Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 2001 > 2001-01-03

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 3. ledna 2001 č. 10 + P

k návrhu Metodiky střednědobých koncepcí

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. s c h v a l u j e Metodiku střednědobých koncepcí uvedenou v příloze tohoto usnesení;

II. u k l á d á členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy při přípravě střednědobých koncepcí postupovat podle metodiky uvedené v bodě I tohoto usnesení.


Provedou:
členové vlády,
vedoucí ostatních
ústředních orgánů
státní správy



METODIKA STŘEDNĚDOBÝCH KONCEPCÍ


Střednědobé koncepce ministerstev a některých dalších orgánů ústřední státní správy jsou základním prvkem úvah o zaměření české ekonomiky a podkladem pro zpracování Střednědobé koncepce sociálního a ekonomického rozvoje. Střednědobé koncepce umožňují sladit krátkodobé záměry se střednědobými cíli a tím dosahovat maximálních účinků z využívání omezených zdrojů. Východiskem tvorby střednědobých koncepcí jsou priority vlády obsažené v jejím programovém prohlášení. Rámec pro ně vytváří Vize rozvoje, která se vypracovává na období 15 let a obsahuje základní trendy a jejich předpokládané důsledky v daném období.

Střednědobé koncepce se zpracovávají na základě jednotné metodiky, která umožňuje efektivní koordinaci celého procesu tvorby střednědobých koncepcí. Smyslem koordinace je vytvoření základních podmínek pro to, aby jednotlivé resortní koncepce:
· přispěly k realizaci celospolečenských záměrů , cílů a priorit;
· obsahovaly vzájemně sladěné horizontální vazby, které jsou předpokladem harmonického rozvoje a plného využití synergických efektů.

Jednotný postup při přípravě střednědobých koncepcí se týká:
I. časového horizontu;
II. formální struktury;
III. stanovování finančních nároků;
IV. procesu aktualizace;
V. základního principu zpracování;
VI. programů.


I. ČASOVÝ HORIZONT

Předpokládá se šestiletý časový horizont, případně s orientačním výhledem na delší období tam, kde je to nutné.


II. FORMÁLNÍ STRUKTURA

Koncepce se skládají ze dvou částí, a to z analýzy současného stavu a z vlastní koncepce.

A.Analýza současného stavu obsahuje

1. základní vývojové tendence uplynulého období a jejich vyhodnocení;
2. silné a slabé stránky, rizika a příležitosti (SWOT analýza);
3. vyhodnocení účinnosti stávajících rozvojových programů, tj. porovnání jejich nákladů s přínosy, zda bylo dosaženo zamýšlených účinků, případně s jakými modifikacemi.

B. Koncepce obsahuje

1. stanovení cílů rozvoje včetně určení priorit, a to nejenom v poloze kvalitativní, ale tam, kde je to možné, i kvantitativní;
2. identifikaci cílů, které vyžadují spolupráci více ministerstev a případně cílů, které jsou nekompatibilní s cíli koncepcí jiných ministerstev;
3. specifikaci programů, které konkretizují realizaci koncepce v jednotlivých dílčích oblastech;
4. kvantifikaci nároků na finanční zdroje;
5. očekávané důsledky koncepcí a programů v jednotlivých letech, a to i v průřezových oblastech jako je oblast životního prostředí a oblast sociální (zaměstnanost), pokud je to možné i v kvantitativní podobě;
6. regionální rozměr koncepce;
7. legislativní a nelegislativní opatření, která koncepce vyžaduje.


III. STANOVENÍ FINANČNÍCH NÁRKOKŮ

Základem kvantifikace finančních nároků spojených s realizací koncepcí jsou investiční a provozní náklady rozložené do jednotlivých let, na které je koncepce zpracovávána. Ve vazbě na Střednědobý fiskální výhled a Státní rozpočet budou v příslušných letech uváděny dva údaje - údaj týkající se potřebné výše a údaj odsouhlasený s Ministerstvem financí. V letech, která nejsou pokryta fiskálním výhledem, bude uveden pouze odhad příslušného ministerstva nebo ostatních orgánů ústřední státní správy.

Finanční nároky se uvádějí v členění na státní rozpočet, ostatní části veřejných rozpočtů, zahraniční zdroje, případně očekávaný příspěvek soukromého sektoru, a to vždy v členění na běžné a kapitálové výdaje v cenách výchozího roku.


IV. PROCES AKTUALIZACE

Aktualizace koncepcí se provádí pravidelně, časový horizont aktualizace je upraven příslušným usnesením vlády. Smyslem aktualizace je reagovat na skutečný vývoj vzhledem k cílům koncepce, na výsledky průběžného vyhodnocování programů a na případné změny ve výchozích podmínkách sestavení koncepce. Aktualizace jednotlivých programů se provádí každoročně vzhledem k jejich postupnému naplňování, ale i vzhledem k postupné konkretizaci finančních možností na jednotlivá léta a na jednotlivé programy. Proces aktualizace je sladěn s časovým harmonogramem fiskálního výhledu Ministerstva financí.


V. ZÁKLADNÍ PRINCIPY ZPRACOVÁNÍ

Základním principem vypracování střednědobých koncepcí je princip programování, prostřednictvím kterého bude zajištěno, že koncepce budou obsahovat jak analytickou, tak vlastní koncepční část. Princip spolupráce je naplňován v průběhu tvorby koncepcí konzultacemi vybraných cílů a způsobů jejich dosažení s těmi orgány, s kterými se tyto cíle a způsoby jejich naplňování mohou dostat do vzájemného rozporu nebo naopak je nezbytná spoluúčast více orgánů na jejich realizaci. Dalším důležitým principem je účast veřejnosti na zpracování a aktualizaci koncepcí. Jednotlivé orgány vytvoří vhodné podmínky pro to, aby se do procesu zpracování koncepcí a jejich aktualizace mohla veřejnost zapojit.


VI. PROGRAMY Cíle obsažené v koncepcích budou, pokud je to možné, dosahovány prostřednictvím programů, které se zpracovávají pro určitý ucelený relativně uzavřený výsek v rámci působnosti ministerstva nebo dalších orgánů ústřední státní správy. Představují konkretizaci koncepce v tom smyslu, že ukazují, v jakých krocích a jakým způsobem budou dosahovány cíle koncepce, musí být v souladu s Národním programem pro přípravu členství ČR v EU.


Programy obsahují:

· cíle, nástroje a cesty k jejich dosažení, pokud možno kvantifikované (časový horizont, náklady v jednotlivých letech, kvantifikace výsledků, která je nutná pro kontrolu naplňování cíle programů);
· legislativní a nelegislativní opatření;
· jasně definovanou strukturu financování;
· na základě průběžného monitorování programů vyhodnocení realizace programu v uplynulém období, které je východiskem pro změnu programů, pro vyřazení existujících či zařazení nových programů, změnu jejich akcentu či prodloužení doby realizace;
· zhodnocení vlivu na životní prostředí;
· regionální dopady a dopady na zaměstnanost.