Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 2003 > 2003-10-01

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 1. října 2003 č. 966

k vyrozumění veřejného ochránce práv
podle zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších
předpisů, ve věci Boháčová

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. b e r e n a v ě d o m í vyrozumění veřejného ochránce práv vládě České republiky podle ustanovení § 20 odst. 2 písm. a) v návaznosti na ustanovení § 20 odst. 3 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, ve věci Boháčová, obsažené v části III materiálu č. j. 1197/03 (dále jen „vyrozumění ochránce“);

II. s c h v a l u j e stanovisko k vyrozumění ochránce, uvedené v příloze tohoto usnesení;

III. u k l á d á ministryni zdravotnictví umožnit veřejnému ochránci práv, aby pokračoval v zahájeném šetření ve věci Boháčová, tím, že mu poskytne požadované stanovisko a stížnostní spis, upravený tak, aby byla zajištěna ochrana citlivých údajů a současně umožnit veřejnému ochránci práv efektivní výkon jeho činnosti a činnosti jeho zástupkyně v analogických případech;

IV. p o v ě ř u j e místopředsedu vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje informovat o stanovisku vlády uvedeném v bodě II tohoto usnesení veřejného ochránce práv.


Provedou:

ministryně zdravotnictví,
místopředseda vlády pro výzkum a vývoj,
lidská práva a lidské zdroje




S t a n o v i s k o

vlády k vyrozumění veřejného ochránce práv vládě podle ustanovení § 20
zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů,
ve věci Boháčová


Vláda se ztotožňuje s návrhem veřejného ochránce práv (dále jen „ochránce“), v němž požaduje uložit ministryni zdravotnictví přijetí takových opatření, jež by na základě respektování povinností vyplývajících pro ministerstvo ze zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákon o veřejném ochránci práv“), umožnila pokračovat v zahájeném šetření a umožnila současně efektivní výkon činnosti ochránce v analogických případech i do budoucna. Vláda ukládá ministryni zdravotnictví umožnit ochránci, aby pokračoval v zahájeném šetření ve věci Boháčová, tím, že mu poskytne požadované stanovisko a stížnostní spis, upravený tak, aby byla zajištěna ochrana citlivých údajů třetích osob, a umožnit ochránci současně efektivní výkon jeho činnosti a činnosti jeho zástupkyně v analogických případech.
Odůvodnění

Skutkové okolnosti

Paní Jaroslava Boháčová se v lednu 1996 obrátila na Ministerstvo zdravotnictví se žádostí o objasnění úmrtí svého manžela. Ministerstvo pozůstalé oznámilo závěr Ústřední znalecké komise, že při poskytování zdravotní péče nedošlo k takovému pochybení, jež by bylo v přímé souvislosti s úmrtím. Část údajů o okolnostech úmrtí jí však nebyla poskytnuta s odkazem na povinnou mlčenlivost. Pozůstalá se obrátila na ochránce se žádostí o přezkoumání postupu Ministerstva zdravotnictví při šetření okolností úmrtí a při vyřizování svých stížností. Ministerstvo zdravotnictví však neposkytlo požadovanou součinnost, jakou podle názoru ochránce bylo povinno poskytnout podle zákona o veřejném ochránci práv, zejména pak ustanovení § 15 odst. 2 a § 16, a proto ochránce předložil vládě vyrozumění ve smyslu ustanovení § 20 zákona o veřejném ochránci práv.

Právní okolnosti

Působnost ochránce je vymezena § 1 zákona o veřejném ochránci práv; podle odst. 2 se tato působnost vztahuje mj. na ministerstva. Podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona je ochránce oprávněn provádět šetření spočívající v mj. nahlížení do spisů; dále podle ustanovení odst. 2 jsou úřady povinny na žádost ochránce a ve lhůtě jím stanovené a) poskytovat informace a vysvětlení, b) předložit spisy a jiné písemnosti a c) sdělit písemně stanovisko ke skutkovým a právním otázkám. Podle ustanovení § 16 jsou všechny státní orgány a osoby vykonávající veřejnou správu povinny v mezích své působnosti poskytovat ochránci při šetření pomoc, kterou si vyžádá.

Postup ochránce, pokud jde o možnost seznamovat se s citlivými údaji, za jaké jsou považovány údaje o zdravotním stavu, zákon o veřejném ochránci práv neupravuje. Obecně je problematika ochrany osobních údajů upravena zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů; specificky pro oblast zdravotní péče je to zejména zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o péči o zdraví lidu“).

