o opatřeních k zabezpečení realizace nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace, v podmínkách České republiky -

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 10. února 1993 č. 55 + 2P

o opatřeních k zabezpečení realizace nařízení vlády České a
Slovenské Federativní Republiky č. 284/1992 Sb., o opatřeních
hospodářské mobilizace, v podmínkách České republiky

I. s c h v a l u j e metodické pokyny pro zpracování krizových plánů hospodářské mobilizace uvedené v příloze č. 1 tohoto usnesení;

II. b e r e n a v ě d o m í strukturu a objem výdajů na hospodářskou mobilizaci ze státního rozpočtu České republiky v roce 1993;

III. s t a n o v í podle § 2 odst. 2 nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace, s účinností od 1. dubna 1993 subjekty hospodářské mobilizace, jak je uvedeno v příloze č. 2 tohoto usnesení;

IV. p o v ě ř u j e přednosty okresních úřadů a primátory měst Brna, Ostravy a Plzně po dohodě s vedoucími ústředních orgánů státní správy určovat nebo rušit určení subjektů hospodářské mobilizace;

1. vedoucím ústředních orgánů státní správy, přednostům okresních úřadů a primátorům měst Brna, Ostravy a Plzně zabezpečit důslednou realizaci nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace, podle metodických pokynů pro zpracování krizových plánů hospodářské mobilizace uvedených v bodu I tohoto usnesení,

2. ministru hospodářství ve spolupráci s ministrem vnitra zabezpečit zveřejnění oznámení o přijetí opatření vlády k zabezpečení realizace nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace, v podmínkách České republiky, ve Sbírce zákonů,

3. ministru hospodářství zpracovat a předložit vládě návrh novelizace nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace, tak, aby umožňovalo přednostům okresních úřadů určovat nebo rušit subjekty hospodářské mobilizace;

a) zabezpečit vyrozumívání subjektů hospodářské mobilizace určovaných podle bodu IV tohoto usnesení,

b) stanovit způsob předkládání krizových plánů hospodářské mobilizace k jejich účelnému využití,

2. předsedovi představenstva Svazu českých a moravských výrobních družstev a předsedovi představenstva Svazu českých a moravských spotřebních družstev zabezpečit úkoly podle bodu V/1 tohoto usnesení,

3. primátoru hlavního města Prahy zabezpečit úkoly podle bodu IV a V/1 tohoto usnesení;

VII. r u š í rozpočtové plány na léta 1991 až 1995, zpracované na základě usnesení předsednictva vlády České socialistické republiky ze dne 24. března 1976 č. 74/P a usnesení předsednictva vlády Československé socialistické republiky ze dne 11. února 1976 č. 28.

Metodické pokyny pro zpracování krizových plánů hospodářské mobilizace

Účelem těchto pokynů je metodicky ujasnit a sjednotit postup zpracování a aktualizace krizových plánů hospodářské mobilizace podle nařízení vlády ČSFR č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace.

1. Přirozeným zájmem společnosti je zajistit nepřetržité fungování svých základních prvků, subjektů a vazeb. Proti tomuto zájmu působí možné krizové situace.

Krizová situace je stav takového narušení života společnosti, že hrozí jeho trvalá degradace. Je to rozrušení, kdy jsou ohroženy životně důležité prvky společenského systému a jsou bezprostředně či následně ohroženy značné majetkové hodnoty nebo životy lidí.

a) narušení způsobená nepřátelskou činností (tj. hlavně vojenskou, ale i např. obchodní válkou apod.),

b) technické, technologické poruchy (jejichž důsledkem jsou požáry, výbuchy, únik škodlivin atd.) a takové poruchy ekonomických vztahů, které ohrožují fungování společnosti (např. dlouhodobá nedostupnost a nedostatek nezbytných a strategických zdrojů),

c) živelní katastrofy způsobené přírodními vlivy (např. povodně, závaly, sesuvy půdy, mrazové kalamity, epidemie postihující lidi, hospodářská zvířata a rostliny apod.),

b) oblastní (regionální), když postižení zasáhne více obcí v rámci jednoho okresu či několika sousedících okresů,

3. Krizovými situacemi se zabývá krizový management. Jeho cílem je zajistit podle možností a prostředků, které jsou k dispozici, efektivní krizovou prevenci (předcházení vzniku krizových situací) a pro případ jejich vzniku minimalizaci dopadů na společnost.

4. Pro případ možné krizové situace je rozhodující zajistit dostatečně spolehlivě schopnost subjektů společnosti reagovat žádoucím způsobem na narušení dodávek užitných předmětů, bez jejichž dostupnosti do určité doby a do určitého stupně dojde k degradaci až zániku subsystémů, vazeb a funkcí zajišťujících život společnosti. Těmito předměty jsou:

a) nezbytné prostředky k likvidaci krizové situace a pro zabezpečení subjektů společnosti, jejichž úkolem je krizovou situaci likvidovat (ozbrojených sil apod.),

b) prostředky, které uspokojují nezbytné životní potřeby občanů, včetně jejich zdraví.

Podle nařízení vlády ČSFR č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace [§1, odstavec (1)] se jedná o nezbytné jištění při branné pohotovosti státu, případně v jiných krizových situacích velkého rozsahu (dále jen nezbytné předměty).

Společenská kooperace (dělba práce) znamená existenci technicko-distribučních řetězců od prvovýroby ke konečnému spotřebiteli (dílčích stupňů uspokojování potřeb). Převážná většina užitných předmětů je tak zajišťována výrobou zboží (subdodávky polotovarů až k přírodním zdrojům). Je tudíž současně rozhodující zajistit i spolehlivou schopnost žádoucí reakce subjektů společnosti na narušení dodávek zdrojů sloužících k zajištění nezbytných předmětů (dále jen nezbytné zdroje).

