Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1995 > 1995-06-28

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 28. června 1995 č. 377 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů
(tisk č. 1782)


Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 1782), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Provede:

předseda vlády

Předseda vlády

Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.


P ř í l o h a k usnesení vlády ze dne 28. června 1995 č. 377

S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů
(tisk č. 1782)

Vláda na svém zasedání dne 28. června 1995 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se doplňuje zákon ČNR č. 5OO/199O Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů /tisk č. 1782/, a s předloženým návrhem v y s l o v i l a z důvodů koncepčních a věcných n e s o u h l a s.

1. Vláda vychází ze skutečnosti, že prostředky na zvláštním účtu, jehož zdroji byly výnosy z tzv. malé privatizace, jsou účelově určeny především pro restituční náhrady a pro krytí závazků souvisejících s privatizací státního majetku. Této myšlence odpovídaly jednak způsoby použití těchto prostředků stanovené zákonem ČNR č. 5OO/199O Sb., jednak i původně dvouletá, nyní sedmiletá blokace použití těchto prostředků k jiným účelům. Tato blokace vytvořila podmínky pro to, aby se prostředky z malé privatizace mohly uložit na dlouhodobé termínované vklady s vyšší úrokovou mírou s tím, že výnosy takto získané byly určeny pro podporu privatizace zdravotnictví.

Již posledními dvěma novelami uvedeného zákona byl do této koncepce učiněn nesystémový průlom. Předložený návrh považuje vláda za další doklad nesystémového přístupu k nakládání veřejnými prostředky, o jejichž možném použití by mělo být rozhodnuto v kontextu diskusí o státním rozpočtu.

2. Věcným důvodem pro vyslovení nesouhlasu s návrhem na uvolnění pěti miliard Kč počínaje rokem 1996 je skutečnost, že z analýzy příjmů, výdajů a disponibilních prostředků účtu malé privatizace vyplývá, že účet nelze použít do konce roku 1997 pro financování dalších potřeb, které se periodicky objevují v různých resortech.

Vláda v souvislosti s diskusí o použití těchto prostředků uložila příslušným ministrům, aby provedli šetření budoucích důsledků restitučního procesu na státní rozpočet. Z výsledku šetření vyplývá, že budoucí nároky dosáhnou pravděpodobně částky 10 až 15 miliard Kč, což řádově odpovídá částce, jež bude po roce 1997 na účtě k dispozici. Použití výnosů z tzv. malé privatizace pro tyto účely považuje vláda za systémové řešení odpovídající dosavadní koncepci používání výnosů z privatizace. Naopak, vláda nemůže souhlasit s navrženým řešením odčerpat prostředky zvláštního účtu pro jiné účely, v jehož důsledku může nastat situace, kdy prostředky na účtu nebudou stačit na krytí účelů již dříve stanovených.

3. Vláda si je vědoma toho, že nesporným zdrojem financování v oblasti kultury jsou zdroje státního rozpočtu a také již učinila příslušné kroky pro podporu financování obnovy kulturních památek z veřejných prostředků. Dokladem toho je skutečnost, že od roku 1994 byl ve výdajích státního rozpočtu výrazně navýšen objem prostředků určených na státní podporu v oblasti památkové péče. K Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zon přibyl druhý program "Program záchrany architektonického dědictví" určený na záchranu velkých památkových objektů.

Vláda je přesvědčena, že na financování obnovy památek se musejí účastnit i jejich vlastníci a územní rozpočty. Přitom je skutečností, že stát vlastní pouze 7 % celkového památkového fondu, přestože se v současnosti na obnově památek finančně účastní téměř l6 %. Dalším výrazným zvýšením podpory státu může vzniknout nebezpečí, že poklesne snaha majitelů památek i územních rozpočtů financovat obnovu památek z vlastních zdrojů.