I. p ř i j í m á
k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 2005), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e
předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády ze dne 3. ledna 1996 č. 7
S t a n o v i s k o
k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů
(tisk č. 2005)
Vláda na své schůzi dne 3. ledna l996 projednala a posoudila výše uvedený návrh zákona a vyjádřila s tímto návrhem zákona
n e s o u h l a s.
Vláda oceňuje přínos předloženého návrhu zákona, kterým je reagováno na řadu aktuálních problémů týkajících se právní úpravy cenných papírů a trhu s cennými papíry, jakož i právní úpravy akciových společností. Vláda však zároveň konstatuje, že předložený návrh zákona není dopracován a obsahuje množství nedořešených věcných problémů a legislativně právních nedostatků. Na ně je poukázáno v níže uvedených připomínkách k jednotlivým bodům předložené novely, výčet těchto připomínek je však pouze příkladmý.
Vláda připravila a v nejbližší době Poslanecké sněmovně předloží vlastní návrh novely zákona o cenných papírech a novely zákona o burze cenných papírů, který především eliminuje nedostatky, jež jsou vytýkány této poslanecké iniciativě, a v zásadě sleduje obdobné cíle. Skutečnost, že vládní návrh uvedeného zákona nebyl dosud Poslanecké sněmovně předložen, je dána pouze technickými důvody.
Pokud jde o novelu obchodního zákoníku, obsaženou v předložené poslanecké iniciativě, obsahuje tato novela řadu ustanovení nejasných, některá navrhovaná ustanovení nejsou promítnuta do dalších navazujících ustanovení obchodního zákoníku, zakládá nesoulad mezi ustanoveními obchodního zákoníku a současně navrhovanou novelou zákona o cenných papírech, zasahuje v řadě směrů do občanského zákoníku, občanského soudního řádu i do zákona o účetnictví.
Vláda je si vědoma potřeby provést dílčí novelu obchodního zákoníku a reagovat v ní na aktuální potřeby praxe. Při vypracování této novely je však třeba přihlédnout i k vývoji soukromoprávní úpravy a její připravované přestavbě a i s přihlédnutím k tomu je třeba volit rozsah této novely. Z tohoto hlediska vláda vypracuje novelu obchodního zákoníku a je přitom připravena využít i podněty poslanců.
Připomínky k jednotlivým bodům novely
K čl. I - novela obchodního zákoníku
Obecně
1. Předložená novela obchodního zákoníku obsahuje řadu návrhů, které se pokoušejí reagovat na nesrovnalosti vyplývající z fungování velkého počtu nedávno vytvořených a privatizovaných akciových společností. Některé z těchto návrhů však nejsou věcně ujasněny, ani nejsou legislativně dostatečně upraveny. Jde zejména o problematiku ochrany minoritních akcionářů. Například podle navržené koncepce by se v roli subjektu, který by měl odkupovat akcie, mohl ocitnout i Fond národního majetku, který by případnými povinnými odkupy do určité míry vlastně vrátil privatizační proces zpět.
2. Řada navrhovaných ustanovení je koncepčně neujasněna, což se promítá do vzájemné neprovázanosti novely obchodního zákoníku a současně navrhované novely zákona o cenných papírech. O tom
svědčí například to, že návrh novely obchodního zákoníku zavádí nový druh cenného papíru, tzv. opční list, avšak novela zákona o cenných papírech tento cenný papír mezi výčtem cenných papírů neuvádí. Neujasněna je i problematika náležitostí akcie, která je řešena jak v návrhu novely obchodního zákoníku, tak v návrhu novely zákona o cenných papírech, přičemž pokaždé je volen odlišný přístup.
3. Návrh novely zcela opomíjí terminologický nesoulad mezi obchodním zákoníkem a zákonem o cenných papírech, pokud jde o akcie. Zákon o cenných papírech vymezuje akcie ve třech formách, a to "na doručitele", "na řad" a "na jméno" a převod rubopisem spojuje s akcií "na řad". Naproti tomu obchodní zákoník upravuje akcie pouze ve formě "na majitele" a "na jméno" a převod rubopisem nesprávně spojuje s akcií "na jméno".
4. Novela obchodního zákoníku nedostatečně řeší rovněž stanovení konkrétního data, jež má být rozhodné pro určení osob majících práva spojená s akcií. V prvé řadě jde o to, že tato problematika se netýká pouze akcií, ale i jiných cenných papírů (dluhopisů, podílových listů), a proto by měla být zařazena do novely zákona o cenných papírech. Dále je zřejmé, že tento problém je třeba řešit pouze ve vztahu k zaknihovaným cenným papírům.
