Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1998 > 1998-08-12

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 12. srpna 1998 č. 519 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a zákon č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 11)


Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 11), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.



Provede:

předseda vlády



Místopředseda vlády

JUDr. Pavel R y c h e t s k ý , v. r.




P ř í l o h a

k usnesení vlády
ze dne 12. srpna 1998 č. 519

S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a zákon č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 11)



Vláda na jednání své schůze dne 12. srpna 1998 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 11), a vyjádřila s tímto návrhem zákona n e s o u h l a s zejména z dále uvedených důvodů.

1. Předložený návrh zákona souvisí se současně předloženým návrhem ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (sněmovní tisk č. 10). Obsahuje úpravu důvodů pro rozhodnutí o ztrátě poslaneckého mandátu, úpravu aktivní legitimace pro podání návrhu na rozhodnutí o ztrátě poslaneckého mandátu, nikoli však mandátu senátorského, a úpravu postupu Ústavního soudu při tomto rozhodování.

Obdobně jako u současně předkládaného návrhu ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon České národní rady č. 1/1993, Ústava České republiky (sněmovní tisk č. 10), vláda upozorňuje, že

a) nelze na postavení poslance a jeho vztah k voličům aplikovat instituty soukromého práva; poslanec není zmocněncem svých voličů k provedení určitých úkonů (nemá imperativní mandát), ale je jejich zástupcem a představitelem se svobodou projevu vůle, která je v ústavním zákoně České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen “Ústava”), výslovně zakotvena v Čl. 26, podle něhož poslanci vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy,

b) rovněž vázanost poslance k jedné politické straně, resp. poslaneckému klubu jedné politické strany po celé volební období, neodpovídá Ústavě. Občan zvolením za poslance nepozbývá svých základních práv a svobod, mezi něž patří právo na svobodu sdružování podle Čl. 20 odst. 3 Listiny základních práv a svobod; to lze omezit pouze z důvodů tam stanovených, důvody uváděné v návrhu zákona pod ně




však podřadit nelze. Snaha podřídit poslance během volebního období jedné politické straně je zásahem do obecného ústavního principu svobodné soutěže politických sil podle Čl. 22 Listiny základních práv a svobod,

c) ústavní podmínkou pro výkon poslaneckého mandátu není členství poslance v politické straně, resp. v poslaneckém klubu politické strany, a jeho nezměnitelnost. Ústava výkon poslaneckého mandátu těmito podmínkami nepodmiňuje.

2. Důvodem ztráty mandátu by podle návrhu zákona měla být skutečnost, že poslanec “v rozporu s dobrými mravy přestal být členem strany, na jejíž kandidátní listině byl zvolen nebo přestal být členem jejího poslaneckého klubu a přestal respektovat volební program strany, který reprezentoval ve volbách”. Pojem “dobré mravy” je převážně pojmem občanského práva a výklad tohoto pojmu v souvislosti s politickou činností ve vztahu politik - politická strana je obtížný.

S ohledem na znění poslaneckého slibu podle Čl. 23 odst. 3 Ústavy, kterým se poslanec zavazuje vykonávat mandát v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a s ohledem na Čl. 26 Ústavy, podle něhož je poslanec povinen vykonávat svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy, nemůže být důvodem pro ztrátu mandátu pouhé nerespektování volebního programu politické strany. Realizace volebního programu rozhodně není právní povinností, jejíž plnění lze státní mocí vynucovat a neplnění sankcionovat.

Vystoupení z poslaneckého klubu rovněž nemůže být důvodem pro ztrátu poslaneckého mandátu, neboť podle § 77 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, se poslanci mohou sdružovat v poslaneckých klubech; nejde tedy o jejich povinnost.

3. Návrh zákona obsahuje i řadu legislativních nepřesností. Zcela neodůvodněně používá různé znění pro vyjádření týchž skutečností. Například “člen strany - příslušník strany”, “na jejíž kandidátní listině byl zvolen - z jejíž kandidátní listiny byl zvolen”, “přestal respektovat volební program - zpronevěřil se volebnímu programu” apod. V navrhovaném doplnění § 6 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, se používá pojem “ztráta mandátu” zatímco Ústava v Čl. 25 užívá pojem “zánik mandátu”.

Zároveň vláda upozorňuje, že navržená novela zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je neúplná, neboť by v návaznosti na současně předložený návrh ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (sněmovní tisk č. 1), měla obsahovat změnu všech těch ustanovení zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, která na navrhovanou změnu Čl. 87 odst. 1 písm. c) až k) odkazují.