I. p ř i j í m á k návrhu zásad zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády č.707 ze dne 14.12.1994
S t a n o v i s k o v l á d y
k zásadám zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
Vláda na svém zasedání dne 14. prosince 1994 projednala a posoudila zásady zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, předložené poslancem R. Opatřilem a dalšími (tisk č. 1354), a nevyslovila s nimi souhlas z těchto důvodů:
V současnosti je zpracováván obsáhlý návrh novelizace trestního řádu, který by měl být v krátké době projednán vládou a předložen Poslanecké sněmovně. Za vhodnější se proto považuje neprojednávat v krátkém časovém úseku dvě novelizace téhož předpisu, když vládní návrh se bude problematikou trestního příkazu a jím ukládaných trestů zabývat.
Vláda dále při projednávání návrhu zásad přihlédla k těmto dalším skutečnostem:
1. Ukládání trestu vyhoštění a trestu zákazu pobytu formou trestního příkazu se zvažovala při přípravě vládního návrhu novelizacae trestního řádu v roce 1993. Zmíněné tresty nebyly tehdy zahrnuty do výčtu trestů uvedených v § 314e odst. 2 trestního řádu s ohledem na jejich povahu a míru závažnosti trestné činnosti, za kterou jsou tyto tresty ukládány.
Trestní příkaz se vydává v trestním řízení, ve kterém se projednává nejméně závažná trestná činnost, skutkově a právně jednoduchá. Oproti tomu zákonnou podmínkou pro uložení trestu zákazu pobytu je skutečnost, že jeho uložení vyžaduje dosavadní způsob života pachatele a ochrana veřejného pořádku, rodiny, zdraví, mravnosti nebo majetku (§ 57a odst. 1 trestního zákona). K ukládání tohoto trestu dochází v případech, kdy pachatel spáchá závažný trestný čin, nebo se trestné činnosti dopustí řadou útoků. Nejedná se proto o takové trestní věci, kdy by vydání trestního příkazu přicházelo v úvahu. V soudní praxi se tento druh trestu při postihování drobné delikvence cizinců jinak neuplatňuje.
2. Nevhodnost zařazení trestu vyhoštění do výčtu trestů, které lze uložit trestním příkazem, je dána jeho povahou. Zákon nestanoví konkrétní dobu, na níž lze tento trest uložit a neumožňuje ani podmíněné propuštění z jeho výkonu. Takový trest má potom charakter trestu doživotního, neboť jedinou možností jak dosáhnout jeho ukončení je individuální milost prezidenta republiky udělená odsouzenému. Povaha trestu vyhoštění je proto taková, že jeho uložení může být pro odsouzeného daleko nepříznivější a tíživější, než uložení krátkodobého trestu odnětí svobody. Z hlediska smyslu a účelu trestního řízení by k ukládání trestu vyhoštění mělo tedy docházet až po té, kdy soud v hlavním líčení bezpečně zjistí, že byly splněny podmínky stanovené v § 57 trestního zákona, tj. že jeho uložení vyžaduje bezpečnost lidí nebo majetku, anebo jiný obecný zájem.
3. Vláda postrádá vyčíslení ekonomického dopadu navrhované úpravy.
Z uvedených důvodů vláda přijetí navrhovaných zásad zákona nedoporučuje a vyslovuje s předloženým poslaneckým návrhem nesouhlas.