K bodu l
V bodě l novely je navrhováno vypustit § l3 odst. 2 obchodního zákoníku ("o.z."), v němž je jako podmínka jednání statutárního orgánu jménem podnikatele uveden zápis statutárního orgánu do obchodního rejstříku. Návrh na vypuštění § l3 odst.2 o.z. je odůvodněn tím, že předmětné ustanovení téměř znemožňuje fungování obchodních společností při změnách statutárního orgánu, za nimiž se opožďují zápisy v obchodním rejstříku.
Navrhované vypuštění § l3 odst. 2 o.z. však věc neřeší, neboť nadále bude platit § 27 odst. 2 věta prvá, podle níž
skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne, ke kterému byl zápis proveden. Podle odůvodnění navrženého bodu l novely poskytuje pro obchodní partnery příslušné obchodní společnosti dostatečnou jistotu § 27 odst. 2 věta druhá, podle níž ten, jehož se zápis týká, nemůže proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. Uvedené ustanovení však nepokrývá například případy, kdy obchodní partner obchodní společnosti ví, že jedná s osobou, která má být zapsána jako statutární orgán v obchodním rejstříku, avšak tento zápis dosud proveden nebyl, přičemž nemá možnost jednat s osobou, která je sice jako statutární orgán v obchodním rejstříku zapsána, avšak tuto funkci již v obchodní společnosti nevykonává.
Je tedy třeba zapracovat do novely obchodního zákoníku jiné řešení než vypuštění § l3 odst. 2 o.z.
Zvážit lze například řešení, kdy do doby provedení zápisu v obchodním rejstříku ohledně změny v osobě, jež je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, by se za právně rovnocený považoval návrh na změnu zápisu doručený obchodnímu rejstříku; úředně ověřený opis doručeného návrhu by opravňoval osobu, jež má být nově zapsána, jednat jménem obchodní společnosti ve stejném rozsahu, jako by již v obchodním rejstříku zapsána byla. Tato změna by si vyžadovala přepracovat § l3 odst. 2 a § 27 odst. 2 o.z.
K bodu 2
l. V § 67a je třeba navržený text formulačně upravit takto :
a) v odstavci l úvodní větu uvést v tomto znění :"Společnost, v níž společník";
b) začátek textu v písmenu a) uvést v tomto znění : "dosáhne většinového podílu na ...";
c) začátek textu v písmenu b) uvést v tomto znění :"může sám ovlivnit volbu a ...";
d) začátek textu v písmenu c) uvést v tomto znění : "dosáhne stavu uvedeného ..." a na konci textu písmene c) slova
"mezi ostatními společníky" nahradit slovy "s ostatními společníky nebo na základě ustanovení ve stanovách společnosti" a slova "je ovládanou osobou" je třeba předsadit a uvést na samostatném řádku jako společný text pro celý odstavec l;
e) na začátek odstavce 2 vložit tuto větu : "Společník, který má v ovládané osobě postavení podle odstavce l, je ovládající osobou.";
f) v odstavci 2 vypustit pro nadbytečnost slova "nebo na její účet";
2. Navržený § 67a je třeba označit jako § 66a.
3. Navržený § 67b je třeba vypustit, neboť jeho účel je nejasný. Jeho obsahem je pouze definice, která nemá zřejmou souvislost s ostatním textem obchodního zákoníku. Pokud je tímto ustanovením sledována ochrana hospodářské soutěže, postačí v tomto směru aplikace zákona o hospodářské soutěži.
K bodu 3
l. V navrženém § 155 je ve srovnání s platným zněním § l55 slovo "vydání" nahrazeno slovem "emise". Tato změna však není v navrženém § l55 důsledně provedena. Je proto třeba terminologii v tomto směru sjednotit.
2. V odstavci 2 pro nadbytečnost vypustit slova "Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak".
3. Odstavec 3 je třeba uvést do souladu s § 4 odst. 2 navržené novely zákona o cenných papírech a odstavec 4 pro nadbytečnost vypustit; následující odstavce je třeba přečíslovat.
4. V dosavadním odstavci 5 za slovo "Akcie" vložit slova "téže společnosti" a pro nadbytečnost vypustit slova "pokud zvláštní zákon nestanoví jinak".
K bodu 4
l. Podle odstavce l akcie může znít na jméno nebo na majitele. Pojem "majitel akcie" je však v odstavcích 2 a 4 běžně spojován s akcií znějící na jméno. V navrženém § l56 je třeba terminologii sjednotit se zákonem o cenných papírech, t.j. zavést formu akcie na řad a její převod rubopisem.
