Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1999 > 1999-12-22

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 22. prosince 1999 č. 1359 + 3P

o převedení úkolů Komise vlády České republiky
pro koordinaci opatření při radiační havárii
(Vládní komise pro radiační havárie) na jiné orgány
a o zrušení této komise

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. s o u h l a s í s převedením úkolů Komise vlády České republiky pro koordinaci opatření při radiační havárii (Vládní komise pro radiační havárie) do působnosti

1. Výboru pro civilní nouzové plánování, a to v oblasti plánování a připravenosti pro případ vzniku radiační havárie,

2. Meziresortního krizového štábu, a to v oblasti řešení radiační havárie;

II. m ě n í

1. usnesení vlády z 10. června 1998 č. 391, o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění bezpečnosti České republiky, ve znění usnesení vlády z 12. srpna 1998 č. 525 a usnesení vlády z 11. ledna 1999 č. 32, a to Přílohy č. 3 uvedeného usnesení - Jednací řád Výboru pro civilní nouzové plánování - tak, jak je uvedeno v příloze č. 1 tohoto usnesení s tím, že úplné znění uvedeného jednacího řádu je uvedeno v příloze č. 2 tohoto usnesení,

2. usnesení vlády z 11. ledna 1999 č. 33, o zřízení Meziresortního krizového štábu, tak, že se nahrazuje příloha uvedeného usnesení - Jednací řád Meziresortního krizového štábu - tak, jak je uvedeno v příloze č. 3 tohoto usnesení;

III. z r u š u j e Komisi vlády České republiky pro koordinaci opatření při radiační havárii (Vládní komisi pro radiační havárie), zřízenou usnesením vlády České republiky z 13. února 1991 č. 41, ke zprávě o zabezpečení ochrany obyvatelstva v případě radiační havárie jaderného zařízení, ve znění usnesení vlády z 8. září 1993 č. 496.






Změna usnesení vlády z 10. června 1998 č. 391, o Bezpečnostní radě státu a
o plánování opatření k zajištění bezpečnosti České republiky, ve znění usnesení vlády z 12. srpna 1998 č. 525 a usnesení vlády z 11. ledna 1999 č. 32


Usnesení vlády z 10. června 1998 č. 391, o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění bezpečnosti České republiky, ve znění usnesení vlády z 12. srpna 1998 č. 525 a usnesení vlády z 11. ledna 1999 č. 32, a to Příloha č. 3 uvedeného usnesení - Jednací řád výboru pro civilní nouzové plánování - se mění tak, že se

1. článek 2 - Činnost Výboru - bod 1 nahrazuje textem:

“1. Výbor koordinuje problematiku plánování opatření k zajištění ochrany vnitřní bezpečnosti státu, ochrany obyvatelstva, ochrany ekonomiky, včetně zabezpečování opatření pro případ radiační havárie1) a sladění požadavků na civilní zdroje, které jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti České republiky.”,

2. doplňuje text uvedeného jednacího řádu o odkaz:

“1) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů”,

3. článek 3 - Složení výboru - písm. m) nahrazuje textem “m) předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a” a doplňuje se písmeno n) s textem “n) viceguvernér České národní banky.”.


Jednací řád
Výboru pro civilní nouzové plánování


Článek 1
Úvodní ustanovení

Výbor pro civilní nouzové plánování (dále jen “Výbor”) je stálým pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu pro koordinaci plánování opatření k zajištění ochrany vnitřní bezpečnosti státu, ochrany obyvatelstva, ochrany ekonomiky a ke koordinaci požadavků na civilní zdroje, které jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti České republiky.


Článek 2
Činnost Výboru

1. Výbor koordinuje problematiku plánování opatření k zajištění ochrany vnitřní bezpečnosti státu, ochrany obyvatelstva, ochrany ekonomiky, včetně zabezpečování opatření pro případ radiační havárie1) a sladění požadavků na civilní zdroje, které jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti České republiky.

