I. p ř i j í m á k návrhu zákona České národní rady, kterým se upravují podmínky prodeje a rozšiřování tiskovin a jiných předmětů způsobilých ohrozit mravnost (tisk ČNR č. 209), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o tomto stanovisku informoval předsedkyni České národní rady.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
JUDr. Petr Pithart v.r.
Příloha k usnesení vlády ČR ze dne 11. dubna 1991 č.
S t a n o v i s k o
vlády České republiky
k návrhu zákona České národní rady, kterým se upravují podmínky prodeje a rozšiřování tiskovin a jiných předmětů způsobilých ohrozit mravnost (tisk ČNR č. 209)
Vláda na svém zasedání dne 11. dubna 1991 projednala a posoudila návrh skupiny poslanců ČNR na vydání zákona České národní rady, kterým se upravují podmínky prodeje a rozšiřování tiskovin a jiných předmětů způsobilých ohrozit mravnost (tisk ČNR č. 209) a přijala k němu toto stanovisko:
Předložený návrh zákona vychází ze zásad, k jejichž návrhu zaujala vláda stanovisko usnesením ze dne 6. března t.r. Vláda ve svém stanovisku k návrhu zásad zákona nedoporučila, aby byl připravovaný zákon vydán v pojetí, které vyplývalo z předložených zásad zákona. Postavila se na stanovisko, že zásady bez současné novelizace § 205 tr.z. znamenají zásah do působnosti federace a v podstatě legalizují porušování tohoto ustanovení. Poukázala přitom na to, že podnikatelská činnost v této oblasti, jak ji navrhované zásady zákona ČNR předpokládaly, by naplňovala prakticky vždy znaky trestného činu ohrožování mravnosti.
V předloženém návrhu zákona ČNR není tato kolize s trestním zákonem odstraněna. Projevuje se to i tím, že porušení některých podmínek stanovených pro prodej a rozšiřování předmětů způsobilých ohrozit mravnost se v navrhovaném zákoně označuje za přestupek, ačkoliv tímto porušením mohou být naplněny i znaky trestného činu (§ 4, § 3 písm. b) a c)/.
Kromě této základní otázky obsahuje navrhovaný zákon některé další nejasnosti a nepřesnosti:
1/ Ustanovení § 1 nedává bezpečnou odpověď, na které předměty se má navrhovaný zákon vztahovat. Podle odstavce 1 to mají být předměty "způsobilé ohrozit mravnost". Podle odstavce 2, který je formulován jako definice těchto předmětů, to však mají být i předměty "které mohou vyvolat veřejné pohoršení", tedy předměty, které ještě nemusejí být způsobilé k ohrožování mravnosti.
2/ V § 2 odst. 1 není určen orgán státní správy, který má prostory pro prodej a rozšiřování předmětů schvalovat. Předpisy, na něž se pod čarou odkazuje, k tomu žádný orgán státní správy nezmocňují.
3/ V § 3 písm. a) a b) by měla být zpřesněna dikce a vedle "prodeje" předmětů by mělo být uváděno i jejich "rozšiřování" a naopak.
4/ Z § 3 písm. c) není bezpečně patrno, že by za dodržování tohoto zákazu měl odpovídat ten, kdo předměty prodává a rozšiřuje. Odpovědnost podnikatele by patrně byla lépe vyjádřena tím, kdyby se nahradila slova "se zakazuje" slovy "nesmí být povolen".
5/ Dává se k úvaze doplnit § 3 o ustanovení, podle něhož předměty nesmí být propagovány a půjčovány ve veřejných knihovnách.
6/ V § 4 se za přestupek označuje také porušení § 2 odst. 2. Ustanovení § 2 odst. 2 však může být pouze direktivou pro orgán státní správy, který má umístění prodejen a jiných prostorů schvalovat. Podnikatel by už neměl být stíhán za to, že prodává v prostorách, které mu státní orgán k tomu účelu schválil.
Nedostatkem je, že se nepamatuje na možnost postihu právnických osob, s jejichž podnikatelskou činností v této oblasti § 1 návrhu zákona počítá.
7/ Upozorňuje se na nepřesnost důvodové zprávy k § 4 zákona (str. 7), v níž se předpokládá možnost zvyšovat daň u pornografických a erotických publikací příslušným finančním Úřadem na čtyř, resp. trojnásobek. Má se zde zřejmě na mysli daň z obratu. Tuto daň však stanoví federální ministerstvo financí na základě zákona o dani z obratu v sazebníku daně z obratu. Takto stanovená daň je pro finanční úřady závazná.
Vláda doporučuje znovu zvážit vztah navrhovanéhozákona k trestnímu zákonu a odstranit i další shora uvedené nejasnosti a nepřesnosti.