponentů je honorována podle zvláštních předpisů8).

13. Hodnotící komise zpracuje k hodnocení stanovisko, kde uvede své vyjádření zejména

a) k úplnosti předložených podkladů a úrovni jejich zpracování,

b) k vhodnosti naplnění statutu nebo zakládací listiny organizace nebo dokumentu, kterým je stanoven předmět činnosti organizace, předloženým výzkumným záměrem (záměry) a k případným změnám, ke kterým by s ohledem na vývoj oboru (odvětví) a strukturu dalších organizací mělo dojít,

c) k přínosu dané organizace k rozvoji daného oboru (odvětví) a k její srovnatelnosti s analogickými organizacemi v České republice i v zahraničí,

d) ke kvalitě předloženého záměru v relaci k výsledkům dosaženým v uplynulém období a k jejím přínosům a včetně změn doporučených hodnotící komisí,

e) k odbornému, organizačnímu i materiálnímu zajištění navrženého záměru, k přiměřenosti navržených prostředků a k jejich zdůvodnění (obhájení) ve vazbě na body a) až c) tak, aby výsledkem byl návrh výše prostředků, které odpovídají podle hodnotící komise předloženým podkladům.

14. Ve své činnosti se hodnotící komise řídí statutem, který po projednání v Radě poskytovatel schválí.

__________________________
8) Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (§ 232 a násl. a § 239 b)

V.

Přechodná a závěrečná ustanovení

1. V prvním cyklu proběhne hodnocení pouze v působnosti jednotlivých poskytovatelů, na první cyklus hodnocení se nevztahuje bod IV/3. V dalších cyklech hodnocení již bude hodnocení probíhat meziresortně a bod IV/3 pro ně platí.

2. Hodnocení proběhne u všech poskytovatelů v roce 1999 s výjimkou těch poskytovatelů, kteří institucionálně podporují více než 10 organizací. Poskytovatelé, kteří institucionálně podporují více než 10 organizací, rozvrhnou první cyklus hodnocení tak, aby proběhl během tří let.

3. Do návrhu státního rozpočtu za oblast výzkumu a vývoje na rok 1999 zapracují poskytovatelé náklady na zabezpečení činnosti hodnotících komisí v roce 1999 tak, aby nepřevýšily jedno procento institucionálních prostředků na výzkum a vývoj v jejich působnosti.

4. Rada do 30. června 1998 projedná s poskytovateli způsob naplnění struktury údajů pro hodnocení podle bodu III/2 a projedná s nimi společné technické podmínky pro funkčnost centrálních databází.

5. Organizace do 30. listopadu 1998 předloží Radě prostřednictvím poskytovatelů návrh údajů pro rok 1999 podle bodu III/2. Do doby, než proběhne vlastní hodnocení, budou tyto údaje v souladu s § 4 zákona č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 1/1995 Sb., sloužit pro stanovení výše institucionální podpory výzkumu a vývoje.

6. Návazně na bod V/5 ustanoví poskytovatelé postupem uvedeným v části IV. hodnotící komise, zpracují jejich statuty a administrativně zajistí jejich činnost tak, aby od roku 1999 začalo probíhat hodnocení na úrovni poskytovatelů.

7. U poskytovatelů, kteří institucionálně podporují více než 10 organizací, bude příprava návrhu rozpočtu na rok 2000 vycházet z údajů poskytovatelů podle bodu III/2 s tím, že se již přihlédne ke zhodnoceným záměrům organizací.


S t r u k t u r a

písemných podkladů pro hodnocení


I.
Výzkumný záměr organizace

Podrobný výzkumný záměr organizace rozčleněný na jednotlivé věcné i časové etapy, koncipovaný jako návrh

a) pro dlouhodobý rozvoj vybraných oborů v dané organizaci,

b) poskytující širší zázemí, zahrnující i nezbytný a věcně související rozvoj infrastruktury, “sledovatelský” výzkum, výchovu vědeckých pracovníků apod.,

c) dávající potřebnou stabilitu výzkumným pracovníkům tam, kde je to možné a účelné,

d) pro financování činnosti velkých experimentálních zařízení.


II.

Výsledky organizace vztahující se k výzkumnému záměru

Přehled a anotace dosažených výsledků vztahujících se k předkládanému záměru za posledních pět let (výpis z databáze podle přílohy č. 2 těchto Pravidel) a pět publikací či jiných výsledků, které považuje organizace ve vztahu k předloženému záměru za uplynulých pět let za nejvýznamnější.
III.1)

Základní informace o organizaci

1. Statut, zakládací listina nebo jiný dokument, kterým je stanoven předmět činnosti.

2. Organizační schéma organizace s počty pracovníků (stálá místa, místa financovaná z projektů, studenti postgraduálního studia), struktura pracovníků (beze jmen) podle věku a vzdělání a jmenný seznam pracovníků.