2. Výbor zejména:

a) zabezpečuje operativní meziresortní koordinaci plánovacích a přípravných aktivit v oblasti zajištění ochrany vnitřní bezpečnosti státu, ochrany obyvatelstva a ochrany ekonomiky, b) posuzuje a projednává záměry plánovacích a přípravných aktivit v oblasti zajištění ochrany vnitřní bezpečnosti státu, ochrany obyvatelstva a ochrany ekonomiky předkládané ústředními orgány státní správy,

_________________________
1) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů

c) posuzuje a projednává požadavky ústředních orgánů státní správy na civilní zdroje nezbytné pro zajištění bezpečnosti České republiky, d) projednává vyhodnocení meziresortních připomínkových řízení k materiálům vztahujícím se k zajištění ochrany vnitřní bezpečnosti státu, ochrany obyvatelstva a ochrany ekonomiky a doporučuje jejich projednání v Bezpečnostní radě státu,

e) posuzuje, projednává a koordinuje základní zaměření činnosti zástupců České republiky ve věcně příslušných výborech Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO),

f) zajišťuje zpracování a projednává vlastní materiály v oblasti zajištění ochrany vnitřní bezpečnosti státu, ochrany obyvatelstva, ochrany ekonomiky a sladění požadavků na civilní zdroje, které jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti České republiky.

Článek 3
Složení Výboru

1. Předsedou Výboru je náměstek ministra vnitra.

2. Místopředsedou Výboru je předseda Správy státních hmotných rezerv.

3. Dalšími členy Výboru jsou:

a) náměstek ministra zahraničních věcí,

b) náměstek ministra zemědělství,

c) náměstek ministra obrany,

d) náměstek ministra financí,

e) náměstek ministra průmyslu a obchodu,

f) náměstek ministra dopravy a spojů,

g) náměstek ministra práce a sociálních věcí,

h) náměstek ministra kultury,

i) náměstek ministra životního prostředí,

j) náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy,

k) náměstek ministra zdravotnictví,

l) náměstek ministra spravedlnosti,

m) předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a

n) viceguvernér České národní banky.


Článek 4
Jednání Výboru

1. Jednání Výboru je neveřejné a řídí se tímto jednacím řádem.

2. Jednání Výboru svolává předseda Výboru:

a) pravidelně v řádném termínu (nejméně však jednou za tři měsíce),

b) mimořádně, pokud o to požádá některý člen Výboru.

3. Členové Výboru mohou být při jednání Výboru jen ve výjimečných případech zastoupeni pověřeným pracovníkem svého úřadu.

4. Výbor může na svá jednání podle potřeby přizvat představitele dalších ústředních orgánů státní správy a další odborníky.

5. Závěry jednání Výboru se přijímají konsensem formou usnesení nebo formou návrhu pro jednání Bezpečnostní rady státu.

6. Vnitřní struktura Výboru a organizace práce se stanoví organizačním řádem Výboru, který schvaluje Výbor. K projednávání věcné problematiky zřizuje Výbor ze svých členů, zástupců věcně příslušných ústředních orgánů státní správy a přizvaných odborníků, podvýbory a odborné pracovní skupiny. Jednání podvýborů a odborných pracovních skupin se řídí jednacím řádem Výboru, který schvaluje Výbor.

7. Funkci sekretariátu Výboru, který zajišťuje činnost Výboru, plní pověřený útvar Ministerstva vnitra. Vedoucího sekretariátu Výboru jmenuje a odvolává ministr vnitra.


Článek 5
Závěrečné ustanovení

Tento statut nabývá účinnosti dnem 10. června 1998.


Jednací řád
Meziresortního krizového štábu


Článek 1
Úvodní ustanovení


Meziresortní krizový štáb (dále jen “Štáb”) se při hrozbě vzniku krizové situace v České republice, po vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu (dále jen “krizová situace”), při plnění spojeneckých závazků v zahraničí, při účasti ozbrojených sil České republiky v mezinárodních operacích na obnovení a udržení míru, při organizaci materiální humanitární pomoci České republiky do zahraničí a při zapojení České republiky do záchranných akcí většího rozsahu v za-hraničí, kromě vysílání záchranných jednotek, stává pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu pro zabezpečení řešení krizových situací nebo jiných závažných situací týkajících se bezpečnostních zájmů České republiky.



