Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1998 > 1998-03-23

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 23. března 1998 č. 205 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb.,
o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby,
ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 416)


Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 416), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.



Provede:

předseda vlády


Předseda vlády

Ing. Josef T o š o v s k ý , v. r.


V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y

P ř í l o h a

k usnesení vlády
ze dne 23. března 1998 č. 205


S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb.,
o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby,
ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 416)


Vláda na jednání schůze dne 23. března 1998 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 416), a vyjádřila s tímto návrhem n e s o u h l a s .

Předložený návrh zákona mění citaci § 10 odst.3 tak, aby bylo možno aplikovat na rozhodování o privatizaci správní řád (s výjimkou § 49 a § 53 až § 69) a aby rozhodnutí o privatizaci mohla být přezkoumávána soudem.

Ze zákona č. 92/1991 Sb., v platném znění, jednoznačně vyplývá, že na rozhodování o privatizaci se nevztahují obecná ustanovení o správním řízení a že toto rozhodnutí nepodléhá přezkoumání soudem, neboť se jedná o proces svým rozsahem i obsahem zcela výjimečným.

Na rozhodování o privatizaci bylo od počátku nahlíženo jako na rozhodování vlády nebo ministerstva jménem státu jako vlastníka privatizovaného majetku. Záměrem, sledovaným od počátku právní úpravy, obsažené v zákoně č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, bylo upravit především podmínky převodu majetku státu, k němuž mají právo hospodaření státní podniky a jiné státní organizace, na jiné subjekty. Šlo tudíž v podstatě o rozhodování státu o právních poměrech státních podniků a jiných státních organizací při řízení jejich hospodářské činnosti. Nejde a nešlo ani před účinností zákona č. 210/1993 Sb. o rozhodování ve správním řízení a je třeba v této souvislosti mít na zřeteli, že dle občanského soudního řádu části páté, hlavy druhé (§§ 247 a 248), soudy nepřezkoumávají ani rozhodnutí správních organů, v nichž tyto orgány vystupují jménem státu jako vlastníka. Soudy ve správním soudnictví přezkoumávají zákonnost rozhodnutí orgánů státní správy, orgánů územní samosprávy, jakož i orgánů zájmové samosprávy a dalších právnických osob, pokud jim zákon svěřuje rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, které jsou založeny zákonem. Tudíž v případě žaloby, podané proti rozhodnutí o privatizaci (dříve rozhodnutí o schválení privatizačního projektu), je tu dán neodstranitelný nedostatek podmínek řízení k tomu, aby soud ve správním soudnictví mohl toto rozhodnutí přezkoumávat ve smyslu ustanovení § 244 a následující o.s.ř.

Ačkoliv byl od počátku privatizace záměr zákonodárce zřejmý, bylo rozhodování o privatizaci především před účinností zákona č. 210/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., předmětem několika soudních sporů vedených podle ustanovení hlavy první a hlavy druhé, části páté občanského soudního řádu. Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu pod zn. Cpjn 102/93 a Opjn 1/93 zaujaly k dané věci jednoznačné stanovisko, že rozhodování o privatizaci na základě privatizačních projektů podle zákona č. 92/1991 Sb. je rozhodováním státu jakožto vlastníka majetku o tom, jak bude s tímto majetkem naloženo, nejde proto o rozhodnutí vydané ve správním řízení a soudům nepřísluší je přezkoumávat (s tím, že toto přezkoumávání nebylo možné ani před účinností výše zmíněné novely provedené zákonem č. 210/1993 Sb., jež v čl. I bodu 11 soudní přezkum vyloučila výslovně). Citované společné stanovisko bylo také publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud by došlo k přijetí navrhované novely zákona č. 92/1991 Sb., tak jak je předkládána, došlo by k přehodnocení procesu privatizace jako takové. Byly by vytvořeny nejednotné podmínky pro nabyvatele privatizovaného majetku před účinností navrhované novely a po ní.

Dále je nutné upozornit na skutečnost, že pokud by byla jednotlivá rozhodnutí o privatizaci soudně přezkoumatelná, celý proces privatizace by se výrazně zbrzdil, až zablokoval. Soudy by byly zaplaveny žalobami, neboť lze zcela jednoznačně usoudit, že téměř každý, komu by nebylo vyhověno v rámci schvalovacího procesu, by podal žalobu na přezkoumání k soudu. Tím by došlo k zablokování majetku až do doby, než by byl vydán pravomocný rozsudek soudu.