Úvodní stránka
>
Jednání vlády
>
Dokumenty vlády
>
2003
>
2003-05-12
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne
12. května 2003
č.
456 + P
k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 293)
Vazba na záznam z jednání vlády:
V l á d a
I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (sněmovní tisk č. 293) stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
PhDr. Vladimír Š p i d l a , v. r.
P ř í l o h a
k usnesení vlády
ze dne 12. května 2003 č. 456
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů
(sněmovní tisk č. 293)
Vláda na své schůzi dne 12. května 2003 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (sněmovní tisk č. 293) a vyjádřila s tímto návrhem n e s o u h l a s .
Vláda sice považuje za jeden z prvořadých úkolů přijmout taková opatření, která by vytvořila dostupné podmínky a hlavně zdroje pro nákup zemědělských nebo lesních pozemků a přitom eliminovala spekulativní snahy, a v tomto směru sdílí s předkladateli názor, že situaci týkající se hospodaření se zemědělskou či lesní půdou v České republice je třeba řešit. Předkladateli navrhované řešení však vláda považuje za dílčí a nesystémové především proto, že by
- znamenalo přínos pouze pro ty podnikatele v zemědělství, kteří docílí základ daně z příjmů; ekonomická situace v zemědělském podnikání je však natolik nepříznivá, že by se tato úleva týkala pouze malého počtu podnikatelů a nepřinesla by tak zamýšlený efekt,
- nepochybně vedlo ke spekulativním snahám; pokud by totiž bylo možno snížit základ daně o částky vynaložené za nákup půdy pro zemědělskou nebo lesní výrobu, lze odůvodněně předpokládat, že tato půda by byla v mnoha případech kupována za účelem jejího dalšího prodeje. Příjem z takového prodeje, uskutečněného po pěti letech od nabytí půdy, je totiž od daně z příjmů osvobozen, čímž by byl poplatník zvýhodněn dvakrát, jednou při nákupu půdy, kdy by se částka vynaložená na její nákup odečítala od základu daně, a podruhé při prodeji, kdy by byl příjem z prodeje osvobozen od zdanění.
Nehledě k výše uvedenému vláda dále uvádí, že návrh zákona je neslučitelný s primárním právem Evropských společenství a s obecnými zásadami komunitárního práva, a to proto, že
- po vstupu České republiky do Evropské unie by navrhovaná právní úprava znamenala diskriminaci státních příslušníků ostatních členských států Evropské unie, přičemž zásada zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti je jednou z obecných zásad, na kterých právo Evropských společenství stojí,
- fakticky vytváří další přechodné období pro nabývání pozemků; přitom však ve Smlouvě o přistoupení (resp. v Aktu o přistoupení, který je její nedílnou součástí) je stanoveno přechodné období pro nabývání zemědělské půdy a lesů v délce 7 let pro osoby, které nemají trvalý pobyt v České republice. Po třech letech od vstupu do Evropské unie bude přechodné období revidováno a jeho případné zkrácení či zrušení musí být odsouhlaseno Radou Evropské unie jednomyslně, tzn., že k němu nemůže dojít bez souhlasu České republiky. Toto přechodné období se však vztahuje pouze na osoby, které nebudou na našem území usazeny; osoby usazené budou moci samozřejmě nabývat půdu na našem území bez omezení. Přechodná období vyjednaná ve Smlouvě o přistoupení by tedy měla být dostatečnou ochranou před „rozsáhlým výprodejem české zemědělské půdy“, jak ho předpokládají předkladatelé.
V měsíci květnu t. r. vláda projedná materiál týkající se převodu zemědělské půdy na hospodařící subjekty za přijatelných podmínek s možností dlouhodobých splátek a ručení zemědělskou půdou. K realizaci tohoto cíle zamýšlí vláda vytvořit „pozemkovou banku“ nebo podobnou instituci k podpoře vzniku trhu s půdou.
Pro úplnost vláda uvádí, že důvodová zpráva k návrhu zákona neobsahuje bližší ekonomický rozbor dopadů navrhované úpravy.