Úvodní stránka
>
Jednání vlády
>
Dokumenty vlády
>
2000
>
2000-01-17
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne
17. ledna 2000
č.
78 + P
k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb.,
o vysokých školách
(sněmovní tisk č. 464)
Vazba na záznam z jednání vlády:
V l á d a
I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o v
y
sokých školách (sněmovní tisk č. 464), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
Ing. Miloš Z e m a n , v. r.
P ř í l o h a
k usnesení vlády
ze dne 17. ledna 2000 č. 78
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb.,
o vysokých školách
(sněmovní tisk č. 464)
Vláda na své schůzi dne 17. ledna 2000 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách (sněmovní tisk č. 464), a vyslovila s tímto návrhem
n e s o u h l a s
.
Vláda zastává názor, že platná právní úprava, která je obsažena v zákoně č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) (dále jen “zákon”), řeší problematiku právní regulace vysokého školství systémově správně a že toto řešení plně odpovídá stávajícím vnitrostátním p
o
třebám i mezinárodněprávním závazkům, kterými je Česká republika vázána. Nav
rho
vané změny zákona vláda hodnotí jako nesouladné s principy, na nichž zákon sp
o
čívá; jejich přijetí by způsobilo narušení těchto principů a způsobilo by jak narušení vnitřní souladnosti zákona, tak destabilizaci systému vysokého školství. Vláda má k návrhu zákona především tyto výhrady:
1. Návrh na převedení pravomoci orgánu fakulty stanovit podmínky přijetí ke studiu na orgán veřejné vysoké školy je řešením, které nemůže nijak přispět k prosazení větší objektivity a standardizace přijímacích řízení na veřejných vysokých školách. Spíše lze předpokládat nárůst formalizmu a centralizace při stanovování těchto podmínek, neboť o jejich konkrétním sta
novování má podle návrhu rozhodovat or
gán veřejné vysoké školy, což u některých studijních oborů a programů může mít zcela opačný efekt (například rozhodování o podmínkách přijetí ke studiu na lékařskou nebo právnickou fakultu by podle návrhu novely prováděl orgán složený vě
t
šinou ze zástupců nesouvisejících a nesourodých oborů, např. technických, teologických, přírodovědných a pod.). Z obdobných důvodů lze jen obtížně souhlasit s tím, aby další podmínky pro přijetí ke studiu stanovovala pouze vysoká škola, s výjimkou případu, kde statut vysoké školy stanovení těchto podmínek umožní f
a
kultě.
2. Navrhovaná změna ustanovení § 20 zákona, která odstraňuje zákonnou překážku, zabraňující veřejné vysoké škole realizovat peněžní nebo nepeněžní vklady do o
b
chodních společností nebo družstev v sobě skrývá značná rizika, spojená s těmito vklady, pokud by společnost, v níž by vysoká škola měla majetkovou účast, nebyla hospodářsky úspěšná; v těchto případech by nutně vznikl tlak, aby státní rozpočet kryl veřejné vysoké škole nedostatek zdrojů. Schválení navrhované změny by vážně narušilo ze zákona vyplývající postavení veřejné vysoké školy v nově utvářené struktuře veřejnoprávních nepodnikatelských institucí. Navržená změna směřuje proti samotným principům zákona; prolamuje zákonem budovanou akademickou autonomii veřejné vysoké školy a organizačně, majetkově i právně ji v rozporu s uvedenou koncepcí orientuje do obchodně tržního prostředí. V případě schválení navržené změny by docházelo k situacím, kdy prostředky daňových poplatníků, které jsou určeny k financování činnosti veřejných vysokých škol (vzdělávání, v
ý
zkum a vývoj) by byly vkládány do soukromých obchodních společností nebo družstev za účelem zisku. Jednalo by se o ve světě zcela ojedinělý případ, kdy v
e
řejný majetek účelově určený k poskytování veřejných služeb by byl používán k podnikání se všemi riziky, která jsou s touto činností spojena. Vysoké školy v současné době nevlastní jiný majetek než ten, který získaly od státu; ve zdrcující míře jsou jedinými finančními příjmy veřejné vysoké školy účelové dotace ze státního rozpočtu na realizaci výuky, materiální rozvoj a na výzkum a vývoj souv
i
sející s posláním veřejné vysoké školy. Vláda zastává názor, že pro vysoké školy stávající právní úprava poskytuje dostatečné možnosti finančního zhodnocení d
o
sažených výsledků v oblasti výzkumu a vývoje a prodeje další duchovní a mater
i
ální produkce veřejných vysokých škol, a to na základě běžných smluvních vztahů s podnikatelskou sférou, aniž by bylo nutné propojení se soukromým sektorem prostřednictvím navrhovaných vkladů a z nich plynoucích rizik. Navrhované uvo
l
nění blokačního ustanovení (§ 20 odst. 3 zákona) není podle názoru vlády aplik
o
vatelné na soustavu veřejných vysokých škol, které disponují s veřejným majetkem a s dotacemi ze státního rozpočtu. Vláda v této souvislosti upozorňuje i na reálnou možnost snadného zneužití veřejného majetku k osobnímu prospěchu.