Článek 2
Činnost Štábu


1. Štáb zabezpečuje operativní koordinaci, sledování a vyhodnocování stavu realizace opatření přijímaných vládou, ministerstvy a dalšími ústředními správními úřady (dále jen “ministerstva") k zamezení vzniku nebo k řešení vzniklé krizové situace, včetně radiační havárie, nebo jiné závažné situace, a poskytuje podporu činnosti orgánům krizového řízení územních správních úřadů a orgánům územní samosprávy.

2. Štáb zejména:

a) zabezpečuje operativní koordinaci opatření prováděných správními úřady a orgány územní samosprávy,

b) zabezpečuje operativní součinnost s orgány krizového řízení mezinárodních organizací,

c) zabezpečuje posouzení vývoje situace, obsah a přiměřenost opatření přijímaných správními úřady a orgány územní samosprávy a informuje Bezpečnostní radu státu,

d) posuzuje, projednává a koordinuje přijímání opatření meziresortního charakteru navrhovaných ministerstvy,

e) připravuje Bezpečnostní radě státu návrhy opatření k řešení situace a podklady pro přijímání rozhodnutí vyžadující schválení vládou, případně Parlamentem České republiky.


Článek 3
Aktivace Štábu


1. Aktivace Štábu se provádí v případě hrozby vzniku nebo po vzniku krizové situace nebo jiné závažné situace, která se dotýká bezpečnostních zájmů České republiky, při poskytování humanitární pomoci většího rozsahu do zahraničí nebo při zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací v případě havárií a živelních pohrom.

2. O aktivaci Štábu rozhoduje předseda vlády. Návrh na aktivaci Štábu může předsedovi vlády podat člen vlády. Při potřebě poskytování humanitární pomoci většího rozsahu do zahraničí nebo při potřebě zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací v případě havárií a živelních pohrom návrh na aktivaci Štábu podává ministr zahraničních věcí.

3. Podle charakteru situace předseda vlády jmenuje předsedou Štábu:

a) ministra obrany v případě vnějšího vojenského ohrožení České republiky, při plnění spojeneckých závazků v zahraničí a při účasti ozbrojených sil České republiky v mezinárodních operacích na obnovení a udržení míru,

b) ministra vnitra v případě ostatních druhů ohrožení České republiky, při poskytování humanitární pomoci většího rozsahu do zahraničí a při zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací v případě havárií a živelních pohrom.

Článek 4
Složení Štábu a povinnosti členů Štábu


1. Stálými členy Štábu jsou:

a) náměstek ministra zahraničních věcí,

b) náměstek ministra obrany,

c) náměstek ministra vnitra,

d) náměstek ministra spravedlnosti,

e) náměstek ministra financí,

f) náměstek ministra průmyslu a obchodu,

g) náměstek ministra zemědělství,

h) náměstek ministra dopravy a spojů,

i) náměstek ministra práce a sociálních věcí,

j) náměstek ministra zdravotnictví,

k) náměstek ministra životního prostředí,

l) náměstek ministra bez portfeje,

m) místopředseda Správy státních hmotných rezerv a

n) viceguvernér České národní banky.

2. Ostatními členy Štábu jsou:

a) pověřený zástupce Generálního štábu Armády České republiky,

b) pověřený zástupce Hlavního úřadu civilní ochrany České republiky,

c) pověřený zástupce Policejního prezidia České republiky,

d) pověřený zástupce Ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky,

e) pověřený zástupce Bezpečnostní informační služby,

f) pověřený zástupce Úřadu pro zahraniční styky a informace,

g) pověřený zástupce Vojenského obranného zpravodajství,

h) pověřený zástupce Vojenské zpravodajské služby,

i) pověřený zástupce Úřadu pro státní informační systém,

j) pověřený zástupce Nejvyššího státního zastupitelství,

k) pověřený zástupce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost,

l) pověřený zástupce Vězeňské služby České republiky,

m) pověřený zástupce Státní veterinární správy,

n) pověřený zástupce hygienické služby Ministerstva zdravotnictví,

o) pověřený zástupce Českého červeného kříže a

p) pověřený zástupce Českého hydrometeorologického ústavu.

