Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1996 > 1996-02-21

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 21. února 1996 č. 135 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
(tisk č. 2097)


Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á

k návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 2097), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e

předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Provede:

předseda vlády

Předseda vlády

prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.


Příloha k usnesení vlády ze dne 21. února 1996 č. 135

S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů

(tisk č. 2097)

Vláda na své schůzi dne 21. února 1996 projednala návrh zákona, kterým se doplňuje zákon č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a vyjádřila s tímto návrhem zákona n e s o u h l a s .

Negativní stanovisko k této novele zákona o Ústavním soudu vláda zaujala proto, že tato novela bezprostředně navazuje na návrh ústavního zákona o referendu (tisk č. 2096), k němuž vláda na téže schůzi zaujala rovněž negativní stanovisko.

Nehledě k tomu vláda pro úplnost upozorňuje například na tyto nedostatky předloženého návrhu zákona:

a) některá navržená ustanovení jsou nadbytečná, a sice

- § 71c, podle něhož se řízení zastaví, jestliže prezident republiky podá návrh v jiné než třicetidenní lhůtě. Na případ, kdy je návrh podán po lhůtě, je však již pamatováno v § 43 odst. 1 písm. b) zákona, a to tak, že návrh podaný po lhůtě odmítne usnesením soudce - zpravodaj;

- § 71e, podle něhož účastníkem řízení je prezident republiky. Jako navrhovatel je prezident republiky účastníkem řízení již podle stávajícího § 28 odst. 1 zákona;

b) některá navržená ustanovení jsou nejasně formulována, a sice

- podle § 71d Ústavní soud posuzuje, zda obsah rozhodnutí přijatého v referendu je v souladu s Ústavou a ústavním zákonem o referendu, zatímco podle návrhu ústavního zákona o referendu Ústavní soud posuzuje, zda referendum bylo provedeno v souladu s Ústavou a s ústavním zákonem o referendu. Není tedy zřejmé, v jakém rozsahu by Ústavní soud měl referendum, resp. rozhodnutí přijaté v referendu přezkoumat;

- podle § 71f Ústavní soud nálezem rozhodne, že rozhodnutí přijaté v referendu nenabylo platnosti, zatímco podle § 11 odst. 2 písm. c) Ústavní soud rozhoduje o zrušení rozhodnutí přijatého v referendu.