2. V odstavci l je třeba zároveň konkretizovat orgán společnosti, který má dávat souhlas k převoditelnosti akcie.
3. V dosavadním odstavci 2 větu prvou označit jako odstavec 2 a následující text (věta druhá až pátá) jako odstavec 3; v návaznosti na to následující odstavce přečíslovat. Dosavadní větu třetí přitom uvést v novém odstavci 3 jako větu poslední a zároveň ji uvést do souladu s dosavadním odstavcem 3 vypuštěním slov "pokud se neprokáže, že došlo ke změně majitele akcie".
4. V odstavci 3 je třeba slova "v registru emitenta" buď pro nadbytečnost vypustit, nebo blíže vymezit; tento pojem je zde použit bez jakékoliv další návaznosti na text tohoto zákona.
5. V odstavci 4 by mělo být zakotveno právo akcionáře na vydání úplného seznamu akcionářů.
V dosavadním odstavci 4 větě prvé a v dosavadním odstavci 5 větě druhé a třetí nelze z kontextu uvedených odstavců dovodit, zda jde v uvedených větách o listinné nebo zaknihované akcie nebo o akcie listinné i zaknihované; v tomto směru je třeba navržený text dopracovat.
Odstavec 5 je zároveň třeba celý přepracovat tak, aby z něho bylo zřejmé, pokud jde o právní vztah více osob k jedné akcii, zda je rozdíl mezi zaknihovanými a listinnými akciemi a mezi "akciemi znějícími na jméno" a "akciemi znějícími na majitele", či nikoliv, a pokud rozdíl existuje, v čem spočívá. Nehledě k nevhodnému spojení zaknihované (dematerializované) akcie s pojmem "společný majetek" v odstavci 5 větě prvé se zároveň upozorňuje, že je nereálné evidovat zaknihované akcie jako "společný majetek více osob", pokud by "spolumajitelé" byli evidováni v různých dílčích registrech.
6. Pamatovat je třeba na situaci, kdy zaknihovaná akcie na jméno bude převedena zápisem v evidenci bez souhlasu orgánu společnosti a společnost neprovede zápis změny do seznamu akcionářů.
7. V odstavci 4 je třeba ve větě prvé za slovo "akcionářů" vložit písmeno "v" a ve větě třetí za slovo "došlo" vložit písmeno
"k". V odstavci 6 slovo "dnu" nahradit slovem "dni" a v odstavci 7 za slovo "opak" vložit slovo "že".
K bodu 5
V navrženém textu větě druhé je třeba doplnit, k jakému účelu se má § 209a použít přiměřeně (věta prvá a věta druhá na sebe bezprostředně nenavazují, neboť jejich funkce jsou odlišné).
K bodu 6
Ve větě druhé slova "v den předcházející dnu" nahradit slovy "přede dnem". Větu poslední se navrhuje vypustit (rozhodující by byl kurs, který je ve smyslu věty druhé uveřejněn naposled).
K bodu 7
V § l59 odst. 3 věta poslední je obdobně nepřesná jako poslední věta v § l59 odst. 3 v platném znění, neboť neurčuje počátek lhůty, kdy akcionář nabývá hlasovacího práva (v ostatním je pak věta poslední v platném znění přesnější než věta obsažená v předloženém návrhu).
K bodu 9
l. V odstavci 2 písm. c) slova "výměnného nebo předkupního práva" nahradit slovy "práva z výměnného dluhopisu nebo z prioritního dluhopisu" a v odstavci 4 je třeba jednak použít legislativních zkratek zavedených v odstavci l a dále za slova "přednostního práva" vložit slova "na upisování akcií".
2. V odstavci 3 větě prvé je obsah textu "určit rozhodný den pro určení osoby oprávněné vykonat výměnné nebo přednostní právo" nejasný.
K bodu lO
l. Odstavec 2 je třeba vypustit, neboť postrádá smysl, a to jak sám o sobě, tak s ohledem na navržený odstavec l. Kromě toho se upozorňuje, že má-li předkladatel ohledně textu v odstavci 2 na mysli komisionářský vztah upravený v obchodním zákoníku,
je pochybné, zda lze komisionářskou smlouvu v daném případě použít; obdobně se tato připomínka týká bodu ll novely.
2. K navrženému odstavci 3 se jednak připomíná, že se v něm směšuje jednání osoby svým jménem a jménem osoby, jíž je orgánem, a dále, že předpoklad zapracovaný do věty druhé, podle něhož by statutární orgán nemusel vědět o tom, že akcie byly upsány na účet společnosti, je poněkud nepravděpodobný. Není zřejmé, jak bude postupováno, jestliže upisující osoba se zprostí svého závazku.
K bodu ll
K § l61a
l. Odstavec l je neorganicky zapracován do tohoto paragrafu; úprava zatimních listů je obsažena v § 176 o.z.