Užitnými předměty i zdroji sloužícími k jejich zajištění je nejen hmotná, ale i nehmotná produkce - služby, výkony, produkce infrastruktury (doprava, energetika, spoje apod.), duševní produkce atd.

5. Při zajišťování nezbytných předmětů i nezbytných zdrojů má nezastupitelnou úlohu národní hospodářství. Specifickým druhem krizového managementu pro oblast národního hospodářství je systém hospodářské mobilizace. Je to systém správy státu pro usměrňování činnosti subjektů národního hospodářství z hlediska možných krizových situací.

6. Jednotlivé subjekty národního hospodářství podle možností pokračují i za krizové situace v činnostech, které jsou dány jejich postavením ve společenském systému vztahů a vazeb (např. předmětem činnosti či podnikání, statutem, stanovami aj. organizačními právními předpisy) a přitom přednostně v činnostech, které zajišťují plynulost dodávek nezbytných předmětů a nezbytných zdrojů.

7. Orgány státní správy nezasahují do činnosti podnikatelské sféry ani do tržních mechanismů, pokud pro to nevznikne krajní důvod. Stejně tak nezasahují orgány státní správy vyšší úrovně do místních a regionálních záležitostí. Důvodem pro zásah orgánu státní správy do záležitostí podnikatelské sféry nebo orgánu nižší úrovně státní správy může být jen zřejmá možnost či skutečnost, že krizová situace přesahuje schopnost subjektu hospodářské mobilizace zvládnout krizovou situaci vlastními prostředky. Tímto principem není dotčeno právo a povinnost kontroly opatření hospodářské mobilizace.

8. Možná krizová situace znamená s velkou pravděpodobností náhlé značné narušení tržní rovnováhy. Na jedné straně může krizová situace vyvolat náhlou poptávku, která se za běžné situace buď vůbec nevyskytuje anebo ve značně menším rozsahu (jsou to hlavně prostředky k bezprostřední likvidaci krizové situace - v případě vojenské nepřátelské činnosti např. pro zabezpečení vojsk a ochranu obyvatel). Na druhé straně může krizová situace vyvolat náhlé omezení nabídky, protože může být spojena s náhlým a výrazným snížením dodavatelské schopnosti (např. při rozrušení výrobních, přepravních apod. kapacit).

Tržní mechanismy samy o sobě nemohou vždy dostatečně rychle a spolehlivě zajistit dodávky nezbytných předmětů a nezbytných zdrojů do doby, kdy jěště nezačne degradace života společnosti. Proto musí nastoupit funkce systému hospodářské mobilizace. Tato funkce nastupuje jako krizová prevence již za běžné situace: vedle technických, ekonomických a jiných podmínek, které jsou každému subjektu dány jeho běžným předmětem činnosti, přistupují i podmínky, které jako přípustné s ohledem na nepřetržitou existenci společnosti formuluje stát. Jsou to požadavky:

Pro hospodářskou mobilizaci jsou nejdůležitější podnikatelské firmy, dodavatelé užitných předmětů a zdrojů k jejich zajištění. Každý užitný předmět (hmotné i nehmotné povahy) je schopen uspokojit určitou skupinu potřeb. Tyto potřeby mají svoji hierarchii, pořadí důležitosti podle míry své nezbytnosti. Předmětem hospodářské mobilizace jsou nezbytné předměty a nezbytné zdroje za krizové situace. Jsou to předměty schopné uspokojit potřeby prvořadého pořadí důležitosti.

2. Nejprve je třeba mezi podnikatelskými firmami objektivně určit ty, které mohou být významnými dodavateli nezbytných předmětů a nezbytných zdrojů. Jsou to dodavatelské subjekty hospodářské mobilizace. K jejich určování slouží mechanismus krizového plánování. Dodavatelské subjekty hospodářské mobilizace musejí být připraveny pokud možno nepřetržitě dodávat nezbytné předměty a nezbytné zdroje podle potřeb za krizové situace.

3. Kromě dodavatelských subjektů hospodářské mobilizace zahrnuje systém hospodářské mobilizace i orgány státní správy. Jsou subjekty hospodářské mobilizace podle příslušnosti k výkonu státní správy v příslušném oboru. Státní správa se skládá z orgánů:

Odvětvové orgány státní správy řeší problematiku jednotlivých druhů činnosti klasifikovaných produkcí a vyjádřených evidenčně jako klasifikace odvětví, oborů, výrobků a výkonů průmyslu, zemědělství, lesnictví, dopravy, energetiky, vodního hospodářství atd.

Územní orgány státní správy řeší problematiku územní včetně jeho obyvatel (občanů) - evidenčně je vyjádřeno klasifikací územních (prostorových) jednotek.

Integrující orgány státní správy sjednocují pohledy odvětvové a územní složky. Reprezentují je orgány státní správy zodpovědné za formulaci celkových potřeb krizové situace a stanovení optimálních opatření hospodářské mobilizace z hlediska celku. Cílem je zajistit pokud možno maximální odolnost společnosti vůči možné krizové situaci a minimalizaci celkových dopadů krizové situace na společenský systém.

4. Hodnocení optimálnosti opatření hospodářské mobilizace vychází ze stanovení maximální doby, po kterou je únosné připustit neuspokojení určité potřeby za krizové situace, buď zcela nebo po částech, a v rámci toho z minimalizace porstředků potřebných na realizaci opatření hospodářské mobilizace ze státních zdrojů.

5. Příslušné orgány státní správy formulují poptávku nezbytných předmětů pro období krizové situace, zejména takovu, kterou nemohou podnikatelské subjekty samy předvídat a která by vznikla náhle, současně s krizovou situací.