3. Předseda Štábu:

a) řídí práci Štábu a odpovídá předsedovi Bezpečnostní rady státu za činnost Štábu,

b) pravidelně informuje Bezpečnostní radu státu, popřípadě na pokyn předsedy Bezpečnostní rady státu přímo vládu, o činnosti Štábu, o vývoji situace a o provedených a přijímaných opatřeních.

4. Místopředsedou Štábu je:

a) náměstek ministra obrany při řešení vnějšího vojenského ohrožení České republiky, při plnění spojeneckých závazků v zahraničí a při účasti ozbrojených sil České republiky v mezinárodních operacích na obnovení a udržení míru,

b) náměstek ministra vnitra při řešení ostatních druhů ohrožení.

5. Místopředseda Štábu:

a) řídí činnosti Štábu po dobu nepřítomnosti předsedy Štábu,

b) řídí vedoucího operačního střediska a vedoucí odborných pracovních skupin.

6. Členové Štábu:

a) zajišťují vazby s vedením ministerstva nebo jiné složky, které ve Štábu zastupují (dále jen “složky”),

b) určují za svou složku odpovědné zástupce do operačního střediska a odborných pracovních skupin,

c) zabezpečují uvnitř své složky operativní posouzení materiálů připravovaných k projednání ostatními členy Štábu,

d) přijímají úkoly stanovené usnesením Štábu a zabezpečují v působnosti své složky jejich realizaci.

Článek 5
Zasedání Štábu


1. Zasedání Štábu svolává podle potřeby jeho předseda, který stanovuje dobu a místo zasedání. Předseda Štábu může podle obsahu projednávané problematiky a po dohodě se stálými členy Štábu upřesnit, kteří členové Štábu se nemusí zasedání účastnit.

2. Zasedání Štábu je neveřejné a řídí se tímto jednacím řádem. V případě potřeby může jednání probíhat nepřetržitě.

3. Stálí členové Štábu mohou být při zasedání Štábu jen ve výjimečných případech zastoupeni pověřeným pracovníkem svého úřadu. Náhlá svolání jednání Štábu a kontroly stálé dosažitelnosti členů Štábu se zajišťují systémem stálé dosažitelnosti členů Štábu a jejich zastupujících pověřených pracovníků. Pověřený pracovník musí být vybaven stejnými pravomocemi jako člen Štábu, kterého zastupuje.

4. Štáb může na svá zasedání podle potřeby přizvat představitele dalších ministerstev, orgánů územní samosprávy a další odborníky. Na zasedání Štábu je trvale přítomen pověřený zástupce Úřadu vlády-sekretariátu Bezpečnostní rady státu.

5. K projednávání věcné problematiky může Štáb zřídit ze svých členů, zástupců věcně příslušných ministerstev a přizvaných odborníků, odborné pracovní skupiny a jmenovat jejich vedoucí. Vedoucí odborné pracovní skupiny řídí její jednání a předkládá odbornou pracovní skupinou zpracované návrhy Štábu.

6. Závěry zasedání Štábu přijímají stálí členové konsensem formou usnesení a formou návrhu pro jednání Bezpečnostní rady státu nebo při nebezpečí z prodlení pro jednání schůze vlády.

7. Zasedání Štábu probíhají zpravidla na pracovišti krizového řízení.


Článek 6
Pracoviště krizového řízení


1. Pracoviště krizového řízení zabezpečující činnost Štábu aktivuje:

a) Ministerstvo obrany v případě vnějšího vojenského ohrožení České republiky, při plnění spojeneckých závazků v zahraničí a při účasti ozbrojených sil České republiky v mezinárodních operacích na obnovení a udržení míru,

b) Ministerstvo vnitra v případě ostatních druhů ohrožení.

2. Pracoviště krizového řízení je napojeno na náhradní zdroj elektřiny, vybaveno nezbytnou výpočetní, komunikační a kancelářskou technikou a zahrnuje:

a) jednací místnost Štábu,

b) operační středisko,

c) místnosti pro jednání odborných pracovních skupin a činnost styčných orgánů,

d) nezbytné prostory pro zabezpečení stravování, odpočinku a styk se sdělovacími prostředky.