2. V odstavci 2
- písm. a) jsou obsaženy rovněž náležitosti rozhodnutí valné hromady, které by měly být uvedeny v samostatném odstavci,
- písm. b) pro nepřesnou formulaci je v rozporu s § l54 odst. l o.z.,
- písm. c) postrádá srozumitelnost, nehledě k tomu, že zde použitý pojem "čisté základní jmění" by bylo třeba blíže vymezit.
3. Nedopatřením je v odstavci 2 uvedeno slovo "snížení" namísto slova "sníží" a v odstavci 3 slovo "tato" namísto slova "tyto".
K § l61b
Ohledně ustanovení odstavce l písm. f) se upozorňuje, že není zřejmé, v čem má odškodnění menšinových akcionářů spočívat.
K § l61c
V odstavci l je třeba pro zřejmý rozpor navrženého textu s občanským zákoníkem provést tuto úpravu : slovo "nezpůsobuje"
nahradit slovem "způsobuje", za slovem "úkonu" čárku nahradit středníkem a slovo "nebyla" nahradit slovem "byla".
K § l6le a § l61f
Navržená ustanovení postrádají jasné, jednoznačné formulace a z tohoto hlediska je třeba tato ustanovení dopracovat.
K bodu 12
l. V odstavci l navržená ustanovení písm. f) a g) do zakladatelské listiny nepatří, resp. není zřejmé, jakou funkci (jaké důsledky) by měla mít.
2. V odstavci 2 ustanovení písmene c) je třeba konkretizovat.
3. V odstavci 3 slova "musí být zpracován soudním znalcem" je třeba vypustit.
K bodu l3
Pojem "emisní kurs" je třeba konkretizovat. Pokud se odkazuje na zákon o cenných papírech, tak se v něm definuje jen "kurs akcií" a navíc jen s platností pro veřejně obchodovatelné cenné papíry.
K bodu 21
Požadavek notářského zápisu nahradit požadavkem písemné formy s úředně ověřenými podpisy zakladatelů. Obdobně se to týká bodu 36 novely (§ l86 odst. 5).
Zároveň se upozorňuje, že v bodě 21 použitá slova "rozhodnutí zakladatelů" jsou nadbytečná a je třeba je vypustit.
K bodu 22
Slova "po dobu" změnit na slovo "podobu" a eventálně doplnit i druh akcií.
K bodu 24
Bod 24 je třeba pro nadbytečnost vypustit.
K bodu 26
l. Odstavec l je třeba přepracovat, neboť společnost před zápisem do obchodního rejstříku nemůže vydávat upisovatelům zatimní list (nemá právní subjektivitu).
2. Z odstavce 2 vyplývá, že zatímní list může být vydán v různých jmenovitých hodnotách podle počtu nesplacených akcií, které zastupuje. Má tedy podobu hromadné nezastupitelné listiny, která ze své podstaty vylučuje zaknihování.
3. V odstavci 5 za slova "za akcie" vložit slova "bez zbytečného odkladu".
K bodu 28
K navrženému odstavci 2 se upozorňuje, že jde o obtížně přijatelný průnik "veřejného zájmu" do soukromoprávních vztahů. Obdobně se to týká navrženého odstavce 7, jehož věta první navíc odporuje účetním předpisům.
K bodu 33, ve vztahu k bodům 36 a dalším (§ 184 odst. l, § l86 a násl.)
l. V souvislosti se stanovením rozhodného dne pro vznik práva účasti na valné hromadě nejsou dořešeny problémy vznikající tím, že osobě, která bude na valné hromadě hlasovat proti většinovému rozhodnutí, vznikají podle dalších nově navrhovaných ustanovení určitá práva (např. na odkoupení akcií), ačkoliv tato osoba již nemusí být akcionářem.
2. V § l84 odst. l by mělo být doplněno právo účastnit se valné hromady i pro osobu k tomu akcionářem zmocněnou.
K bodu 35
l. Upravit je třeba i konání náhradní valné hromady, a to tak, aby bylo znemožněno její konání bezprostředně poté, co se nesešel potřebný počet akcionářů na řádné valné hromadě.
2. V odstavci l je třeba ponechat dosavadní znění § l85 odst. l.
K bodu 36
l. Z ustanovení odstavců 6 a 7 vyplývá, že jejich aplikace se může týkat akcionářů, kteří nehlasovali buď pro zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií nebo pro změnu druhu akcií anebo pro omezení jejich převoditelnosti; v praxi však bude obtížné toto kritérium uplatnit, nehledě k tomu, že z navržených ustanovení není zřejmé, zda se týkají jen těch akcionářů, kteří nehlasovali na valné hromadě, nebo i těch, kteří se valné hromady nezúčastnili.
2. Ohledně odstavce 8 se upozorňuje, že zde použitý pojem "prodejní opce" je nejasný, resp. nevhodný, a dále, že z textu není srozumitelné, kdy se akcionář dostává do prodlení.
