I. p ř i j í m á k návrhu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády ze dne 26. října 1994 č. 599
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
(tisk č. 1197)
Vláda na své schůzi dne 26. října 1994 projednala návrh skupiny poslanců na vydání zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a vyslovila s tímto návrhem zákona z á s a d n í n e s o u h l a s , a to přede-vším z tohoto důvodu:
- existuje-li skutečná potřeba zakládat finanční instituce navrhovaného typu, musí být tyto instituce zřizovány jako banky podle zákona o bankách a nikoliv podle speciálního zákona se speciálními výhodami. Předložený návrh zákona vyvolává důvodnou obavu, že družstevní záložny postupně přerostou do bankovních domů a stanou se součástí bankovního systému, aniž budou splňovat požadavky, které jsou na banky kladeny.
K předloženému návrhu zákona má vláda tyto další zásadní připomínky:
a) přijímání vkladů a poskytování úvěrů a dalších služeb družstevní záložnou je podle předloženého návrhu zákona omezeno pouze na členy družstevní záložny. Organizace dohledu
nad řádným výkonem těchto činností a nad hospodařením družstevní záložny musí být záležitostí samotného družstva a jeho členů. Vláda proto zásadně nesouhlasí s navrženým zřízením zvláštního orgánu státní správy k výkonu dohledu nad družstevními záložnami;
b) z důvodové zprávy vyplývá záměr předkladatelů zavést jednoduchý svépomocný systém vzájemného úvěrování občanů sdružených v družstvu. Tomuto záměru však neodpovídá ani navržený způsob pojištění vkladů členů družstevní záložny, který předpokládá zřízení zvláštního zajišťovacího fondu jako samostatné právnické osoby vzniklé přímo ze zákona; činnost a postavení fondu je pak v určité míře spojována se státem. Navržený způsob pojištění vkladů v družstevní záložně je sice obdobou pojištění vkladů podle zákona o bankách, je však v rozporu s pojetím družstva vyvíjejícího činnost za osobní účasti členů družstva; k pokrytí eventuálních ztrát záložny by měly sloužit jí vytvořené rezervy;
c) vláda zásadně nesouhlasí s navrženým osvobozením příjmů družstevních záložen od daně z příjmů právnických osob. Družstevní záložny mají být podnikatelskými subjekty a případné osvobození těchto družstev od daně z příjmů by vedlo k narušení kriteriální funkce této daně a ke vzniku nerovných podmínek pro podnikání v této oblasti. Ustanovení § 3l se proto požaduje z návrhu zákona vypustit.
d) kapitálová vybavenost družstevních záložen, která je předpokládána podle § 233 obchodního zákoníku ve výši 50 tis. Kč, je s ohledem na finanční činnost družstevních záložen zcela nedostatečná; tato nízká kapitálová vybavenost by vedla ke vzniku značného množství družstevních záložen s nepatrnou finanční základnou a nedostatkem kvalifikovaných osob.