6. Občané nejsou z praktických důvodů bezprostředními subjekty hospodářské mobilizace. Na opatřeních hospodářské mobilizace se podílejí jen nepřímo a částečně. Poptávku nezbytných předmětů za krizové situace vyvolanou občany formulují příslušné orgány státní správy.

7. Orgány státní správy musejí být připraveny v rámci své působnosti za krizové situace zajišťovat:

a) základní prostředí k činnosti dodavatelských subjektů hospodářské mobilizace,

V rámci prevence krizových situací posuzují a kontrolují efektivnost navržených a prováděných opatření a optimálnost vynakládání státních prostředků pro tyto účely.

8. Základním článkem státní správy z hlediska opatření hospodářské mobilizace jsou okresní úřady a magistráty hlavního města Prahy, města Brna, Ostravy a Plzně (dále jen okresní úřady) příslušné sídlu dodavatelského subjektu hospodářské mobilizace či orgánu místní státní správy a samosprávy.

Z hlediska možných krizových situací většího rozsahu (tj. mimo místních postižení, která jsou plně řešitelná prostředky místní úrovně) mají nejblíže k místním subjektům a mohou mít operativní znalosti místních faktorů a podmínek, které jsou k řešení krizových situací potřebné.

V širším rozsahu krizových situací upravuje postavení okresních úřadů zákon ČNR č. 403/1992 Sb., o okresních úřadech [§5, odstavec (1h) a § 2] a postavení orgánů místní státní správy a samosprávy zákon ČNR č. 410/1992 Sb., o obcích [§ 47].

9. Každý ze subjektů hospodářské mobilizace provádí k zabezpečení své funkce v rámci systému hospodářské mobilizace opatření hospodářské mobilizace. Výchozím opatřením hospodářské mobilizace je sestavení a aktualizace krizového plánu hospodářské mobilizace (dále jen krizový plán) - viz části III. a IV. Ze zhodnocení krizových plánů hospodářské mobilizace, zvláště jeho úzkých míst, vycházejí ostatní opatření hospodářské mobilizace - viz část V.

1. Krizový plán je základní dokument hospodářské mobilizace. Obsahuje souhrn údajů a podkladů k realizaci opatření a činností, jejichž smyslem je připravit fungování hospodářství pro dodávky nezbytných předmětů a nezbytných zdrojů za možné krizové situace. Krizový plán odpovídá svým obsahem předmětu činnosti subjektu hospodářské mobilizace.

2. Krizové plány jsou v základních vztazích zpracovávány pro případ branné pohotovosti státu. Branná pohotovost státu však není jediným druhem krizové situace. Subjekt hospodářské mobilizace při sestavování svého krizového plánu proto bude vycházet ze zhodnocení možných dopadů na svoji činnost z pohledu všech druhů krizových situací uvedených v bodě 2, odstavci A, části I. Tím krizové plány navazují na plány k uvádění do stupňů pohotovosti a další dokumenty podle příslušných předpisů jako jsou havarijní plány, opatření v civilní obraně a další plány, dokumenty a podklady, které jsou s krizovým plánem obsahově spojeny.

3. Odvětvové a územní orgány státní správy zahrnují do svých krizových plánů krizové situace týkající se jejich působnosti. Rozsah a obsah jejich krizového plánu musí být zásadně podřízen jejich úkolům. K tomu využívají informace subjektů hospodářské mobilizace, které jsou jim v rámci postupu zpracování krizových plánů předávány.

Pokud existuje možnost, že krizová situace přesáhne rámec jejich působnosti (tj. že zasáhne i jiné odvětví či jiné území než jimi spravované), předají nezbytné podklady orgány své úrovně, jehož rámce činnosti by se krizová situace dotkla, a též vyšší či integrující úrovni státní správy.

4. Základem činnosti orgánů státní správy vyšší či integrující úrovně je koordinace:

b) přísunu nedostatkových zdrojů do postiženého místa z míst nepostižených krizovou situací,

c) náhrady dodávek nezajištěných subjekty hospodářské mobilizace postižených krizovou situací.

5. Subjekty hospodářské mobilizace nezajišťují potřebnou koordinaci krizových plánů se subjekty na své úrovni. Pouze v případech, kdy to na jejich úrovni není reálné, zapojuje se do koordinace státní orgán vyšší úrovně. Koordinačním orgánem státní správy pro území České republiky je ministerstvo hospodářství České republiky.

6. Položky krizového plánu a další případná opatření si každý subjekt hospodářské mobilizace v podstatě stanovuje sám a je zodpovědný za jejich optimální obsah a rozsah. K tomu je oprávněn opatřovat si vhodným způsobem informace a současně je povinen předávat informace ostatním subjektům hospodářské mobilizace pro sestavení jejich krizových plánů. Svůj krizový plán je rovněž povinen předkládat k posouzení a ke kontrole příslušným orgánem státní správy. Toto oprávnění nesmí být zneužito žádným ze subjektů hospodářské mobilizace. Rozsah vyžadovaných informací musí být nezbytný a nesmějí být porušeny platné zákony. Údaje, které subjekt hospodářské mobilizace považuje za neveřejné, má právo označit jako utajované podle příslušných předpisů.

7. Poptávka nezbytných předmětů a nezbytných zdrojů za krizové situace je základem pro to, aby podnikatelské subjekty stanovily obsah a rozsah nabídky těchto předmětů za krizové situace. Tato nabídka představuje jejich položky výroby a odbytu v krizové situaci (výstupy podnikatelské činnosti).

