Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1998 > 1998-06-10

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 10. června 1998 č. 406 + P

o obeslání diplomatické konference ke sjednání Úmluvy
o založení mezinárodního trestního soudu

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. s o u h l a s í

1. s obesláním diplomatické konference ke sjednání Úmluvy o založení mezinárodního trestního soudu, která se uskuteční ve dnech 15. června až 17. července 1998 v Římě (dále jen “Konference”),

2. se směrnicí pro postup delegace České republiky (dále jen “delegace”) na Konferenci, jak je uvedena v příloze tohoto usnesení;

II. j m e n u j e delegaci na Konferenci ve složení

vedoucí delegace:pan Pavel Te l i č k a , náměstek ministra zahraničních věcí,

zástupci vedoucího delegace:pan Milan B e r á n e k , ředitel mezinárodněprávního odboru Ministerstva zahraničních věcí,
pan Ivo J a n d a , vedoucí oddělení mezinárodního práva veřejného mezinárodněprávního odboru Ministerstva zahraničních věcí;

III. p o v ě ř u j e místopředsedu vlády a ministra zahraničních věcí jmenovat po dohodě s ministryní spravedlnosti a ministrem obrany členy delegace na Konferenci;

IV. z m o c ň u j e vedoucího delegace na Konferenci a zástupce vedoucího delegace na Konferenci k podpisu závěrečného aktu Konference nebo jiného dokumentu, v němž budou shrnuty výsledky jednání Konference;

V. u k l á d á

1. místopředsedovi vlády a ministru zahraničních věcí

a) vybavit delegaci na Konferenci příslušnými plnými mocemi,

b) zajistit postup delegace na Konferenci podle bodu I/2 tohoto usnesení,

2. místopředsedovi vlády a ministru zahraničních věcí, ministryni spravedlnosti a ministru obrany informovat vládu o průběhu a výsledcích Konference;

VI. b e r e n a v ě d o m í , že náklady spojené s vysláním delegace na Konferenci budou hrazeny z rozpočtu vysílajících resortů.



Provedou:

místopředseda vlády a
ministr zahraničních věcí,
ministryně spravedlnosti,
ministr obrany




Předseda vlády

Ing. Josef T o š o v s k ý , v. r.





S m ě r n i c e

pro postup delegace České republiky na diplomatické konferenci
ke sjednání Úmluvy o založení mezinárodního trestního soudu


Delegace na Konferenci bude vystupovat z pozice státu, který se aktivně zapojoval do činnosti přípravného výboru pro založení mezinárodního trestního soudu a profiloval se jako zastánce myšlenky založení stálého mezinárodního trestního soudu. (V rámci přípravného výboru pro založení mezinárodního trestního soudu se vyčlenila skupina asi čtyřiceti států, které vystupovaly jako největší obhájci této instituce a neformálně spolu konzultovaly a koordinovaly pozice k zásadním otázkám spojeným s fungováním soudu. Mezi tento okruh států sestávající mimo jiné v podstatě ze všech států Evropské unie /s výjimkou Francouzské republiky/ a rovněž z některých zástupců východoevropské regionální skupiny /Maďarská republika, Republika Slovinsko, Chorvatská republika, Slovenská republika/ patří i Česká republika). Základem přístupu delegace na Konferenci tedy bude podpora vytvoření efektivního a nezávislého mezinárodního trestního soudu v souladu s pozicí, kterou přednesl ve svém projevu na 52. Valném shromáždění Organizace spojených národů místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí.

Mezi zásadní otázky statutu mezinárodního trestního soudu patří vymezení věcné působnosti soudu. Delegace bude podporovat příslušnost mezinárodního soudu vůči zločinům podle mezinárodního práva, tj. zločinu genocidy, zločinům proti lidskosti, válečným zločinům a rovněž zločinu agrese, jestliže výlučná pravomoc k určení, zda se jedná o agresi, bude ponechána Radě bezpečnosti Organizace spojených národů (dále jen “Rada bezpečnosti”). Podle původního návrhu Komise pro mezinárodní právo Organizace spojených národů (dále jen “Komise”) obsahuje jurisdikce soudu ještě tzv. smluvní zločiny, vyjmenované v příloze ke statutu, mezi nimiž jsou například trestné činy obsažené například v úmluvách o potírání terorismu a úmluvách týkajících se drogové kriminality. Navzdory určitým právním problémům vycházejícím ze skutečností, že v případě těchto trestných činů se jedná o kategorii zločinů odlišnou od zločinů podle mezinárodního práva a smlouvy definující tento druh kriminality jsou postaveny na nepřímém donucovacím režimu, nemá Česká republika problémy s případným rozšířením věcné působnosti soudu i o tyto zločiny.



Z hlediska zajištění akceschopnosti soudu bude rozhodující určení podmínek pro výkon jurisdikce. Delegace bude podporovat princip automatického výkonu jurisdikce soudem bez nutnosti vyžadovat souhlas některých států, například státu, na jehož území byl zločin spáchán a státu, který má obviněného ve své moci. Výkon jurisdikce bez vazby na souhlas uvedených států je v souladu s principem univerzální jurisdikce, který se aplikuje vůči všem zločinům podle mezinárodního práva.

Původní návrh statutu vypracovaný Komisí obsahoval dvojstupňový režim pro přijímání jurisdikce soudu. Vedle ratifikace úmluvy bylo třeba, aby každá smluvní strana opční deklarací stanovila, vůči jakým zločinům uznává příslušnost soudu. Inherentní jurisdikce byla soudu přiznána jen ve vztahu ke genocidě. Tato úprava byla většinou států odmítnuta a již v průběhu expertních diskusí v přípravném výboru pro založení mezinárodního trestního soudu byl většinově podporován návrh na rozšíření inherentní jurisdikce soudu na všechny zločiny podle mezinárodního práva. Popsaný dvoustupňový systém by mohl být zachován toliko vůči výše uvedeným smluvním zločinům. Stejné stanovisko bude zastávat i delegace na Konferenci.

Nejvíce kontroverzním bodem návrhu statutu je úloha Rady bezpečnosti. Návrh Komise předpokládá, že soud nemůže bez souhlasu Rady bezpečnosti vykonávat jurisdikci v případech, kterými se Rada bezpečnosti zabývá podle kapitoly VII Charty Organizace spojených národů. Zatímco stálí členové Rady bezpečnosti na začlenění tohoto ustanovení do statutu trvají, ostatní státy takto vymezený vztah mezi soudem a Radou bezpečnosti odmítají, neboť v něm spatřují vážné ohrožení nezávislosti soudu. Rovněž Česká republika vnímá takovou relaci mezi soudem a Radou bezpečnosti za nevyváženou a delegace proto nebude toto ustanovení na Konferenci podporovat. V případě, že bude na Konferenci převažovat snaha o hledání kompromisu mezi oběma protichůdnými pohledy na věc, delegace podpoří návrh obhajovaný v přípravném výboru některými delegacemi, podle kterého by soud byl oprávněn vykonávat jurisdikci ve výše uvedených případech, ale Rada bezpečnosti by byla vybavena pravomocí výkon jurisdikce pozastavit. Tato varianta ponechává soudu dostatečnou míru akceschopnosti a znesnadňuje Radě bezpečnosti zásah do kompetencí soudu.

Delegace na Konferenci bude vystupovat v souladu s mezinárodními závazky České republiky