____________________________
1) Z části III. až V. zpracovává organizace ty body, které s přihlédnutím k jejímu zaměření stanoví hodnotící komise. Organizace, která předkládá více výzkumných záměrů, zpracuje části III. až V. pouze jednou a poskytovatel zajistí jejich předložení hodnotícím komisím. Organizace zpracuje pouze ty body, které se její činnosti týkají, u ostatních uvede pouze “ne” apod.

3. Jmenovité složení jejích orgánů.

4. Rozpočet organizace v uplynulých pěti letech2) ve struktuře

a) institucionální financování výzkumných záměrů,

b) účelové financování projektů výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu,

c) další zdroje financování výzkumu a vývoje (s uvedením zdroje).

Podrobné členění prostředků pro jednotlivé typy organizací stanovují právní předpisy.

5. Výroční zprávy za posledních pět let, pokud existují.

6. Přehled celkových aktivit ve výzkumné a vývojové oblasti t.j.

a) přehled všech dosažených výsledků ve výzkumu a vývoji v posledních pěti letech včetně patentů, průmyslových vzorů, výsledků zavedených do výroby či užívání (výpis z databáze podle přílohy č. 2 těchto Pravidel),

b) anotace výzkumných projektů účelově podporovaných ze státního rozpočtu v posledních pěti letech (výpis z databáze CEP),

c) anotace výzkumných projektů podporovaných z nestátních zdrojů v posledních pěti letech.


7. Přehled aktivit ve vzdělávací oblasti3) (seznam disertačních a habilitačních prací pracovníků organizace v posledních pěti letech, přehled přednášek na vysokých školách v posledních pěti letech s uvedením názvu vysoké školy a počtu hodin za semestr).

8. Přehled zahraničních aktivit t.j.

a) členství v mezinárodních organizacích, kolektivní i individuální, zastávané funkce,

b) smlouvy o spolupráci s obdobnými organizacemi v zahraničí,

c) přehled pracovních pobytů cizích pracovníků výzkumu a vývoje na pracovišti (v organizaci) (jméno, doba pobytu, mateřská instituce),

d) přehled organizovaných národních a mezinárodních vědeckých akcí (název, zaměření, délka trvání, počet účastníků),

___________________________
2) Pět let platí pro první hodnocení, v dalších cyklech půjde o dobu od posledního hodnocení
3) Neplatí pro vysoké školy

e) přehled pobytů vlastních tvůrčích pracovníků na jiných pracovištích zejména zahraničních (název instituce, doba trvání).


9. Přehled smluv s podniky (stručná charakteristika obsahu a rozsahu včetně finančních prostředků).

10. Výsledek hodnocení předkládaného výzkumného záměru na úrovni organizace a stanoviska vědecké event. dozorčí rady k němu.

Organizace může sama předložit další podklady, které by mohly dokumentovat její výkony a kvalitu.

IV.1)

Odpovědi na obecné otázky

1. Popište klíčovými slovy

a) hlavní výzkumné zaměření pracoviště,

b) další důležité oblasti činnosti.


2. V čem, podle vašeho názoru, spočívá význam pracoviště a proč by mělo být předmětem zájmu (podpory) celostátní výzkumné politiky.

3. Jak hodnotíte význam vaší organizace v rámci národního a mezinárodního systému výzkumu? Jaká kritéria jste použil pro své zdůvodnění? Která pracoviště v České republice se zabývají obdobnou problematikou? Uveďte tři nejlepší tuzemská a tři zahraniční pracoviště, která se zabývají obdobnou problematikou jako vaše pracoviště.

4. Existují významnější překryvy výzkumného záměru vašeho pracoviště a jiných pracovišť v České republice? Pokud ano, jak posuzujete překryvy, jak je odůvodňujete a jak by mohlo být zabráněno nežádoucím výsledkům (účinkům)?

5. Jak hodnotíte budoucí vývoj oblasti, ve které působíte, z hlediska vaší organizace? Jsou již známy hlavní úkoly a směry práce vaší organizace vyplývající z nového vývoje? Jak vidíte úlohu vaší organizace v tomto budoucím vývoji?