8. Základní informací pro stanovení nabídky v krizových plánech je vytypování nezbytných předmětů a jejich potřebné výše dodávek podle časových, věcných, případně místních priorit za krizové situace příslušnými orgány státní správy. Jsou to finální produkty určené ke konečné, životně důležité spotřebě za krizové situace. Podnikatelské subjekty specifikované tím, že jejich předmětem podnikání jsou dodávky tohoto druhu se tímto mechanismem výběru stávají finálními dodavatelskými subjekty hospodářské mobilizace.

9. Předmětem podnikání je dána technika a technologie používaná při výrobě. Ta určuje charakter možných technických a technologických poruch, důsledků závažných poruch ekonomických vztahů i sekundárního působení živelních sil. Bezporuchová činnost musí být zájmem každého subjektu. Je zodpovědný za to, že svým počínáním neovlivní negativně své okolí. K tomu zpracovává i určitá opatření (havarijní plány atd.). Přesto se však mohou vyskytnout závažné poruchy, které nebude subjekt schopen zvládnout sám. To může nastat zvláště vlivem nepřátelské činnosti. Cílem nepřátelského útoku často je vyvolat technické, technologické i ekonomické poruchy ve velkém rozsahu, uvolnit i síly, které svým ničivým účinkem působí jako ničivé přírodní síly.

Bližší specifikaci nezbytných předmětů k možné likvidaci závažných poruch, které mohou vyplynout z jejich vlastní činnosti, musejí formulovat samy subjekty. Jde-li o možné závažné poruchy, zahrnou potřebu těchto porstředků do své poptávky nezbytných předmětů za krizové situace. O charakteru možných závažných poruch vyvolaných svou činností uvedou ve svých krizových plánech informace pro potřeby územních orgánů. Informace budou samostatné za každou provozovnu subjektu, kde jsou takovéto poruchy možné.

10. Vybrané dodávky nezbytných předmětů je nutno zajistit spolehlivě, zvláště když představují poptávku za běžné situace neobvyklou co do druhu či celkového množství. Proto budou pro případ krizové situace zabezpečovány jako smluvní dodávky (smlouvy o uzavření budoucí smlouvy podle zákona č. 513/1991 Sb., modifikované pro případ krizové situace - vzor viz příloha). Návrh na jejich uzavření (dále jen návrh smluvní dodávky) předloží podnikatelským subjektům příslušné orgány státní správy. Obdržením návrhu smluvní dodávky se podnikatelské subjekty stávají dodavatelskými subjekty hospodářské mobilizace. Po projednání jejich možného zabezpečení postupem dále uvedeným se následně tyto smlouvy uzavřou (dále jen uzavření smluvní dodávky).

11. U ostatní poptávky po nezbytných předmětech za krizové situace se smluvní dodávky neuzavírají. Podnikatelské subjekty, jejichž předmětem podnikání jsou takovéto nezbytné předměty, je samy zahrnou do svého plánu výroby a odbytu v krizové situaci. Předpokládá se, že vzniklé rozpory by byly řešeny až po vzniku krizové situace, na základě jejího konkrétního průběhu.

12. Pro zajištění dodávek nezbytných předmětů (finální produkce) nestačí jen jejich zahrnutí do plánů výroby a odbytu v krizové situaci finálními dodavatelskými subjekty hospodářské mobilizace. Je rovněž třeba zabezpečit dodávky záklandích zdrojů (v potřebných druzích a v potřebném množství) až k přírodním zdrojům. Jsou to nezbytné dodávky vstupů. Zajišťují je subdodavatelské subjekty hospodářské mobilizace v jednotlivých kooperačních stupních technicko-distribučního řetězce. Ten dodávkami určitého nezbytného předmětu konečnému spotřebiteli končí. Začíná u prvovýroby, tj. u získávání základních přírodních zdrojů.

Kooperační stupeň se vztahuje k určitému užitnému předmětu a lze ho vyjádřit číselně. Finální dodavatel tohoto předmětu (jeho dodavatel konečnému spotřebiteli) má kooperační stupeň 0 (nula), dodavatelé vstupů finálnímu dodavateli k produkci tohoto předmětu mají kooperační stupeň 1, jejich dodavatelé vstupů k produkci subdodávek pro daný užitný předmět mají kooperační stupeň 2 atd. až k dodavatelům základních přírodních zdrojů.

13. Dodávky potřebných vstupů pro svoji výrobu a odbyt v krizové situaci promítají jednotlivé dodavatelské subjekty hospodářské mobilizace do plánů zásobování v krizové situaci. Promítnou do nich i potřebné vstupy k likvidací závažných poruch specifikovaných v bodě 9 této části.

14. Ve většině případů půjde v krizových plánech o uplatnění dodávek formou písemně předaných základních informací dodavatelům vstupů o jejich druzích a výši, s možnými alternativami řešení. Subjekty hospodářské mobilizace si v těchto případech pouze připraví podklady pro uzavření dodavatelských smluv za krizové situace. Jen v případech, kdy zajištění těchto dodávek nebude z významné části nebo vůbec možné, jsou povinny při zpracování krizových plánů informovat o tom jejich odběratele.

15. Zabezpečení plnění plánů zásobování v krizové situaci lze vyžadovat formou smluvních dodávek u dodavatelů vstupů v zásadě jen pro ty dodávky výstupů (co do druhu i co do množství), pro jejichž zajištění byl jejich odběrateli předložen návrh smluvní dodávky nebo je s nimi uzavřena smluvní dodávka.

Když objednavatel neobdrží návrh smluvní dodávky, může uplatnit výjimku z uvedené zásady a zajistit své zásobování za krizové situace formou smluvní dodávky jen ve zdůvodněných případech. Zdůvodnění musí být uvedeno v krizovém plánu objednatele. Těmito zdůvodněnými případy jsou situace, kdy jde o obtížně dostupný, nezaměnitelný apod. vstup pro zajištění závažné dodávky.