Větu poslední je třeba z odstavce 8 vypustit (nelze právně konstruovat, že účinky žaloby jednoho akcionáře se vztahují na všechny akcionáře).
K bodu 38
V navrženém ustanovení písmene h) se navrhuje vypustit slova "nebo jeho části" a prodej části podniku ponechat v kompetenci představenstva.
K bodu 40
l. Z navrženého odstavce 2 není zřejmé, co se rozumí dikcí "na nebezpečí akcionáře".
2. Na konci navrženého textu se navrhuje dopnit tuto větu "Tím nejsou dotčeny povinnosti ohledně ochrany osobních údajů stanovené zvláštními zákony.".
K bodu 41
l. V odstavci l větu druhou je třeba přeformulovat tak, aby v ní nebylo hovořeno o valné hromadě (jde o jediného akcionáře).
2. Navržený odstavec 3 je nekonkrétní, neboť odkazuje na blíže nespecifikované smlouvy. Projevy vůle akcionáře nemusejí mít vždy podobu smlouvy.
K bodu 42
l. V odstavci l větě prvé je třeba slovo "společnosti" nahradit slovem "osoby" a větu poslední vypustit.
2. V odstavci 2 je nesprávně uveden odkaz na odstavec 2 namísto na odstavec l.
3. V odstavci 3 není zřejmé, proč je počítáno s převodem zisku jen ve prospěch ovládané společnosti a nikoliv i ve prospěch ovládající společnosti (k případným spekulativním převodům zisku může z podnětu ovládající osoby docházet oběma směry).
K bodu 43
Dosavadní znění § l91 odst. 2 o.z. je třeba buď ponechat a bod 43 z novely vypustit, nebo změnu navrženou v bodě 43 zavést pro všechny typy obchodních společností.
K bodu 45
V navrženém ustanovení je třeba blíže vymezit pojem ztráta a vyloučit tak například, že se nejedná o ztrátu potenciální.
K bodu 48
Upozorňuje se, že v odstavci 5 se přenesením důkazního břemene na členy představenstva zakotvuje v podstatě princip viny, který je v našem právním řádu neobvyklý. Zakotvit je třeba princip opačný.
K bodu 55
Ohledně odstavce 5 věty druhé se upozorňuje, že nemůže být aplikována na případy, kdy nepeněžitým vkladem je nemovitost. V souvislosti s nepeněžitými vklady je v navrženém ustanovení nevhodně použit termín "splaceny".
K bodu 6O
V navrženém odstavci l není zřejmé, co se rozumí "jiným vlastním zdrojem".
K bodu 65
Je třeba zvážit, zda v odstavci 5 zmíněný podíl akcie na čistém obchodním jmění by neměl být použit i u veřejně obchodovatelné akcie.
K bodu 68
Navržený text se navrhuje přeformulovat v tom smyslu, že společnost předloží doklad o uzavření předmětné dohody. Obdobnou formulační změnu si vyžaduje úvodní věta v § 216a odst. l (bod 69 novely).
K bodům 70 a 71
Zde navržený pojem "opční list" není v návrhu novely blíže vymezen. Kromě toho jsou pochybnosti, zda je namístě uvádět opční list jako zvláštní cenný papír; v každém případě opční list není výslovně uveden v § l zákona o cenných papírech ve znění navržené novely. Pokud by opční list zůstal označen jako cenný papír, je třeba v odstavci 4 slovo "zaniká" nahradit slovy "je realizován".
K bodu 73
Navržený odstavec 4 je třeba dopracovat tak, aby z něho jednoznačně vyplývalo, že nárok na likvidační zůstatek vzniká akcionářům podle stavu zápisů v zákonné evidenci cenných papírů ke dni zrušení této evidence.
K bodu 74
l. V odstavci l je třeba blíže vymezit pojem "poškození akcionáře" a větu druhou vypustit.
2. Ohledně odstavce 5 se upozorňuje, že věta prvá představuje nepřímý zásah do právní úpravy společností s ručením omezeným, která obsahuje výslovný zákaz vystoupení z tohoto typu obchodní společnosti.
K čl. II - novela zákona o cenných papírech
1. Základní připomínka se týká navrženého systému evidence zaknihovaných cenných papírů. Koncepce poslaneckého návrhu je založena na tzv. obstaratelských účtech (t. j. "subregistrech"), které na základě povolení povedou vybrané právnické osoby. Poslanecký návrh není dostatečně právně ani věcně zpracován. Nejde přitom jen o nedostatečně specifikované technické otázky, v zásadě jde o koncepční nesrovnalosti.
