Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 2003 > 2003-06-30

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 30. června 2003 č. 646 + P

k doporučení Veřejného ochránce práv podle ustanovení § 22 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, ve věci právní úpravy
vyhošťovací vazby a výkonu trestu vyhostění

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. b e r e n a v ě d o m í doporučení Veřejného ochránce práv vládě podle ustanovení § 22 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, ve věci právní úpravy vyhošťovací vazby a výkonu trestu vyhoštění, uvedené v části III materiálu č. 796/03 (dále jen „doporučení ochránce práv“);

II. s c h v a l u j e stanovisko vlády k doporučení ochránce práv, uvedené v příloze tohoto usnesení;

III. u k l á d á místopředsedovi vlády, ministru spravedlnosti a předsedovi Legislativní rady vlády zvážit doporučení ochránce práv a promítnout jeho závěry při přípravě rekodifikace trestního řádu;

IV. p o v ě ř u j e místopředsedu vlády, ministra spravedlnosti a předsedu Legislativní rady vlády, aby stanovisko vlády uvedené v bodě II tohoto usnesení předal Veřejnému ochránci práv.



Provede:

místopředseda vlády, ministr spravedlnosti
a předseda Legislativní rady vlády


Předseda vlády

PhDr. Vladimír Š p i d l a , v. r.

P ř í l o h a

k usnesení vlády
ze dne 30. června 2003 č. 646


S t a n o v i s k o

vlády k doporučení Veřejného ochránce práv vládě podle ustanovení § 22 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, ve věci právní úpravy vyhošťovací vazby a výkonu trestu vyhoštění

Vláda vítá zájem Veřejného ochránce práv (dále jen „ochránce“) o řešení problematiky vyhošťovací vazby odsouzených cizinců a realizace jim uloženého trestu vyhoštění a bere na vědomí jeho doporučení předložená podle ustanovení § 22 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. K dílčí realizaci doporučení ochránce vláda dne 28. května 2003 schválila vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, v jehož rámci navrhla doplnění zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů. Navrhla nová ustanovení upravující oddělené umísťování osob ve vyhošťovací vazbě a jejich zařazování do oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem.
S přihlédnutím ke stanoviskům trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 308/2001 a sp. zn. Tpjn 310/2003, týkajícím se nutné obhajoby a kolize azylového řízení s realizací trestu vyhoštění, se vláda bude zbývajícími doporučeními ochránce zabývat při schvalování návrhu rekodifikace trestního práva procesního. Uložila proto místopředsedovi vlády a ministru spravedlnosti zvážit doporučení ochránce a promítnout jeho závěry při přípravě rekodifikace trestního řádu.

Odůvodnění

Ochránce v průběhu své činnosti postupně od roku 2001 shromažďoval poznatky k problematice soudního vyhošťování cizinců. S přihlédnutím k tomu, že vyhošťovací vazba není opatřením sankčním, ale zajišťovacím, jehož smyslem je realizace pravomocně uloženého trestu vyhoštění, ochránce považuje délku jejího trvání v některých případech za nepřiměřeně dlouhou. Dospěl k závěru, že stávající úprava délky vyhošťovací vazby není v trestním řádu jednoznačně upravena.

K tomuto konstatování ochránce lze poukázat na ustanovení § 350c odst. 2 trestního řádu, podle kterého se na řízení o vyhošťovací vazbě užijí ustanovení hlavy




čtvrté oddílu prvního trestního řádu, to je, mimo jiné, i ustanovení o trvání vazby podle § 71 trestního řádu. Podle tohoto ustanovení je vyhošťovací vazba vazbou časově omezenou, jejíž délka je závislá na právní kvalifikaci činu, jímž byl odsouzený uznán vinným. V tomto směru lze poukázat na rozhodnutí publikované pod č. R 37/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, kde se uvádí, že „Lhůty stanovené v ustanovení § 71 tr. řádu pro trvání vazby, respektive pro její prodloužení, platí také pro trvání vyhošťovací vazby.“. Délka trvání vyhošťovací vazby se posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v přípravném řízení i v řízení před soudem, neboť se jedná o výhradně zajišťovací institut a proto nelze aplikovat ustanovení § 71 odst. 9 trestního řádu, podle kterého z celkové možné doby vazby v trestním řízení připadá jedna třetina na přípravné řízení a dvě třetiny na řízení před soudem. Třebaže výklad trvání délky vyhošťovací vazby nečiní praxi problémy, bude vhodné zvážit ještě podrobnější úpravu v rámci rekodifikace trestního řádu. V této souvislosti bude nutno též zvážit potřebu jednoznačné úpravy povinnosti soudce vyslechnout odsouzeného cizince před rozhodnutím o vzetí do vyhošťovací vazby.

Ochránce dále navrhuje doplnit platnou právní úpravu o možnost soudu upustit od výkonu trestu vyhoštění i v případech, kdy skutečnosti vylučující uložení trestu vyhoštění nenastaly.

Navrhované rozšíření § 57 odst. 3 trestního zákona o další důvod bránící uložení trestu vyhoštění by v současné době patrně nenašlo pozitivní odezvu ve společnosti. Nelze přehlédnout, že stávající úprava obsahuje širokou škálu důvodů na straně pachatele, které vylučují uložení trestu vyhoštění, například povolení dlouhodobého pobytu, pracovní a sociální zázemí v České republice a zájem na spojování rodin.

Vláda plně akceptovala návrhy ochránce na úpravu výkonu vyhošťovací vazby. K realizaci doporučení ochránce vláda dne 28. května 2003 schválila vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, v jehož rámci navrhla doplnění zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů. Navrhla nová ustanovení upravující oddělené umísťování osob ve vyhošťovací vazbě a jejich zařazování do oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem. Vláda shodně se stanoviskem ochránce měla na zřeteli, že odsouzení ve vyhošťovací vazbě tvoří odlišnou skupinu od obviněných a vyžadují jiné zacházení. Smyslem vyhošťovací vazby je umožnit výkon trestu vyhoštění za situace, kdy hrozí obava, že odsouzený cizinec se bude skrývat nebo jinak mařit výkon trestu vyhoštění. Bylo proto navrženo zakotvit do zákona oddělené umístění této skupiny osob (§ 7 odst. 1) a jejich zařazení do výkonu vazby se zmírněným režimem (§ 28 odst. 4). V oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem je ubytovací prostor se společným sociálním a kulturním zařízením, ve kterém se obvinění mohou volně pohybovat.



Problematikou vyhošťovací vazby se Ministerstvo spravedlnosti zabývá a na základě poznatků z praxe soudů iniciovalo vydání stanovisek Nejvyššího soudu České republiky v otázkách nutné obhajoby a kolize azylového řízení s realizací trestu vyhoštění.

Navrhovaná konkrétní doporučení ochránce, vycházející z jeho poznatků problematiky vyhošťování, vláda vítá jako přínosná pro nasměrování další legislativní činnosti a proto ukládá místopředsedovi vlády a ministru spravedlnosti, aby doporučení ochránce zvážil a promítl do v současné době připravované rekodifikace trestního řádu.