V.1)

Odpovědi na specifické otázky


A. K současným úkolům a činnostem

1. Měnily se v posledních pěti letech směry práce (zaměření výzkumu) uvedené v odpovědích na otázky v bodě IV/1? Jestliže ano, jakým způsobem?

2. Jak Vaše organizace stanovuje pracovní program (témata)?

3. Jaký je podíl výzkumu a vývoje na celkové činnosti vaší organizace, jaký je podíl jiných služeb či aktivit? Jaký význam je přikládán dalším činnostem (službám)? Měnily se podíly VaV a dalších služeb v posledních letech? Proč a jakým způsobem? Jaký význam přikládáte vývoji, ověřování a využití nových informačních a telekomunikačních technologií (konkrétně)?

4. Kdo jsou uživatelé výzkumné a vývojové činnosti vaší organizace? Kdo jsou nejvýznamnější uživatelé dalších (mimovýzkumných) služeb (aktivit) poskytovaných vaším pracovištěm? Pořádáte školení pro uživatele vašich služeb?

5. Jak se v posledních třech letech vyvíjela poptávka po mimovýzkumných službách vaší organizace? Jaké jsou překážky většího využití nabídky vašich služeb?

6. V jakém rozsahu je nabídka vašich služeb provázána s dalším vzděláváním pracovníků VaV?


B. Organizace přípravy a hodnocení činnosti

1. Kdo stanovuje směrnice pro práci vaší organizace? Jaké jsou úlohy vedení, pracovníků a grémií (například vědecké rady) při přípravě (plánování), koordinaci a hodnocení práce?

2. Jak je organizace členěna z výzkumného a administrativního hlediska? Existuje plánování práce (výzkumné záměry či programy) přesahující úroveň jednotlivých oddělení (úseků) a jiné společné výzkumně vývojové aktivity? Uveďte projekty, které přesahují rámec jednotlivých oddělení, a uveďte jmenovitě oddělení (úseky), které se na těchto projektech podílejí. Existuje vnitřní grantový systém v rámci organizace?

3. Je činnost organizace pravidelně hodnocena? Jestliže ano, jakou formou a podle jakých kritérií? Kdo jmenuje členy vědecké rady (event. rady pro poskytování dalších služeb)? Jak dlouhá jsou funkční období? Popište způsob práce vědecké rady (event. další rady pro poskytování služeb).

4. Jak organizace prezentuje své úkoly a výsledky práce vědecké veřejnosti a potenciálním uživatelům? Kdo jsou nejvýznamnější adresáti? Vydává organizace vlastní periodické publikace? Jak prezentuje organizace své úkoly a výsledky práce širší veřejnosti? Jaká media jsou k tomu využívána (audovizuální média, časopisy, Internet, výstavy apod.)?

5. Které výsledky výzkumných prací organizace mohou být využity v praktických aplikacích v podnikatelské sféře? Existuje zvláštní rozpočet na přihlášky a udržování průmyslových tvůrčích práv a jiných práv duševního vlastnictví? Jak sama organizace posuzuje rozsah a strukturu získaných prostředků z třetích zdrojů v posledních třech letech? Jaký byl rozsah výnosů organizace z vlastní činnosti v posledních třech letech nebo jaké měla organizace příjmy z licencí?


C. Věcné a personální zabezpečení

1. Jaké objekty a mimořádně nákladné přístroje má organizace k dispozici? Popište a v hlavních rysech vyhodnoťte prostorové a přístrojové vybavení organizace.

2. Popište a zhodnoťte personální politiku organizace se zaměřením na výzkum a vývoj. V případě potřeby doplňte a komentujte údaje v bodě I/2.

3. Kolik míst a v jakých platových třídách je obsazeno smlouvami na dobu určitou a smlouvami na dobu neurčitou?

4. Z jakých oblastí získává organizace zpravidla své nové pracovníky? Vyskytly se v posledních třech letech problémy se získáváním nebo udržením zkušených pracovníků? Kolik spolupracovníků bylo v posledních třech letech jmenováno na místa vysokoškolských profesorů nebo vedoucích vědeckých organizací a v souvislosti s tímto jmenováním odešlo?

5. Jak organizace posuzuje zabezpečenost personálními, věcnými a investičními prostředky? V čem je rozpočet považován za nedostatečný?


D. Podpora vzdělávání, spolupráce s podniky a se zahraničím

1. Podílí se organizace na výchově a podpoře vědeckého dorostu? Jestliže ano, jakým způsobem? Kolik pracovníků organizace si zvyšuje svoji vědeckou kvalifikaci (příprava studentů postgraduálního studia, příprava na habilitace)? Jak jsou studenti postgraduálního studia a habilitandi financováni? Poskytuje organizace možnost zvyšování kvalifikace pro pracovníky jiných organizací a pro studující? Z kterých vysokých škol a organizací přicházejí studenti postgraduálního studia nejčastěji?