Jako smluvní dodávky vstupů přitom nebudou zajišťovány dodávky zdrojů, které budou podle poměrů předpokládaných za krizové situace běžně dostupné. Většinou jde o zdroje z produkce hromadné výroby, o případy, kdy lze zajistit náhradní vstupy alternativními zdroji podobných užitných vlastností, kdy lze sortiment výroby uzpůsobit tak, aby se šetřilo nedostatkovými zdroji atd.

16. Dodavatelský subjekt hospodářské mobilizace nemůže bez závažných důvodů odmítnout návrh smluvní dodávky, zvláště je-li předmět smlouvy alespoň blízký předmětu jeho běžné činnosti. Pokud může požadavek bezprostředně akceptovat, tj. v zásadě nemá nedostatek výrobních zdrojů (tzn. úzkých míst u kapacit, materiálových zásob, skladby pracovních sil apod.), dodavatel v kterémkoli stupni požadavek potvrdí a zahrne do svého krizového plánu. Pokud vzhledem k nedostatečným výrobním zdrojům nemůže požadavek bezprostředně akceptovat, předloží svému odběrateli návrh reálného a pokud možno optimálního odstranění či zmírnění úzkých míst formou návrhu realizace ostatních opatření hospodářské mobilizace (dále jen návrh realizace). Navrhne podmínky, za kterých požadavek akceptovat lze (návrh vytvoření rezerv různého druhu, návrh organizačních, informačních apod. opatření pro běžnou i pro krizovou situaci, jejich vyjádření v naturální a hodnotové podobě). Vedle návrhu na řešení ve vlastním subjektu hospodářské mobilizace, který obdržel požadavek, může být předložen i návrh řešení jiným způsobem i od jiného dodavatele za předpokladu, že realizace návrhu je prokazatelně efektivnější než by byla u navrhovatele.

17. Návrhy realizace budou předávány od prvovýroby (subdodavatelů v číselně nejvyšším kooperačním stupni) subdodavatelům o stupeň nižších kooperačních stupňů až ke zhotovitelům finální produkce a postupně zahrnovány do návrhu realizace u číselně nižších kooperačních stupňů. U finálního dodavatele pak budou vyjádřeny za veškeré subdodávky daného nezbytného předmětu. Tam, kde je vhodnější, je možné návrhy sdružovat za skupiny podobných výrobků (patřících do stejného druhu produkce, oboru apod.).

18. Finální dodavatel, za účasti odběratele, který předložil návrh smluvních dodávek finální produkce, projedná návrh realizace s příslušným orgánem státní správy. Tím má být garantována odborná úroveň návrhu realizace a jeho optimální zabezpečení z hlediska státních zdrojů potřebných pro požadovaný účel.

19. Po přijetí návrhu realizace a uzavření smluvní dodávky na úrovni příslušného orgánu státní správy, respektive za jeho účasti, se následně uzavřou smluvní dodávky ze strany finálních dodavatelů a příslušných subdodavatelů všech navazujících kooperačních stupňů. Uzavřené smluvní dodávky musejí být v krizových plánech jednotlivých subjektů hospodářské mobilizace dovedeny do v účelné míře konkretizovaných vztahů.

20. Za úkoly hospodářské mobilizace je třeba považovat vedle uzavřených smluvních dodávek i ostatní nezbytné dodávky předpokládané subjektem hospodářské mobilizace pro řešení krizových situací.

21. Pro subjekty hospodářské mobilizace, které se podílejí na přípravě, provádění a kontrole opatření hospodářské mobilizace, jsou návrh realizace, podklady o přijetí návrhů realizace a uzavřené smluvní dodávky doklady ke zdůvodňování provádění těchto opatření a pro jejich kontrolu.

1. Krizový plán musí být maximálně stručný, přehledný, věcně posloupný a logicky návazný, a hlavně úplný z hlediska praktické použitelnosti a obecné srozumitelnosti, zejména pro podmínky krizové situace.

2. Rámcový obsah je stanoven v nařízení vlády ČSFR ze dne 30.4.1992 o opatřeních hospodářské mobilizace č. 284/1992 Sb. [§3, odst.(2)].

* Varianty možných ohrožení odvodí subjekt hospodářské mobilizace podle členění krizových situací uvedeného v části I, bodě 2.

* Reakci na vzniklou situaci odvodí subjekt hospodářské mobilizace zejména podle znění části III. Základní reakcí dodavatelských subjektů hospodářské mobilizace je zajišťování dodávek produkce potřebné v krizové situaci (jak hmotné, tak nehmotné povahy).

* Popis a zhodnocení zdrojů (tj. věcných, lidských, finančních atp. - síly a prostředky jsou rovněž zdroji) by měl obsahovat zejména:

c) zvláštní zásoby vybraných druhů zboží [viz část V, bod 1, 3. odstavec].

a) orientační bilanci pracovních sil, tj. počet který je běžně k dispozici a počet pro potřeby činnosti za krizové situace, a v tom:

* počet pracovníků, kteří za branné pohotovosti státu ze subjektu odejdou (do ozbrojených sil či jinam),

* potřeba vybraných profesí ve srovnání s požadavky na zproštění mimořádné služby (zajištěné zproštění a potřeba doplnění),

b) organizační opatření v zajištění změny délky pracovní doby, směnnosti a s tím související péče o pracovníky (doprava do a ze zaměstnání, stravování apod.),

