Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1997 > 1997-04-02

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 2. dubna 1997 č. 193 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění zákon České národní rady
č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 142)

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se mění zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 142), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;


II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Provede:

předseda vlády

Předseda vlády
prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.

Příloha k usnesení vlády ze dne 2. dubna 1997 č. 193

S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon České národní rady
č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 142)

Vláda na své schůzi dne 2. dubna 1997 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, a vyjádřila s tímto návrhem zákona n e s o u h l a s z těchto důvodů:

1. Poslanecký návrh předpokládá změnu ustanovení § 7 zákona o sociální potřebnosti upravujícího příspěvek při péči o osobu blízkou, který je dávkou sociální péče poskytovanou osobě celodenně osobně a řádně pečující o osobu, jejíž zdravotní stav vyžaduje péči jiné osoby. Uvedené ustanovení bylo v minulosti opakovaně dílčím způsobem novelizováno, a vláda proto zamýšlí provést komplexní úpravu této dávky. Vláda bude zvažovat rozšíření okruhu situací, při nichž by dávka náležela, o studium dětí na středních školách, vždy však bude vedena záměrem zachovat účel dávky, tj. celodenní péči o zdravotně postiženého, a u všech forem studia zamýšlí podmínku celodenní péče považovat za splněnou jen v době výuky. Výše uvedený poslanecký návrh je nesystémovou dílčí úpravou, která by pouze rozšířila v navrhované podobě situace, za kterých se podmínka celodenní osobní péče o zdravotně postiženého vůbec nezkoumá, a je tedy v zásadním rozporu s účelem dávky.

2. Návrh novelizace nevyjadřuje záměr obsažený v důvodové zprávě, a to rozšířit poskytování příspěvku při studiu na střední škole. Použitý výraz “ve škole” neznamená bez bližšího upřesnění “na střední škole” a výraz “učiliště” by vyloučil vzdělávání jak ve středních odborných učilištích, která jsou středními školami, tak v odborných učilištích, která jsou speciálními školami pro děti zdravotně postižené. Školský zákon (zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol a vyšších odborných škol, ve znění pozdějších předpisů) výrazem “učiliště” rozumí pouze takovou formu odborné přípravy, která je určena žákům, kteří neukončili úspěšně devátý ročník základní školy nebo ukončili povinnou školní docházku v nižším než devátém ročníku (§ 17a citovaného zákona). Zákon by měl používat pojmy ve znění odpovídajícím jejich vymezení v příslušné právní úpravě.

3. Návrh postrádá v důvodové zprávě odůvodnění nezbytnosti přijetí právní úpravy. Tvrzení, že příspěvek nelze při studiu nezaopatřeného dítěte na střední nebo vysoké škole přiznat, neodpovídá platné právní úpravě, neboť může být poskytován; je však nezbytné zkoumat, zda je i za těchto okolností plněna podmínka celodenní osobní a řádné péče. V případech, kdy osoba pobírající příspěvek (zpravidla rodič) dítě musí do školy a ze školy doprovázet a v zásadě o něj po dobu výuky průběžně pečuje, není důvodu příspěvek neposkytovat. Případy, kdy se dávka při studiu na střední nebo vysoké škole neposkytuje, jsou tedy jen ty, kdy rodič o dítě po dobu docházky do školy nepečuje, neboť v těchto situacích rodiči s ohledem na rozsah výuky a cestu dítěte do školy a ze školy nic nebrání ve vykonávání výdělečné činnosti.

Důvodová zpráva dále postrádá zhodnocení souladu navrhovaného zákona s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a s ústavním pořádkem České republiky a neodpovídá tak požadavkům § 86 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

4. Návrh zákona dále obsahuje některé chyby legislativně technické povahy:

V názvu návrhu zákona na titulní straně je chybně uvedeno, že se zákon mění, ve vlastním textu zákona je použito obratu “se mění a doplňuje” , zatímco obsahem novelizace je pouze doplnění zákonného textu.

V návrhu novely (na straně 2) chybí název zákona.

Úprava novelizace neodpovídá legislativním pravidlům, podle nichž se novela dělí na články, které se označují římskými číslicemi bez tečky, umístěnými spolu se zkratkou “Čl.” nad příslušnými články.

V Čl. I v úvodní větě chybí před slovy “č. 482/1991 Sb.” slova “České národní rady”. V uvozující větě vlastní novelizace chybí před slovem “věta” slovo “tato”.

V Čl. II je třeba slovo “zákona” nahradit slovem “zákon”.

Návrh zákona obsahuje pouze doplnění § 7 odstavce 2, avšak znění § 7, které má informovat o znění ustanovení po provedené změně (strana 5), obsahuje rovněž změnu odstavce 4 ve smyslu zvýšení dávky; tato změna však není obsažena v návrhu novelizace ani není zmiňována v odůvodnění. Platné právní úpravě odpovídá pouze text § 7 odst. 4 uvedený na straně 7 návrhu.