I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících (tisk č. 1449), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
P ř í l o h a k usnesení vlády ze dne 22. února 1995 č. 109
S t a n o v i s k o k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících
(tisk č. 1449)
Vláda na svém zasedání dne 22. února 1995 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., předložený poslancem E. Jarošem a dalšími (tisk č. 1449) a nevyslovila s ním souhlas.
Vláda ocenila snahu předkladatelů zlepšit dosavadní právní úpravu ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi tak, aby odpovídala současné celosvětové snaze účinně zamezit negativním důsledkům kouření. Nepovažuje však navrhované řešení za vhodné, neboť daná problematika je upravována jen dílčím způsobem, s výrazným zdůrazněním protikuřáckých opatření. Otázky ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi je třeba řešit po podrobném zhodnocení celé protidrogové politiky a z hlediska závažnosti škod na zdraví způsobených alkoholem a nikotinem. Teprve poté vláda přistoupí ke komplexnímu právnímu řešení dané problematiky.
Vláda dále při projednávání návrhu přihlédla i k těmto skutečnostem:
1. Předložený návrh neobsahuje nové systémové řešení problematiky ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi; jeho podstatou jsou mimo zvýraznění protikuřáckých opatření především drobné formulační změny stávající právní úpravy. Návrh zcela pomíjí souvztažnost stávající právní úpravy s jinými právními předpisy, zejména zákoníkem práce a Parlamentem schváleným zákonem o regulaci reklamy. Součástí návrhu by mělo být vyhodnocení zákona o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi a zdůvodnění nutnosti jeho novelizace.
2. Nahrazení slov "národní výbory" slovy "obecní úřady" ve všech ustanoveních zákona (bod 2 návrhu) není možné, neboť kupříkladu vydávání obecně závazných vyhlášek podle § 4 odst. 3 zákona nenáleží podle zákona o obcích obecnímu úřadu.
3. Dosavadní úprava způsobů ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi je zakotvena v § 2 zákona, kde jedním ze způsobů této ochrany je i výchova. V § 3 se pak blíže rozvádí, jakou formou se tato výchova uskutečňuje. Nahrazení slova "výchova" slovem "prevence", jak je to navrhováno v bodech 5 a 6 návrhu, není důvodné a je v rozporu se zněním § 2.
4. Nahrazení slov "Zakazuje se" v § 4 odst. 1 slovy "Není dovoleno", jak to požaduje bod 7 návrhu, je neúčelné. V Čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky se uvádí možnost zákonného zákazu některé činnosti.
5. Navrhované znění § 4 odst. 1 písm. g) bod 3 v bodu 8 návrhu není nutné, neboť dosavadní znění umožňuje, aby pod pojem jednání byly zahrnuty i takové akce, jako jsou konference, symposia apod.
V bodu 4 téhož ustanovení používá navrhované znění pojmy, které mohou mít různý význam a jejich výklad by mohl způsobovat v praxi potíže. Pojem "pasivní kouření" je užší než dosavadní formulace "účinky kouření"; rovněž dosavadní pojem "pracovní místnosti" je jednoznačnější než navrhovaná dikce "na pracovišti v uzavřených prostorách".
6. Při zpracování bodu 9 návrhu nebylo zřejmě přihlédnuto k vládnímu návrhu zákona o regulaci reklamy. Regulaci reklamy tabákových výrobků navrhovanou v bodu 9 bude možné posoudit až po přijetí zmíněného zákona.
7. V části návrhu pod bodem 14 týkající se řízení o ambulantní a ústavní péči není dostatečně jasně formulováno, o jaký druh řízení se jedná a které subjekty mají aktivní legitimaci. Postrádají se odkazy na příslušné právní předpisy.
V navrhovaném znění § 9 odst. 3 jsou nadbytečná slova "jako správní orgán", neboť okresní úřad je jako správní orgán definován již v § 2 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.
8. Vypuštění § 11 navržené v bodu 15 není nijak odůvodněné. Upozorňuje se, že s možností omezení výplaty mzdy zaměstnanci v případech, kdy by mohly být ohroženy zájmy jím vyživovaných osob, počítá jak zákoník práce v § 120 odst. 4 (s odkazem na zmíněný § 11), tak zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku v § 11 odst. 4. Totéž se týká omezení výplaty dávek nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení. Navrhovatel nijak nezdůvodnil v čem by omezení výplaty mezd a dávek z výše uvedených důvodů mělo být v rozporu se společenskými zájmy.
9. Vláda postrádá vyčíslení ekonomického dopadu navrhované právní úpravy.