3. Navržená konstrukce pojetí bakalářského studijního programu jako povinného předstupně pro magisterské studium je v rozporu s platným systémem studijních programů, jež byl v loňském roce zaveden zákonem. Povinné absolvování bakalářského stupně pro každého vysokoškoláka by bylo krokem zpět a představovalo by v zásadě bezdůvodně radikální zásah do studijních plánů vysokých škol. Navrh
o
vaná úprava vychází z nesprávného pochopení Boloňské deklarace a předpoklád
a
ného vývoje vysokoškolských (terciárních) systémů vzdělávání v Evropě. Evro
p
ská unie nejenže nevyžaduje, ani nepředpokládá žádnou unifikaci vzdělávacích systémů, ale naopak zdůrazňuje jako pozitivní, rozvíjení plurality jednotlivých vzdělávacích systémů. Přijetí navržené novely by snížilo význam systému vysok
o
školského vzdělávání. Stávající institut bakalářské formy studia má umožnit získat plnohodnotné vysokoškolské vzdělání, poskytnout připravenost na vstup do pov
o
lání nebo umožnit pokračování v dalším studiu. Je-li cílem navrhované novely l
e
gislativně podpořit status bakalářského studia jako plnohodnotného a uzavřeného stupně vysokoškolského vzdělání, jako přípravy na povolání, jak uvádí předklad
a
telé v důvodové zprávě, pak navržené změny tento cíl nejenže neumožňují dosá
h
nout, ale vyvolají opačný efekt, totiž jeho degradaci na pouhý a povinný předst
u
peň magisterského studia. Přijetí navržené změny pojetí bakalářského studia by vedlo k tomu, že tato forma vysokoškolského studia by se stala formální. Vláda s tímto řešením zásadně nesouhlasí.
4. Navržená změna ustanovení § 60 zákona (body 1 až 3 novely), kterou se otevírají akreditované studijní programy veřejných vysokých škol zájemcům o celoživotní vzdělávání koliduje s principy zákonné úpravy celoživotního vzdělávání, zejména s ustanovením § 58 zákona, kde jsou vyjmenovány poplatky spojené se studiem, zejména možnosti vybírání poplatků od studentů v akreditovaných studijních pr
o
gramech. Návrh nepřímo a opětovně otevírá problematiku tzv. školného. Umožnění studia v těchže akreditovaných studijních programech, a to jak za úplatu nebo bez poplatku, není odůvodnitelné a je vzhledem k možnému zneužití zcela n
evhodné.
5. Návrh novely zákona není rovněž dostatečně propracován po stránce legislativní; má zejména tyto nedostatky:
·
v názvu návrhu novely a v uvozující větě je nesprávně uveden název noveliz
ovaného zákona;
·
návrh zákona je nesprávně členěn na části,
·
pořadí jednotlivých bodů novely není uspořádáno systematicky; neodpovídá pořadí novelizovaných ustanovení jednotlivých paragrafů,
·
v bodu 8 novely, kterým je novelizováno ustanovení § 49 odst. 4 zákona, není s
tanoven orgán, který je oprávněn určit externí subjekt mimo vysokou školu, jenž by byl oprávněn ověřit splnění podmínek stanovených pro přijetí ke studiu; navržená novela ustanovení § 49 odst. 4 nevymezuje nezbytná kritéria pro v
ý
běr externího subjektu a kritéria upravující ověřování splnění podmínek pro přijetí ke studiu.