2. V jakém rozsahu a jakým způsobem spolupracuje organizace se

a) srovnatelnými zařízeními pro poskytování infrastrukturních služeb pro výzkum v tuzemsku a v zahraničí,

b) vysokými školami v tuzemsku a v zahraničí,

c) mimouniverzitními organizacemi výzkumu a vývoje v tuzemsku a v zahraničí,

d) průmyslovými podniky,

e) centry pro další vzdělávání.

3. Podílí se organizace na výzkumných projektech programů Evropské unie? Je zapojena do sítí pracovišť v Evropské unii?

4. Podílí se organizace na další mezivládní dvoustranné spolupráci a s kým a v jakém rozsahu?

5. V kterých oblastech a jakým způsobem bude spolupráce v příštích letech rozvíjena?

6. Podrobila se organizace v minulých dvou letech mezinárodnímu hodnocení?



S t r u k t u r a

digiálních údajů o výsledcích výzkumu a vývoje
(RIV)


1. Registr informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje (dále jen “registr informací o výsledcích”) je databáze pro účely hodnocení výsledků účelově i institucionálně podporovaného výzkumu a vývoje a pro informování vědecké a ostatní veřejnosti o těchto výsledcích.

2. Za registr informací o výsledcích odpovídá a spravuje ho Rada.

3. Registr informací o výsledcích obsahuje

a) název projektu výzkumu a vývoje nebo výzkumného záměru, jehož řešením výsledek vznikl, v českém a anglickém jazyce a jeho identifikační číslo,

b) název, identifikační číslo a typ organizace nositele nebo příjemce, která výsledku dosáhla,

c) jméno, příjmení, tituly a rodné číslo autorů výstupu a jejich vztah k nositeli nebo příjemci,

d) druh výstupu, t.j. publikace, patent, monografie, zpráva, průmyslový vzor, prototyp, poloprovoz, ověřená technologie,

e) název výstupu,

f) údaje jednoznačně identifikující daný výstup,

h) stupeň důvěrnosti údajů.

4. Strukturu jednotlivých položek a další technické náležitosti nezbytné pro zpracování údajů stanoví po dohodě s poskytovateli Rada.

5. Rada poskytuje údaje z registru informací o výsledcích

a) veřejnosti všechny údaje o výsledcích, na něž se nevztahují zvláštní předpisy, prostřednictvím veřejné informační sítě,

b) pouze zadavateli údaje o výsledcích, na něž se vztahují zvláštní předpisy.



S t r u k t u r a

výzkumného záměru v digitalizované podobě pro centrální evidenci
výzkumných záměrů
(CEZ)


1. Centrální evidence výzkumných záměrů institucí financovaných ze státního rozpočtu (dále jen “centrální evidence výzkumných záměrů”) je databáze pro účely kontroly institucionálního financování a zamezení dvojího financování projektů a výzkumných záměrů, pro přípravu návrhu státního rozpočtu a pro informování vědecké a ostatní veřejnosti o státem podporovaných výzkumných záměrech institucí.

2. Za centrální evidenci výzkumných záměrů odpovídá a spravuje ji Rada.

3. Centrální evidence výzkumných záměrů obsahuje

a) název výzkumného záměru v českém a anglickém jazyce a jeho identifikační číslo,

b) název, identifikační číslo a typ organizace příjemce,

c) jméno, příjmení, tituly a rodné číslo pracovníka, který odpovídá příjemci za odbornou stránku výzkumného záměru (řešitele),

f) dobu řešení výzkumného záměru,

g) předmět řešení výzkumného záměru, t.j. anotace a obor výzkumného záměru,

h) náklady výzkumného záměru a jejich specifikace v souladu s obecně závaznými předpisy,

i) stupeň důvěrnosti údajů.

4. Strukturu jednotlivých položek a další technické náležitosti nezbytné pro zpracování údajů stanoví po dohodě s poskytovateli Rada.

5. Rada poskytuje údaje z centrální evidence projektů

a) veřejnosti všechny údaje o výzkumných záměrech, na něž se nevztahují zvláštní předpisy, prostřednictvím veřejné informační sítě,

b) pouze zadavateli údaje o výzkumných záměrech, na něž se vztahují zvláštní předpisy.