Nedostatečně jsou řešeny například vztahy mezi dílčí a centrální evidencí a mezi registrem emitentů a účty v dílčí evidenci. Z možnosti vést dílčí evidenci jsou vyloučeni emitenti, to znamená například investiční společnosti, kde by naopak bylo velmi žádoucí, aby v případě vydávání a odkupování podílových listů měly tyto společnosti svou vlastní evidenci podílových listů.
O nedostatečné propracovanosti návrhu svědčí i řada zmocnění pro vydání předpisů nižší právní síly, které by zřejmě měly některé otázky spojené se zavedením "subregistrů" v praxi dořešit. Jde vesměs o případy, kdy příprava prováděcího předpisu by nutně musela narazit na vážné, těžko řešitelné věcné problémy vyvolané založenou koncepcí návrhu zákona.
2. K navrženému § 55 a násl. ohledně Střediska cenných papírů se obecně uvádí, že dořešit je třeba a do zákona pak důsledně promítnout následující otázky:
a) zda činnost "Střediska" je službou anebo zároveň i výkonem státní správy, s nímž jsou spojena mocenská oprávnění;
b) pokud u části činnosti "Střediska" má jít o výkon státní správy, musí ji vykonávat orgán státní správy a nikoliv "Středisko";
c) má-li být činnost "Střediska" jenom službou, zda ji provozuje stát (prostřednictvím své organizační složky vymezené v zákoně), anebo zda ji provozuje nestátní právnická osoba na základě povolení daného orgánem státní správy, popř. smluvně za podmínek stanovených zákonem.
Bod 2 je třeba vypustit, neboť přejímá doslovně znění dosavadního § 1 odst. 1 písm. l).
1. V odstavci 2 písm. a) se zavádí zákonná evidence, která zahrnuje kromě střediska cenných papírů i evidenci České národní banky ("ČNB") a dokonce i evidenci vedenou zahraniční
osobou podle zahraničního práva. Zatímco středisko je v § 55 a násl. podrobně upraveno, ostatní evidence nikoliv. V § 61b se však hovoří o zákonné evidenci (tedy podle vymezení v § 1 odst. 2 o všech třech evidencích), ale opět pouze ve vztahu ke středisku. Není tedy jasné, jak vypadá evidence ČNB, jaké cenné papíry a jakým způsobem jsou zde evidovány (k tomu se poznamenává, že dosud jsou v evidenci ČNB pouze dluhopisy, jejichž splatnost nepřesahuje 1 rok a jejichž emitenty jsou Ministerstvo financí, ČNB a Fond národního majetku). § 1 odst. 2 a § 61 a násl. jsou v rozporu a navíc v § 1 odst. 2 je třeba písmeno c) vypustit, neboť tento zákon se nemůže vztahovat na zahraniční subjekty.
2. Odstavec 3 se navrhuje vypustit pro nadbytečnost.
3. Ohledně věty druhé v odstavci 5 se připomíná, že tato věta by měla opodstatnění jen za předpokladu, že by byl proveden taxativní výčet podkladových aktiv. Pokud jde o poslední větu v odstavci 5, upozorňuje se, že nemůže jít o obecně závazný dopad tohoto ustanovení; navíc okruh organizátorů zde není definován. Obecně se však připomíná, že deriváty jsou zde vymezeny nepřesně, takže není zřejmé, co vlastně deriváty jsou (charakterizují se zde jako práva a závazky, jež jsou samostatně převoditelné, ale neříká se nic o tom, s čím jsou tato práva spojena). Podle odstavce 6 nejsou deriváty zahrnuty mezi práva spojená s cennými papíry, jsou tedy jakousi zvláštní kategorií, bez bližšího určení. Pokud mají být deriváty upraveny zákonem, nemělo by to být v zákoně o cenných papírech, ale například v zákoně o burze cenných papírů.
V odstavci 1 je třeba namísto dosavadního textu upravit náležitosti cenných papírů.
1. V odstavci 1 věta druhá je zcela nesrozumitelná.
2. V odstavcích 4 a 6 za slovo "emitent" je vhodné doplnit slova "nebo obchodník s cennými papíry" pro případ, kdy emitent je zahraniční osoba a činnosti spojené s vydáním cenného papíru obstarává obchodník podle § 46.
Odstavec 2 by měl například znít:
"(2) Kursem cenného papíru se rozumí cena uveřejněná jako kurs tohoto cenného papíru na veřejném trhu, a to na základě poptávky a nabídky tohoto cenného papíru, které se na tomto veřejném trhu organizují přijímáním návrhů určených neurčitému okruhu předem neurčených osob."
K bodu 8
Bod 8 je třeba vypustit.