3. Operační středisko a odborné pracovní skupiny zabezpečují pro Štáb zejména:

a) monitorování a analýzu vývoje situace,

b) sběr, zpracování, třídění a předávání informací potřebných pro vyhodnocení situace a přijetí rozhodnutí,

c) zpracování analýzy shromážděných informací a podklady pro návrh variant řešení,

d) distribuci přijatých rozhodnutí (schválené varianty řešení),

e) informační a organizační vazby na Úřad vlády-sekretariát Bezpečnostní rady státu, na krizové štáby ministerstev a na územní krizové štáby.

Článek 7
Stálá dosažitelnost členů Štábu


1. Stálá dosažitelnost členů Štábu a její prověřování se vztahuje na:

a) náměstka ministra zahraničních věcí,

b) náměstka ministra obrany,

c) náměstka ministra vnitra,

d) náměstka ministra financí,

e) náměstka ministra průmyslu a obchodu,

f) náměstka ministra zemědělství,

g) náměstka ministra dopravy a spojů,

h) náměstka ministra zdravotnictví,

i) náměstka ministra životního prostředí a

j) místopředsedu Správy státních hmotných rezerv.

2. Časový limit dosažení pohotovosti výše stanovených stálých členů Štábu nebo jejich pověřených zastupujících pracovníků na určeném pracovišti je stanoven do 180 minut od vydání pokynu ke svolání zasedání Štábu předsedou Štábu.

3. Ministr obrany v prvním pololetí každého roku a ministr vnitra ve druhém pololetí každého roku prověřují jednou za dva měsíce dosažitelnost stálých členů Štábu a reálnost plánů svolání.

4. Prověrky stálé dosažitelnosti jsou realizovány navázáním spojení s výše stanovenými členy Štábu pomocí telekomunikačního zařízení a zpětným potvrzením možnosti dostavit se na určené pracoviště Štábu.

5. Ministr prověřující stálou dosažitelnost členů Štábu je povinen o výsledcích prověrky informovat předsedu vlády.

6. Časový limit dosažení pohotovosti zbývajících stálých a ostatních členů Štábu na určeném pracovišti je stanoven do 360 minut od vydání pokynu ke svolání zasedání Štábu předsedou Štábu.

Článek 8
Příprava a procvičování činnosti Štábu


1. K projednání organizačních otázek krizového řízení a k provedení cvičení ministerstev a jiných správních úřadů je oprávněn svolat Štáb:

a) ministr obrany k problematice dotýkající se vnějšího vojenského ohrožení České republiky, plnění spojeneckých závazků v zahraničí a účasti ozbrojených sil České republiky v mezinárodních operacích na obnovení a udržení míru,

b) ministr vnitra k problematice dotýkající se ostatních druhů ohrožení.

2. Úlohu sekretariátu Štábu plní pověřený útvar ministerstva, jehož ministr Štáb podle bodu 1 tohoto článku svolal.

3. Procvičování činnosti Štábu se uskutečňuje nejméně jedenkrát ročně.

4. Ministr obrany je oprávněn svolat Štáb také při zapojení České republiky do cvičení orgánů krizového řízení Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a Západoevropské unie (ZEU).

5. Ministr svolávající Štáb ke cvičení je povinen o svolání Štábu předem informovat předsedu vlády.

6. Stálí členové Štábu mohou být zastupováni při cvičeních Štábu ve výjimečných případech pověřenými zástupci.

7. Ministr svolávající Štáb ke cvičení je povinen o výsledcích cvičení informovat předsedu vlády.


Článek 9
Přechodné a závěrečné ustanovení


1. Do nabytí účinnosti zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů se působnost Štábu vztahuje v případě ohrožení spojených se vznikem povodní nebo nákaz a jiných hromadných onemocnění hospodářských zvířat pouze na ústřední řízení záchranných prací a na ochranu vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku.

2. Tento jednací řád nabývá účinnosti dne 22. prosince 1999.