Podle § 55 odst. 2 písm. d) zákona o péči o zdraví lidu je každý zdravotnický pracovník povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem svého povolání, s výjimkou případů, kdy skutečnost sděluje se souhlasem ošetřované osoby nebo kdy byl této povinnosti zproštěn nadřízeným orgánem v důležitém státním zájmu. Ustanovení § 67b odst. 10 tohoto zákona obsahuje taxativní výčet subjektů oprávněných v rozsahu nezbytně nutném pro splnění konkrétního úkolu a v rozsahu své kompetence nahlížet do zdravotnické dokumentace. V tomto ustanovení nejsou výslovně uvedeny osoby blízké, nýbrž pouze jednotlivé kategorie profesionálů (lékaři, zdravotní sestry apod.), mezi nimiž není veřejný ochránce práv.

Vyjádření orgánů veřejné správy

Náměstek ministra zdravotnictví MUDr. Antonín Malina (dne 6. března 2002), ministr zdravotnictví prof. MUDr. Bohumil Fišer, CSc. (dne 28. května 2002) a ministryně zdravotnictví MUDr. Marie Součková (dne 3. září 2002) na žádost zástupkyně ochránce opakovaně odpověděli, že k tomuto případu odmítají cokoliv sdělit s ohledem na povinnou mlčenlivost, uloženou ustanovením § 55 odst. 2 zákona o péči o zdraví lidu.

Zástupkyně ochránce výslovně zdůraznila, že nežádá o citlivé zdravotnické údaje ani o zaslání zdravotnické dokumentace. Zatímco pozůstalá požaduje přístup k údajům ze zdravotnické dokumentace a údaje o postupu zdravotnického zařízení při poskytování péče, zástupkyně ochránce požadovala pouze údaje o postupu Ministerstva zdravotnictví jako orgánu, jenž spadá do působnosti ochránce, při vyřizování stížnosti pozůstalé. Zejména žádala o sdělení písemného stanoviska ministerstva k tvrzením stěžovatelky a o zaslání stížnostního spisu. Přesto však Ministerstvo zdravotnictví ve svých písemných stanoviscích vždy odůvodňovalo, proč nemůže sdělit ochránci, resp. jeho zástupkyni, citlivé zdravotnické údaje zesnulého manžela paní Boháčové.

Analýza

Ministerstvo zdravotnictví odmítlo poskytnout součinnost s odkazem na povinnou mlčenlivost ve vztahu k citlivým údajům (tj. údajům o zdravotním stavu), které však zástupkyně ochránce nepožadovala. Zaslání fotokopie stížnostního spisu by neměla bránit ani skutečnost, že se v něm nacházejí citlivé údaje ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, neboť takové údaje by bylo možno na fotokopii např. začernit. Stížnostní spis dokládá jednotlivé kroky ministerstva při šetření a vyřízení stížnosti dotčené osoby, takže bez jeho zaslání nemůže zástupkyně ochránce dokončit své šetření, ačkoli Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv, je nepochybně v působnosti ochránce.

Ministerstvo zdravotnictví kromě toho, že nezaslalo stížnostní spis, neuvedlo ani žádné stanovisko ke skutkovým a právním otázkám. Zástupkyni ochránce nebyly zaslány ani žádné jiné materiály, ze kterých by bylo možno zjistit průběh šetření ministerstva a průběh vyřizování stížností. To se jeví jako maření činnosti ochránce, resp. jeho zástupkyně. Případnou námitku, že upravený stížnostní spis již nebude mít žádoucí vypovídací hodnotu, nelze považovat za přijatelný důvod odepření vydání spisu. Teprve pokud by tato situace skutečně nastala (nejen v tomto, ale i obdobných případech), bylo by žádoucí uvažovat - na základě případného podnětu ochránce - o systémové úpravě této záležitosti, jako je např. změna zákona o veřejném ochránci práv, která by umožnila ochránci seznamovat se s citlivými údaji se souhlasem osoby, jejíž osobní údaje jsou chráněny, případně osoby, na kterou přešlo právo na ochranu osobnosti, s navazující novelizací ustanovení zákona o péči o zdraví lidu. Takováto úvaha je však v dané věci předčasná, protože k uspokojivému ukončení šetření ochránce ve věci Boháčová může vést poskytnutí požadovaného stanoviska a spisu ochránci a současné zpřístupnění zdravotnické dokumentace zesnulého manžela pozůstalé.

Závěr

Odmítnutí součinnosti Ministerstvem zdravotnictví je zjevně neodůvodněné. V souladu se zákonem o veřejném ochránci práv je ministerstvo povinno tuto součinnost poskytnout, konkrétně poskytnout ochránci stanovisko k tvrzením stěžovatelky a zaslat mu stížnostní spis, upravený tak, aby byly chráněny citlivé údaje ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů.