Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1998 > 1998-08-12

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 12. srpna 1998 č. 517 + P

k poslaneckému návrhu ústavního zákona, kterým se mění a
doplňuje ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky
(sněmovní tisk č. 1)

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (sněmovní tisk č. 1), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.



Provede:

předseda vlády





Místopředseda vlády

JUDr. Pavel R y c h e t s k ý , v. r.


P ř í l o h a

k usnesení vlády
ze dne 12. srpna 1998 č. 517


S t a n o v i s k o

vlády k návrhu ústavního zákona, kterým se mění a
doplňuje ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky
(sněmovní tisk č. 1)

Vláda na jednání své schůze dne 12. srpna 1998 projednala a posoudila návrh ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon České národní rady č.1/1993 Sb., Ústava České republiky (sněmovní tisk č. 1), a vyjádřila s tímto návrhem ústavního zákona n e s o u h l a s zejména z dále uvedených důvodů.

1. Navržená úprava Čl. 2 odst. 2 ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen “Ústava”), by měla za následek, že by Ústava opustila dosavadní obecnou zásadu, která umožňuje uplatnění přímé demokracie nejen v podobě lidového hlasování, ale i v jiných podobách a ve všech součástech státní moci.

2. Obsah návrhu na zapracování institutu lidového hlasování přímo do Ústavy je nedostatečný zejména z toho důvodu, že zakotvuje jen předmět lidového hlasování, případně vymezuje, co jím být nemůže. V Ústavě by však bylo v této souvislosti nutné upravit i další instituty, zejména podmínky vyhlášení lidového hlasování, podmínky účasti, počet hlasů potřebných pro rozhodnutí apod. Úpravu těchto dalších základních otázek nelze z ústavního zákona přesunout do obyčejného zákona. Návrh také zcela pomíjí úpravu právních důsledků provedeného lidového hlasování.

3. Návrh používá při negativním vymezení předmětu lidového hlasování pojmy, které jsou z právního hlediska nejasné a nijak nezdůvodňuje, proč právě tyto věci by neměly být předmětem lidového hlasování. Týká se to například “návrhu omezujícího svrchovanou rovnost České republiky s ostatními státy”, nebo “pravomocí soudů”. Není také zřejmé, jaký je rozdíl mezi “významnými otázkami mezinárodních a vnitrostátních vztahů”, o kterých se má rozhodovat v lidovém hlasování, a “otázkami zahraniční nebo vnitřní politiky státu”, o kterých má být konáno poradní lidové hlasování.






V této souvislosti vláda upozorňuje, že předmětem institutu “poradního lidového hlasování” by podle navrhovaného vymezení mohla být v podstatě jakákoliv problematika.

4. Podle navrhovaného znění v bodě 2 předloženého návrhu ústavního zákona by oprávnění vyhlásit lidové hlasování měl mít pouze prezident republiky. Předmětem lidového hlasování však mohou být i otázky spadající do působnosti vlády nebo Parlamentu. Prezident by svým oprávněním vyhlásit lidové hlasování v těchto otázkách bez souhlasu zmíněných institucí, případně proti jejich vůli, mohl významně zasahovat do jejich působnosti a pravomocí.

Prezident republiky by toto své oprávnění vykonával bez spolupodpisu předsedy vlády, ačkoli není z výkonu své funkce odpovědný. V lidovém hlasování mají podle návrhu občané rozhodovat také o změně Ústavy a o návrzích zákonů; tento zvláštní zákonodárný proces, oproti úpravě obecného zákonodárného postupu podle Čl. 41 a násl. Ústavy, však není v návrhu vůbec vyjádřen.

Z dikce navrhovaného ustanovení není dále zřejmé, zda oprávnění prezidenta podat návrh Ústavnímu soudu na zrušení rozhodnutí přijatého v lidovém hlasování se týká způsobu provedení lidového hlasování, anebo provedení přijatého rozhodnutí. Dále není zřejmé, zda neústavnost provedení lidového hlasování by se měla týkat věcné stránky, například předmětu hlasování, nebo stránky procesní, tj. postupu při jeho provádění. Vzhledem k tomu, že podle návrhu prezident republiky lidové hlasování vyhlašuje, měla by se případná neústavnost týkat jen způsobu provedení lidového hlasování.

5. Při tak závažné změně Ústavy, jakou navrhovaná právní úprava představuje, vláda upozorňuje dále na to, že by měly být dořešeny všechny ústavní souvislosti a současně by měl být předložen návrh zákona, který by upravil postup provádění a zásady organizace lidového hlasování.