* Údaje o plánovaných vztazích s ostatními subjekty hospodářské mobilizace a vztazích navázaných jako smluvní pro případ krizové situace (plán zásobování a odbytu v krizové situaci) by měly obsahovat zejména:

a) údaje o dodávkách požadovaných odběrateli a o dodávkách požadovaných u dodavatelů jako návrhy smluvních dodávek; odděleně údaje o uzavřených smluvních dodávkách, neuzavřených smluvních dodávkách, které je žádoucí uzavřít, ale návrh nebyl přijmut či nebyl nalezen zhotovitel (dodavatel), a údaje o celkové předpokládané výši odbytu a zásobování za krizové situace,

b) údaje o požadavcích na realizaci v rozdělení na oblast výrobního zařízení, surovin, pracovních sil, dopravy, energetiky atd. Odděleně o uplatněných požadavcích na budování mobilizační infrastruktury, na tvorbu a doplnění rezerv surovin, polotovarů či hotového zboží, příp. dalších rezerv. V tom schválená realizace orgánem státní správy (s uvedením, o který se jedná) a opatření doporučovaná k realizaci ze státních prostředků.

Při odvozování reakce a při popisu a zhodnocení zdrojů a plánovaných vztahů s ostatními subjekty hospodářské mobilizace, včetně rozhodování, zda u zajištění vstupů pro smluvní dodávky uplatnit jen požadavek poskytnutí základních informací nebo zda navrhnout uzavření smluvní dodávky s dodavatelem určitého vstupu, vychází subjekt hospodářské mobilizace zejména z následujících podkladů:

kapacitní, surovinová, profesní atd. s přihlédnutím k předpokládanému charakteru zdrojů a potřeb za krizové situace (např. je nutno počítat s odchodem záloh do ozbrojených sil či s odvodem nebo poskytováním určité techniky podle zvláštních předpisů, s možností použít náhradní suroviny, se zúžením a uzpůsobením sortimentu tak, aby se šetřilo nedostatkovými zdroji apod.),

tj. stav nabídky a poptávky a z toho vyplývající dostupnost zboží, možnosti jeho náhrady zbožím stejné či podobné povahy, existence a situace ostatních možných dodavatelů zdrojů atd., opět s přihlédnutím k pravděpodobnému stavu trhu za krizové situace (např. k možnostem ostatních dodavatelů ve stejném či příbuzném oboru),

tj. technologická složitost výroby, délka výrobního cyklu, počet výrobních stupňů apod., podmínky skladování produktů, polotovarů a surovin, kooperační a další vztahy a vazby, např. pohotovost dodávek vstupů daná vzdáleností dodavatelů a tím možnostmi dopravy, nebo na druhé straně podmínky pro dodávky výstupů činnosti atd.

* Údaje o postavení, pravomoci a odpovědnosti organizačních útvarů a jednotlivých stěžejních pracovníků při použití zdrojů by měly být vyjádřeny ve formě zvláštních dodatků k organizačním normám subjektu hospodářské mobilizace:

Zvláštní pozornost by měla být věnována informačnímu zabezpečení řízení za krizové situace, zejména zajištění informačního toku s dodavateli a odběrateli důležitými z hlediska dodávek v krizové situaci.

* Ostatní údaje by se měly týkat zejména návaznosti krizového plánu na plány, dokumenty a podklady zmíněné v části III, bodě 2.

3. Dodavatelské subjekty hospodářské mobilizace zpracují krizové plány do 60 dnů ode dne určené subjektem hospodářské mobilizace. Zajištění smluvních dodávek v rámci kooperace je třeba uplatňovat i posuzovat neprodleně.

4. Krizový plán schvaluje a plně za něj zodpovídá vedoucí subjektu hospodářské mobilizace.

Po tomto schválení zasílá dodavatelský subjekt hospodářské mobilizace a subjekt hospodářské mobilizace místní státní správy a samosprávy krizový plán neprodleně územně příslušné radě obrany okresu.

Dodavatelský subjekt hospodářské mobilizace současně zašle příslušnému odvětvovému orgánu státní správy podle oboru působnosti výpis základních údajů krizového plánu.

5. Okresní úřad v součinnosti s ústředními orgány průběžně upřesňuje okruh subjetků hospodářské mobilizace (seznam subjektů, které zařazuje jako subjekty hospodářské mobilizace) na jím spravovaném území. Pokud může krizová situace přesáhnout (či v případě reálného stavu přesáhne) rámec okresu, je okresní úřad povinen zajistit koordinaci s okresními úřady všech těch okresů, které mohou být (nebo v případě reálného stavu jsou) krizovou situací zasaženy.

6. Ústřední orgány státní správy (odvětvové i integrující) na základě svého oboru působnosti vydávají odborná doporučení a určují druh a rozsah informací z krizových plánů, které jim subjekty hospodářské mobilizace zasílají.

7. Odvětvové orgány státní správy posuzují obdržené základní údaje krizových plánů subjektů hospodářské mobilizace z hlediska oboru své působnosti. V rámci koordinace krizových plánů dodavatelských subjektů hospodářské mobilizace svého oboru působnosti si případně vyžadují doplňující informace v nutném rozsahu. Následně, v součinnosti s okresními úřady, projednají eventuální nesrovnalosti a nejasnosti z hlediska celkového systému. Cílem, který sledují je nalézt řešení co nejbližší celkovému optimu opatření hospodářské mobilizace. Případně navrhnou korekce krizových plánů. Pokud považují za nutnou koordinaci z hlediska oborů mimo svoji působnost, projednají tuto možnost s příslušnými ostatními odvětvovými orgány. Následně zpracují krizové plány pro vlastní úroveň koordinace řešení krizových situací. Po schválení ministrem je zasílají Radě obrany České republiky.

