Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 2001 > 2001-12-10

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 10. prosince 2001 č. 1309 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění,
ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 1171)

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, (sněmovní tisk č. 1171) stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.


Provede:
předseda vlády


S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 1171)


Vláda na svém zasedání dne 10. prosince 2001 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 1171) a upozorňuje na následující nedostatky:

· návrh zákona je, na rozdíl od odůvodnění uvedeného k čl. I důvodové zprávy, formulován tak široce, že dopadá i na situace, kdy je pojištěnec v pracovním vztahu k jednomu zaměstnavateli a současně je společníkem obchodní společnosti, k níž je rovněž v pracovním vztahu, přičemž tato obchodní společnost dluží na pojistném; vláda považuje za nepřípustné, aby dluh na pojistném obchodní společnosti, jejímž společníkem je pojištěnec, způsobil, že pojištěnci nebude za dobu pojištění považována ani doba pracovního poměru k jinému zaměstnavateli než je obchodní společnost, jejímž je společníkem,

· pojem „řádně neodvádí pojistné" je neurčitý, umožňuje různé výklady a vnáší do právních vztahů důchodového pojištění značnou právní nejistotu; pokud je tímto pojmem míněno, že obchodní společnost má dluh na pojistném, pak však z návrhu zákona není zřejmé, k jakému časovému období se tato skutečnost vztahuje, tj. zda se účinky navrženého ustanovení budou týkat i doby, kdy ještě pojištěnec nebyl společníkem obchodní společnosti nebo zda by naopak dluh musel vzniknout až v době, kdy společníkem byl, a zda se budou týkat i dluhu, který by byl zjištěn až v době, kdy pojištěnec již společníkem obchodní společnosti nebyl, jde-li o dluh za dobu, po kterou tímto společníkem byl,

· není zcela zřejmé, zda pro posouzení toho, že "není řádně odváděno pojistné" má být rozhodující určitá výše dluhu na pojistném nebo na penále, neboť může jít o zcela zanedbatelné částky,

· nejasné je, zda se jako doba pojištění nebude hodnotit celá doba, po kterou byl pojištěnec společníkem obchodní společnosti, i když dluh vznikl až po určité době, nebo kdy se pojištěnec stal společníkem, nebo jen doba od vzniku dluhu po dobu jeho trvání (i když může jít jen o několik dnů) anebo jen kalendářní měsíc, za který nebylo odvedeno pojistné,

· návrh zákona neřeší případ, kdy obchodní společnost má dluh na pojistném, který vyrovná později, a to i v době, kdy pojištěnec již není společníkem,

· není zřejmé, zda skutečnost, že obchodní společnost dluží pojistné, se bude posuzovat ke dni podání žádosti o důchod nebo ke dni vzniku nároku na důchod, popř. ke dni vzniku nároku na výplatu důchodu, zda lze pravomocné rozhodnutí o přiznání důchodu změnit, zjistí-li se až po přiznání důchodu, že obchodní společnost má nebo měla dluh na pojistném, a důchod snížit a případně znovu zvýšit, je-li dluh následně zaplacen,

· návrh zákona nepamatuje na stanovení případné povinnosti vést záznamy o době, po kterou byl pojištěnec společníkem obchodní společnosti, a o době, za kterou nebylo zaplaceno pojistné, povinnosti opravit evidenční list důchodového pojištění při dodatečném zaplacení pojistného, a povinnost okresní správy sociálního zabezpečení evidovat dluh na pojistném a penále u obchodních společností do doby jeho úhrady, nejdéle však po dobu 50 let po roce, v němž dluh vznikl, pokud společnost zaměstnávala společníky této společnosti v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění a pokud již nebyl těmto společníkům přiznán starobní důchod,

· vláda považuje navrženou úpravu za nesystémovou, neboť v praxi mohou nastat i jiné analogické případy např. u členů družstev, které však v návrhu zákona zohledněny nejsou.

Vláda zastává názor, že pro postihování obchodních společností za neplnění předmětných platebních povinností vytváří stávající právní úprava dostatečný prostor.