K bodům 10 a 11
1. Není zřejmé, jaký je vztah zde navržených ustanovení k vymezení derivátů v § 1.
2. Zároveň se upozorňuje, že § 14 v platném znění je srozumitelnější, než zde navržené ustanovení. V každém případě je třeba v § 14 odst. 4 vypustit větu za středníkem. Není z ní ani zřejmé, který subjekt by měl burzovní pravidla a tržní řády vydat (pokud by to měl být jiný orgán než správní úřad nebo orgán obce, je navrhované řešení neakceptovatelné již proto, že by nemohla být zajištěna právní závaznost).
1. Vložený paragraf by měl být označen jako § 15a.
2. V § 16a by mělo být doplněno ustanovení o tom, že smlouva o půjčce cenných papírů musí obsahovat ujednání o tom, komu náleží výnosy z půjčených, resp. vypůjčených cenných papírů a výkon práv s cenným papírem spojených.
3. Zároveň se navrhuje upravit v rámci novely § 31 odst. 3 a pamatovat přitom na tzv. kontinuální obchodování.
4. V § 16a odst. 1 by měla být dikce "dlužník se zavazuje převést na věřitele" nahrazena dikcí "dlužník vrátí věřiteli".
5. Ustanovení odstavce 3 patří svou povahou do novely obchodního zákoníku.
K bodu 13
Z § 17 je třeba vypustit dikci "pokud se účastníci nedohodli jinak". S převáděním závazků jsou spojeny závažné právní důsledky, a proto by postup měl být formalizován.
K bodu 17
1. Ohledně odstavců 2, 3 a 4 se připomíná, že není jasné, jak a kdy může docházet k převodu cenného papíru na účet majitele, jestliže jeho právním důvodem není změna majitele. Je otázka, zda i při koncepci obstaravatelských účtů budou na účtech majitelů cenné papíry, které nebudou jejich majetkem.
Zároveň se upozorňuje na rozpor s § 7, neboť ve výše uvedených ustanoveních je popírána definice převodu cenného papíru, jako změna majitele tohoto cenného papíru (převod je zřejmě v celém návrhu novely chápán pouze z "technologického" hlediska jako přepsání cenných papírů v evidenci z jednoho účtu na druhý). Dochází tak k nesouladu s ustanoveními zákona, která novelou dotčena nejsou, a v nichž je převod chápán odlišně.
Převody uvedené v odstavcích 3 a 4 nejsou dostatečně definovány; nejsou například uvedeny případy kombinovaných převodů mezi centrální a dílčí evidencí a vztahy mezi těmito převody a centrálně vedeným registrem emitenta.
2. Připomínka k bodu 13 platí obdobně k ustanovení § 21 odst. 1.
K bodu 18
Navrhované ustanovení nedostatečně reaguje na zřízení obstaravatelských účtů, neboť neřeší případy podávání příkazů k převodům mezi centrální a dílčí evidencí.
1. V odstavci 4 by mělo být doplněno nové písmeno a v něm uveden například tento text: "emitent cenného papíru v případech, kdy předává výpis z registru emitenta za účelem výplaty výnosu cenného papíru, který emitent vydal, splacení jmenovité hodnoty dluhopisu, který emitent vydal, splnění povinnosti odpovídající předkupnímu právu na akcie, které emitent vydal, nebo za účelem konání valné hromady akcionářů emitenta, pokud o pozastavení emitent požádá, nebo pokud emitent obdrží příkaz provést ve své evidenci změny údajů týkajících se znaků zastupitelnosti cenného papíru"
2. K odstavci 6 se připomíná, že z hlediska systému evidence zaknihovaných cenných papírů je výhodnější nerozlišovat mezi zástavním právem vzniklým na základě smlouvy nebo na základě rozhodnutí státního orgánu. Jinak dochází k oslabení právní jistoty trhu s cennými papíry.
V § 36d odst. 2 je třeba vypustit větu "pokud smlouva nestanoví něco jiného". Ohledně odstavce 4 se upozorňuje na nesrozumitelnost dovětku "nebo jiných osob, týkajících se spravovaných cenných papírů".
K bodu 30
1. V odstavci 1 větě prvé není zřejmé, zda musí věřitel v případě, že je sám obchodníkem s cennými papíry použít k prodeji cenného papíru jiného obchodníka s cennými papíry.
2. V odstavci 1 větu druhou je třeba vypustit.
K bodu 31
Viz výše uvedená obecná připomínka č. 2 k čl. II.
K bodu 32
1. V odstavci 3 písm. b) a f) není v návaznosti na § 38 zřejmé, zda imobilizované cenné papíry může vést kterýkoliv schovatel podle § 34 odst. 3 tohoto zákona (a Středisko cenných papírů tyto papíry eviduje), anebo může být tímto schovatelem pouze Středisko cenných papírů. Namísto textu "středisko provádí vydávání zaknihovaných cenných papírůd" uvést například tento text: "středisko provádí registraci vydávání zaknihovaných cenných papírů".