8. Na základě celkových výsledků koordinace krizových plánů navrhují odvětvové orgány subjekty hospodářské mobilizace zvlášť důležité pro obranu v oboru své působnosti. Po projednání s ministerstvem hospodářství České republiky sdělí tuto skutečnost jednotlivým subjektům hospodářské mobilizace. Rovněž ji sdělí územně příslušným okresním úřadům.

9. Za zvláště důležité subjekty hospodářské mobilizace předávají odvětvové orgány výpis základních údajů z krizových plánů těchto subjektů, respektive výpis ze svého krizového plánu, na ministerstvo hospodářství České republiky. Při posuzování důležitosti údajů vycházejí z potřeb nutné koordinace krizových plánů na nadodvětvové úrovni a z předpokládané koordinační činnosti za krizové situace. Rovněž zasílají údaje o opatřeních hospodářské mobilizace, na které byly, jsou či mají být vynaloženy státní prostředky.

10. O případné koordinaci mezi okresními úřady navzájem či mezi okresním úřadem a odvětvovými orgány informuje okresní úřad ministerstvo hospodářství České republiky. Ministerstvo hospodářství České republiky zajišťuje koordinaci s případnými dalšími orgány státní správy ČR.

Ostatní opatření hospodářské mobilizace vycházejí z krizových plánů subjektů hospodářské mobilizace. Spočívají ve vytváření surovinových, kapacitních, personálních a dalších rezerv a v realizaci dalších opatření, včetně opatření na úseku informačního a organizačního zabezpečení příprav prevence krizových situací a vlastního řešení krizových situací po jejich případném vzniku.

Základními významnými opatřeními hospodářské mobilizace jsou následující opatření:

Jsou to převážně státní mobilizační rezervy (SMR). Vytvářejí se účelově na základě podkladů o materiálovém a surovinovém zabezpečení realizace krizového plánu, v souladu se zvláštními předpisy [Statut SMR]. Dosud jsou předurčeny prakticky pouze pro využití za branné pohotovosti státu. Proto je jejich vytváření a udržování hrazeno ze státního rozpočtu. Jejich struktura a výše se určuje při projednávání návrhů realizace.

Obdobně se vytvářejí státní hmotné rezervy (označované dosud FHR, tj. federální hmotné rezervy) k zajištění realizace krizových plánů zpracovaných ústředními orgány státní správy z hlediska celostátních potřeb.

Kromě zásob materiálů a surovin se tvoří i zvláštní zásoby vybraných druhů zboží k zajištění základních potravin případně základního průmyslového zboží životně nutného za krizové situace [viz Zásady pro systém zvláštních zásob ministerstva obchodu a cestovního ruchu České republiky čj. 20391/91].

O tvorbě zásob rozhodují státní orgány příslušné podle oboru státní správy České republiky ve spolupráci s ministerstvem hospodářství České republiky.

Právo hospodaření se zásobami a sklady SMR a se zvláštními zásobami vybraných druhů zboží přísluší v rozsahu zvláštních předpisů subjektu hospodářské mobilizace k zajištění jeho úkolů za krizové situace.

Ve zcela výjimečných případech, jestliže nelze tvořit surovinové a materiálové rezervy apod. a za podmínek obecné využitelnosti, hospodárnosti a dodržení ekologických parametrů, se k zajištění úkolů za krizové situace realizují investice mobilizační infrastruktury.

Druh a rozsah investic mobilizační infrastruktury vyplývá z projednávání rozhodujících smluvních dodávek. Na základě jeho výsledků rozhodne o realizaci investiční mobilizační infrastruktury subjekt hospodářské mobilizace, který zabezpečí její financování. Převážně je to orgán státní správy, který uzavřel smluvní dodávku na finální produkci, obecně to může být jakýkoli subjekt hospodářské mobilizace.

Výrobní schopnost je základem schopnosti podnikatelského subjektu uspokojovat poptávku trhu po užitných předmětech. Je dána věcnými i personálními (profesními) kapacitami podnikatelského subjektu. Je specializována podle oboru podnikání subjektu. Snahou subjektu je dosahovat maximální efektivity podnikání. K tomu patří i snaha utlumovat až zcela likvidovat kapacity, které jsou neefektivní a neúčelné z hlediska poptávky běžné situace. Protože je potřeba zajistit výrobní schopnost i pro poptávku nezbytných předmětů a nezbytných zdrojů v krizové situaci, která je za běžné situace minimální nebo nulová, uskutečňuje se ve výjimečných případech s podporou státu uchování výrobních schopností. Podkladem k jeho uskutečňování je uplatnění smluvních dodávek finální produkce, pro jejichž zajištění má uchování výrobních schopností sloužit. Výdaje spojené s uchováním výrobních schopností hradí odběratel, který uplatnil návrh smluvních dodávek. Informace o jím požadovaných dodávkách za krizové situace jsou obsaženy v krizovém plánu příslušného finálního dodavatele, případně v krizových plánech některých subdodavatelů vstupů v určitých kooperačních stupních. Uchování je prováděno na základě uzavřené smlouvy odběratele finální produkce s dodavateli, kteří zabezpečují pro tuto finální produkci uchování. Může to být finální dodavatel a rovněž to mohou být někteří subdodavatelé vstupů v určitých kooperačních stupních.

Jako jedno z organizačních opatření lze na základě rozsahu a složitosti úkolů spojených s hospodářskou mobilizací zřídit vnitřní organizační útvar subjektu hospodářské mobilizace. Jeho existence musí být zdůvodněna personálním obsazením alespoň jednou osobou s výhradní pracovní náplní na úseku příprav hospodářské mobilizace. Pro tento útvar mohou být refundovány mzdové náklady ze státního rozpočtu.

