Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 2002 > 2002-03-18

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 18. března 2002 č. 264 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 593/1992 Sb.,
o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 1254)


Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 1254), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.


Provede:
předseda vlády




S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 593/1992 Sb.,
o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č.1254)


Vláda na své schůzi dne 18. března 2002 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů , ve znění pozdějších předpisů, (sněmovní tisk č. 1254) a vyjádřila s tímto návrhem n e s o u h l a s.

Vláda je si vědoma, že předložený návrh je do určité míry věcně opodstatněný, avšak předložené znění nepovažuje za správné a jedině možné řešení předmětné věci. Současná právní úprava, zejména zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, dává nově věřitelům podstatně širší prostor pro vymožení pohledávek od skutečných dlužníků. Tento postup, založený na využití právního řádu, má ve svém důsledku stejný efekt jako tvorba opravných položek, neboť poplatník si může podle výsledků exekuce na základě ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) bodu 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, uplatnit jako daňově uznatelný náklad částku, kterou se nepodařilo vymoci.

Nehledě k výše uvedené výhradě vláda současně upozorňuje, že předložený návrh zákona obsahuje i některé další věcné i legislativně technické nedostatky. Zejména není jednoznačně vyjádřen záměr předkladatelů, že výjimka se vztahuje výlučně na poplatníky garantující rozpočtové zájmy státu z titulu výběru cla podle zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon a není v návrhu zákona stanoven ani rozsah tvorby opravných položek k pohledávkám vzniklým z titulu ručení. Nepřesně je rovněž navrženo přechodné ustanovení, které by vyvolávalo pochybnosti, ke kterému zdaňovacímu období se navržená právní úprava vztahuje.