Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1997 > 1997-06-04

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 4. června 1997 č. 323 + P

k poslaneckému návrhu ústavního zákona o vytvoření vyšších územních
samoprávných celků
(sněmovní tisk č. 194)


Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků (sněmovní tisk č. 194), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;


II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Provede:

předseda vlády

Předseda vlády
prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.

Příloha k usnesení vlády ze dne 4. června 1997 č. 323


S t a n o v i s k o

vlády k návrhu ústavního zákona o vytvoření vyšších územních
samosprávných celků
(sněmovní tisk č. 194)


Vláda na jednání své schůze dne 4. června 1997 projednala a posoudila návrh ústavního zákona o vytvoření vyšších územně samosprávných celků (sněmovní tisk č. 194) a vyjádřila s tímto návrhem n e s o u h l a s z dále uvedených důvodů.

1. Předložený návrh ústavního zákona neřeší uspokojivě postavení hlavního města Prahy, o němž se předpokládá, že bude pouhou součástí jednoho z vyšších územních samosprávných celků a nikoliv takovýmto celkem samostatným. Takovéto pojetí ovšem zcela opomíjí zvláštní postavení hlavního města, jak je ostatně chápáno i v zahraničních právních úpravách. V této souvislosti je třeba mít na zřeteli, že nynější systém veřejné správy na území hlavního města Prahy je, zejména z hlediska slabého autonomního postavení jeho jednotlivých částí, ve stávající podobě nadále těžko udržitelný, což je dalším důvodem pro to, aby se hlavní město samo stalo vyšším územním samosprávným celkem.

2. Předložený návrh ústavního zákona počítá s tím, že by zastupitelstva vyšších územních samosprávných celků rozhodovala nejen o jejich názvu, jak to předpokládá Ústava České republiky, ale rovněž i o jejich sídlech. Čl. 103 Ústavy České republiky však říká, že zastupitelstva vyšších územních samosprávných celků rozhodují toliko o názvu těchto celků. V tomto směru by tedy předložený návrh ústavního zákona rozšířil věcnou působnost tohoto ustanovení, čímž by došlo k nepřímé novele Ústavy České republiky. Taková novela je však jednak neodůvodněná a z legislativního hlediska a systematiky právního řádu nežádoucí. Dalším důvodem, pro který je třeba toto odmítnout je skutečnost, že pro orgány vyšších územních samosprávných celků bude třeba zajistit vhodné budovy a s tím spojené vybavení, aby měly kde působit. Proto je nutné rozhodnout o sídlech vyšších územních samosprávných celků v dostatečném předstihu před volbami do jejich zastupitelstev, a to přímo v ústavním zákoně. Vládní návrh přitom vychází z předběžného průzkumu v územích uvažovaných vyšších územních samosprávných celků a navrhuje pro ně sídla, jež jsou jejich přirozenými a historickými centry.

3. V předloženém návrhu ústavního zákona není zcela jednoznačně vyřešena situace, kdy zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku nerozhodne na svém prvním zasedání po volbách o názvu tohoto celku. Podle návrhu v takovém případě sice stanoví název Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, neříká se ovšem, jakým způsobem tak učiní. V úvahu připadá buďto zákon (což zřejmě není v tomto případě přiměřené, byť to z právního hlediska nebudí pochybnosti) nebo pouhé usnesení. Ať jednu či druhou variantu by ovšem bylo třeba v návrhu výslovně vy- jádřit, což se ovšem nestalo a mohly by tak nastat výkladové potíže. Pokud jde o otázku určení názvu vyššího územního samosprávného celku, z právního i praktického hlediska se jeví jako vhodnější, aby všechny nesly buď název země nebo název kraj.

4. V předloženém návrhu ústavního zákona se předpokládá, že by tento ústavní zákon nabyl účinnosti k 1. lednu 1998. Tato lhůta je ovšem příliš krátká s ohledem na to, že v souvislosti s vytvořením vyšších územních samosprávných celků je třeba připravit další související právní normy (např. zákon o působnosti vyšších územních samosprávných celků, zákon o volbách do zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků, zákon o územním a správním členění státu, zákon o obcích či zákon o pře-chodu některých věcí z majetku České republiky do majetku vyšších územních samosprávných celků). Na přípravu těchto právních předpisů je ovšem třeba věnovat takové množství času, které odpovídá jejich závažnosti a složitosti, aby mohly plnit to, co se od nich očekává a zároveň se vyznačovaly odpovídajícím stupněm stability. Tyto právní předpisy není možné připravit v období několika málo měsíců a z toho důvodu se jeví stanovení účinnosti k 1.lednu 1998 jako nepřiměřené.