Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 2001 > 2001-12-10

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 10. prosince 2001 č. 1324

ke Statutu Vládní dislokační komise
a o Zásadách postupu orgánů státní správy v otázkách dislokace


Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. z r u š u j e body V a VI usnesení vlády ze 14. března 2001 č. 251, k postupu orgánů státní správy v otázkách dislokace, k postavení, složení a úkolům Vládní dislokační komise a ke zřízení krajských dislokačních komisí;

II. s c h v a l u j e

1. Statut Vládní dislokační komise, obsažený v příloze č. 1 tohoto usnesení,

2. Zásady postupu orgánů státní správy v otázkách dislokace, obsažené v příloze č. 2 tohoto usnesení;

III. z m o c ň u j e předsedu Vládní dislokační komise k udělování souhlasu podle čl. 4 odst. 3 písm. f) Statutu Vládní dislokační komise.





S t a t u t

Vládní dislokační komise


Článek 1
Úvodní ustanovení

(1) Vládní dislokační komise (dále jen "Komise") je stálým poradním a koordinačním orgánem vlády České republiky v oblasti rozhodování o dislokaci orgánů státní správy.
(2) Komise byla zřízena usnesením vlády č. 251 ze dne 14. března 2001.
(3) Komise se při své činnosti řídí "Zásadami orgánů státní správy v otázkách dislokace", které jsou přílohou tohoto statutu.

Článek 2
Působnost

(1) Komise ve své činnosti napomáhá vládě při rozhodování o umístění ústředních orgánů státní správy, správních úřadů zřizovaných zákonem a podřízených vládě a jimi zřizovaných a přímo řízených organizačních složek státu sloužících k podpoře a zabezpečení výkonu řídících a správních činností - dále jen "státní orgány".
(2) Komise zejména (3) Do působnosti Komise spadá dislokace státních orgánů na území hl.m. Prahy a dále dislokace státních orgánů v těch městech, kde je sídlo státního orgánu stanoveno zákonem.
(4) Komise spolupracuje s Magistrátem hl.m. Prahy a s dislokačními komisemi na úrovni krajů.
Článek 3
Složení Komise

(1) Komise má 14 členů, kterými jsou předseda, místopředseda a další členové.
(2) Předsedu Komise jmenuje a odvolává vláda; je jím zpravidla vedoucí Úřadu vlády.
(3) Místopředsedu Komise jmenuje předseda Komise.
(4) Členy Komise jsou osoby přímo jmenované (5) Délka funkčního období členů Komise není stanovena; v dosavadním složení vykonává komise po skončení funkčního období vlády činnost do té doby, než je jmenována Komise nová.
(6) Členství v Komisi končí odvoláním nebo ukončením pracovního/služebního poměru.
(7) Členství v Komisi je nezastupitelné, s výjimkou případů stanovených v čl. 5 odst.4 a Jednacím řádem Komise.

Článek 4
Předseda Komise

(1) Předseda Komise odpovídá za činnost Komise vládě.
(2) Předseda Komise svolává a řídí zasedání Komise. Zasedání Komise se konají podle potřeby, nejméně však čtyřikrát do roka.
(3) Předseda Komise dále zejména (4) Po dobu jeho nepřítomnosti zastupuje předsedu Komise a řídí její zasedání místopředseda Komise.


Článek 5
Členové Komise

(1) Členové Komise jsou povinni účastnit se zasedání Komise a schůzí či jednání pracovních skupin, do kterých jsou jmenováni (dále jen "jednání Komise").
(2) Členové Komise mají právo předkládat Komisi návrhy a podílet se na jejím jednání. Mají právo účastnit se jakéhokoli jednání pracovních skupin Komise.
(3) Pokud se člen Komise nemůže jednání účastnit, je jeho povinností omluvit se předem předsedovi Komise (prostřednictvím sekretariátu Komise) .
(4) V případě nemoci nebo jiných důvodů zvláště hodných zřetele může člen vyslat na jednání Komise jiného zaměstnance téhož úřadu (dále jen "zástupce"). Zástupce se musí nejpozději před započetím jednání Komise prokázat písemným zmocněním, podepsaným zastupovaným členem Komise.
(5) Podrobnosti o zastupování členů Komise upraví Jednací řád Komise.


Článek 6
Pracovní skupiny

(1) Komise může podle potřeby zřizovat dočasné pracovní skupiny. Pracovní skupiny nemají vlastní statut.
(2) Pracovní skupiny zřizuje a ruší předseda Komise zpravidla na návrh členů Komise. Předsedou (vedoucím) pracovní skupiny může být jen člen Komise nebo její tajemník. K práci v pracovní skupině mohou být přizváni i externí spolupracovníci.
(3) Pracovní skupiny se zabývají dílčími otázkami z oblasti působnosti Komise, zejména připravují podklady pro zasedání Komise.


Článek 7
Externí spolupráce
Článek 8
Sekretariát Komise

(1) Činnost Komise zabezpečuje sekretariát Komise (dále jen "sekretariát"), který je organizačně začleněn do Úřadu vlády ČR .
(2) Sekretariát zejména (3) Tajemník Komise se účastní zasedání Komise s hlasem poradním. Řídí činnost sekretariátu v souladu s pokyny předsedy a místopředsedy Komise.