Pro možné ustavení útvaru obrany v subjektu hospodářské mobilizace je nutné, aby jeho úkoly hospodářské mobilizace splňovaly alespoň jednu z následujících podmínek:

a) výrazně přesahovaly běžnou úroveň výroby a pro výrobu za krizové situace bylo třeba přijmout složitá opatření, případně aktivovat uchované výrobní schopnosti ve velkém rozsahu,

b) technickými či technologickými postupy se výrazně lišily od běžného předmětu podnikání (činnosti),

c) byly zajišťovány vytvořenými SMR či ostatními účelovými zásobami velkého rozsahu nebo aby byly náročné podmínky pro jejich obhospodařování a udržování, včetně obměn a podmínek pro zajišťování jejich uskladnění (provoz, údržba, opravy skladů těchto zásob),

e) nutně vyžadovaly složitá organizační opatření a časté udržování pracovních návyků, značně odlišných od požadavků běžné situace (tj. uchování personálních a profesních kapacit, pravidelné nácviky reakce za krizové situace apod.).

Útvar obrany může být zřízen i pro přípravu řešení jiných krizových situací než je branná pohotovost státu. V tomto případě náklady na jeho činnost hradí subjekt hospodářského mobilizace ze svých prostředků.

Návrh na ustavení, respektive zachování útvaru obrany, předkládají subjekty hospodářské mobilizace. Uvedou přitom počty pracovníků útvaru obrany, výši mzdových prostředků pro každého z nich a celkový měsíční objem mezd. Současně s vybranými údaji z krizového plánu a se zdůvodňujícími údaji, vybranými podle výše uvedených podmínek pro existenci útvaru obrany, předloží návrh příslušným orgánům státní správy podle oboru její působnosti. Ty, návrhy projednají v součinnosti s ministerstvem hospodářství České republiky.

V subjektech hospodářské mobilizace, které nesplňují žádné z výše uvedených kritérií, bude refundace prostředků ze státního rozpočtu pro zajištění činnosti jejich útvarů obrany ukončená v souladu se Zákoníkem práce.

K dalším důležitým organizačním opatřením hospodářské mobilizace patří např. etapní stanice, příprava státního území, distribuční a regulační systémy a zásobovací služby podle zvláštních předpisů, které jsou zajišťovány ve vybraných subjektech hospodářské mobilizace.

1. Výdaje spojené se zajišťováním opatření hospodářské mobilizace, pokud zcela jednoznačně znamenají pro subjekty hospodářské mobilizace náklad navíc nad jejich běžnou úroveň, se financují ze státního rozpočtu, v souladu s nařízením vlády ČSFR č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace a podle Výnosu Federálního ministerstva hospodářství čj. 060086/90, prostřednictvím příslušných orgánů státní správy.

2. Zvláštní zásoby vybraných druhů zboží pro obyvatelstvo se financují ze státního rozpočtu České republiky do výše rozepsaných limitů, pro ozbrojené složky z jejich rozpočtů.

3. Výdaje spojené se zajišťováním hospodářské mobilizace pro případy krizových situací mimo brannou pohotovost státu hradí subjekty hospodářské mobilizace ze svých prostředků.

4. Správci limitů finančních prostředků ze státního rozpočtu pro zajištění hospodářské mobilizace pro případ branné pohotovosti státu jsou v oboru své působnosti ústřední orgány státní správy a okresní úřady.

se zavazují uzavřít do 3 dnů od vyhlášení krizové situace kupní smlouvu (§ 409 a následující zákona č. 513/1991 Sb.) nebo smlouvu o dílo (§ 536 a následující zákona č. 513/1991 Sb.).

2. Předmětem smlouvy je příprava dodávek nezbytných předmětů a nezbytných zdrojů pro případ krizové situace v rozsahu uvedeném na formuláři KP-1. Formuláře KP-1, případně KP-2, jsou nedílnou součástí této smlouvy.

3. Smluvní strany se zavazují jednou ročně, nejpozději do 31.3. běžného roku, projednat, popřípadě upravit obsah smlouvy.

4. Zavázaná strana zapracuje do 30 dnů od vzniku této smlouvy předmět budoucí smlouvy do krizového plánu zpracovaného jí pro případ krizové situace. Umožní zmocněným zástupcům oprávněné strany seznámit se s příslušnou částí krizového plánu a na vyžádání poskytne informace související se způsobem zajištění předmětu budoucí smlouvy v krizovém plánu.

b) skutečnosti uvedené v této smlouvě nebo v korespondenci se smlouvou slpojené budou sdělovat třetí straně pouze s vědomím a souhlasem druhé smluvní strany.

6. Předmětná smlouva může být měněna nebo zrušena pouze dohodou smluvních stran v písemné formě.

Formulář KP-1 Požadavky na dodávky a jejich zabezpečení v krizovém plánu

Čís. Název JKPOV Koop. Měr. Požadavek dodávky Potvrzení dodávky Poznámka

Legenda: Termín dodávky se počítá ode dne vyhlášení krizové situace (D) ve dnech, např. D + 3

V poznámce se uvede nezbytnost provedení určitých opatření jako podmínka realizace dodávky,

např. vytvoření SMR, uchování výrobních schopností, investiční akce apod.

Formulář KP-2 Potřeba vytvoření zásob SMR k zabezpečení dodávek v krizovém plánu

P. Název JKPOV Měr. Pro zabezpečení Kooperační Množství Pořiz.cena (tis.Kčs)

Příloha č. 2 k usnesení vlády ČR ze dne 10. února 1993 č. 55

S u b j e k t y h o s p o d á ř s k é m o b i l i z a c e

Seznam subjektů hospodářské mobilizace převedených z působnosti MH ČR do působnosti MPO ČR

Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1993 > 1993-02-10