2. Odstavec 7 se doporučuje vypustit.
K bodu 33
1. Podle odstavce 1 má být zaváděná zákonná evidence údajů realizována v systému Střediska. Tomu však neodpovídá řešení obsažené v odstavci 3, podle něhož dílčí evidenci mají vést osoby, jimž k tomu bude uděleno povolení.
2. V odstavci 4 se hovoří o zvláštním předpisu ministerstva, přičemž není zřejmé, zda se tím míní prováděcí předpis k zákonu o cenných papírech. Není rovněž zřejmá povaha provozního řádu, podle něhož by mělo být Středisko oprávněno požadovat údaje od osob vedoucích dílčí evidenci a jakou právní závaznost by tento akt měl mít.
3. Navrhovaná struktura evidence vyvolává pochybnost o tom, že bude možno spolehlivě identifikovat majitele cenných papírů. Jednotný systém evidence zpochybňuje již nejednoznačná formulace v odstavci 4.
K bodu 37
Navržené ustanovení neupravuje vztah registru emitenta, který je veden pouze v centrální evidenci k účtům vedeným v dílčích evidencích a v podstatě neumožňuje operativní provádění změn v registru emitenta.
V § 61a odst. 3 písm. b) je zaváděn účet obstaratele v dílčí evidenci, tedy další dílčí evidenci. Při zachování tohoto postupu může vzniknout nekontrolovatelná vertikální řada dílčích evidencí, která povede k naprostému zneprůhlednění "systému jednotné evidence" zaknihovaných cenných papírů. Toto ustanovení je v přímém rozporu s ideou transparentnosti zákonné evidence zaknihovaných cenných papírů.
V § 63 by měl být doplněn nový odstavec 5 a uveden například v tomto znění: "Údaje podle odstavce 2 nesmí emitent použít k jiným účelům, než je zajištění výkonu práv spojených s cennými papíry, k nimž se výpis vztahuje".
Navrhované doplnění má zabránit zneužívání údajů z registru emitenta ve prospěch třetích osob v rozporu se zájmy majitelů cenných papírů.
K odstavci 2 se upozorňuje, že k zajištění závazků osob vedoucích dílčí evidenci nelze použít prostředky garančního fondu.
K bodu 54
1. Ustanovení § 79a odst. 10 se jako neúčinné navrhuje vypustit. Kromě toho není zřejmé, kdo by měl kontrolovat porušení zde uvedené povinnosti a kdo by měl rozhodovat o vyloučení hlasovacího práva.
2. V § 79b odst. 1 až 6 jsou ustanovení ohledně veřejné nabídky nejasná.
3. V § 79c odst. 1 je třeba specifikovat délku předcházejícího období.
K bodu 59
§ 86 je třeba formulačně upravit. Například odstavec 4 je uveden dvakrát, odstavec 7 chybí a odstavec 6 je nesrozumitelný.
K čl. III - novela zákona o burze cenných papírů
K bodu 1
Odstavec 1 je třeba dopracovat a uvést například v tomto znění: "Burza cenných papírů (dále jen "burza") je právnickou osobou oprávněnou organizovat na určeném místě a ve stanovenou dobu prostřednictvím oprávněných osob poptávku a nabídku cenných papírů a derivátů, což jsou pro účely tohoto zákona samostatně převoditelná práva z cenných papríů a práva k cizím měnám".
Do dalšího textu zákona je pak třeba důsledně promítnout rozšíření předmětu burzovního obchodu o deriváty (§ 8 odst. 1 písm. g), j), l), § 13 odst. 1, § 14 nadpis, odst. 1, 2, 3 a 5, § 15 odst. 1 a 2, § 1 odst. 1, § 17 nadpis i text, § 19, § 20 odst. 1, 3, 4, § 25, § 26 odst. 1, § 27 odst. 1, § 28 odst. 1, 3 písm. a), b), c), h), § 31 odst. 1, odst. 1 písm. c) odst. 2 písm. d) a f) a § 32 odst. 4 písm. f)).
Do odstavce 1 se navrhuje doplnit další novou větu například v tomto znění: "Burzovní rozhodčí soud je oprávněn rozhodovat i jiné spory ze smluv o cenných papírech a derivátech, pokdu se na tom smluvní strany dohodly v souladu se zvláštním zákonem 12a).
_____________
12a) Zákon č. 216/94 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů."
K čl IV - přechodná ustanovení
Zde navržený postup je vázán na kritérium "je-li to pro společnost výhodnější". Jako schůdnější se jeví řešení, že se v daném případě může při zápisu do obchodního rejstříku postupovat podle dosavadních předpisů.