Článek 9
Náklady na činnost

(1) Náklady na činnost Komise jsou hrazeny z rozpočtu Úřadu vlády České republiky. Jednání Komise i jejích pracovních skupin se konají zpravidla v zařízeních tohoto úřadu.
(2) Členové Komise mají nárok na úhradu prokazatelných cestovních nákladů, v souladu s platnými právními předpisy.
(3) Členové Komise nemají nárok na odměnu za výkon funkce, jedná se o veřejnou funkci.
(4) Na návrh předsedy nebo místopředsedy Komise může být přiznána náhrada cestovních výdajů nebo odměna za vykonanou práci expertovi, který s Komisí spolupracuje.


Článek 10
Jednací řád

(1) Jednací řád Komise upravuje způsob jednání Komise a zpravidla i jednání jejích pracovních skupin. Jednací řád Komise, jeho změny a doplňky, podléhají schválení Komisí.
(2) Pracovní skupiny jednají zpravidla neformálně a rozhodují konsensuálně. Pokud je to třeba, řídí se přiměřeně jednacím řádem Komise.

Článek 11
Závěrečná ustanovení

(1) Tento Statut nabyl účinnosti dne 10. prosince 2001 na základě schválení vládou usnesením č. 1324.
(2) Změny a doplňky Statutu podléhají schválení vládou.



Zásady postupu orgánů státní správy v otázkách dislokace


1) Tyto Zásady se věcně vztahují na nebytové objekty (budovy) v majetku České republiky, sloužících k výkonu řídících a správních činností, k reprezentačním účelům a k účelům získávání, zpracování a rozšiřování informací potřebných pro výkon řídicích a správních činností (dále jen ("administrativní objekty"). Nevztahují se na budovy provozní (sklady, garáže, dílny atd.), na objekty sloužící z větší části k bydlení, k archivním účelům a na objekty rekreační.

2) Pro účely těchto Zásad se pod pojmem "státní orgány", na které se Zásady vztahují, rozumí ústřední orgány státní správy, správní úřady zřizované zákonem a podřízené vládě a jimi zřizované a přímo řízené organizační složky státu sloužící k podpoře a zabezpečení výkonu řídicích a správních činností.

3) Zásady se nevztahují na soudy, státní zastupitelství, Vězeňskou službu, zpravodajské služby, na organizační složky státu nepodřízené vládě nebo ústřednímu orgánu státní správy; na Armádu ČR, Policii ČR a organizace integrovaného záchranného systému.

4) Zásady se dále nevztahují na školy všech stupňů a školská zařízení, na kulturní zařízení, na veřejná zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče, na azylové domy a uprchlické tábory, na nemovitosti, sloužící diplomatickým misím ani na nemovitosti užívané Akademií věd ČR.

5) Nemovitosti (administrativní a reprezentační objekty a pozemky s nimi související), se kterými hospodaří a které užívají státní orgány k zabezpečení své činnosti vyplývající ze zákonů, dalších právních předpisů a z řídicích aktů ústavních orgánů, jsou specifickou součástí majetku České republiky a jakákoliv změna právních poměrů takových nemovitostí, zejména převod majetkových práv a jakákoliv změna práv užívání k těmto nemovitostem, podléhají souhlasu vlády nebo jí zmocněného orgánu. Tento souhlas nenahrazuje souhlas k majetkoprávním operacím podle příslušných ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, ale vyplývá z postavení a odpovědnosti vlády jako nejvyššího orgánu státní správy, jehož rozhodnutí jsou závazná pro jeho členy a všechny jim podřízené orgány a organizace.

6) K přípravě svých dislokačních rozhodnutí, ke koordinaci využívání administrativních objektů, k smírnému řešení dislokačních sporů státních orgánů a k přípravě návrhů nezbytných opatření pro hospodárné a funkční prostorové zajištění činnosti státní správy zřídila vláda jako svůj iniciativní, poradní a koordinační orgán Vládní dislokační komisi.Působnost komise je dána jejím Statutem.

7) Předseda Komise je zmocněn vládou, aby na návrh příslušného člena vlády nebo vedoucího orgánu státní správy, zpravidla po projednání v Komisi, vydával souhlas ke změně práv užívání u administrativních ploch v objektech sloužících státním orgánům, a to v rozsahu od 100 m2 do 1000 m2 administrativní plochy v každém jednotlivém případě; změnu práv užívání v rozsahu do 100 m2 Komise pouze registruje.

8) V souladu s postupem reformy veřejné správy a po zahájení činnosti krajských samosprávných orgánů musí být zabezpečena také hospodárná a účinná koordinace dislokace státních orgánů na území krajů, zejména koordinované využívání administrativních objektů v majetku státu a koordinace investiční činnosti státních orgánů v jednotlivých městech. Touto koordinační činností se zabývá v každém kraji nově ustavená Krajská dislokační komise.

9) Za zřízení a vedení Krajské dislokační komise odpovídají vládě přednostové okresních úřadů v krajských městech nebo, není-li tam okresní úřad, přednostové okresních úřadů určených přilehlých okresů. Členy Komise budou představitelé nejvýznamnějších státních orgánů na území kraje působících; členem Komise může být také zástupce Krajského úřadu, o jehož jmenování bude požádán ředitel tohoto úřadu. Na území hl.m. Prahy plní úkoly krajské dislokační komise Vládní dislokační komise. Činnost krajské dislokační komise se řídí Statutem, který vydává pověřený přednosta okresního úřadu na základě vzorového statutu, vydaného Ministerstvem vnitra v součinnosti s Vládní dislokační komisí; Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Vládní dislokační komisí zabezpečuje krajským dislokačním komisím nezbytnou metodickou pomoc.

10) Vláda si vyhrazuje právo na návrh ministra vnitra a po projednání ve Vládní dislokační komisi rozhodnout o využití budov okresních úřadů po 31.12. 2002.