I. p ř i j í m á k návrhu zásad zákona o obnově některých majetkových a jiných práv družstev a družstevních peněžních ústavů a podniků obcí a některých práv jejich členů nebo společníků a o právech některých dalších osob stanovisko, které je uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e předsedu vlády informovat o tomto stanovisku předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády ze dne 3.února 1993 č.47
Stanovisko vlády České republiky
k návrhu skupiny poslanců na vydání zásad zákona o obnově některých majetkových a jiných práv družstev a družstevních peněžních ústavů a podniků obcí a některých práv jejich členů nebo společníků a o právech některých dalších osob (tisk.č.8).
Vláda České republiky na svém zasedání dne 3. února 1993 projednala návrh skupiny poslanců na vydání zásad zákona o obnově některých majetkových a jiných práv družstev a družstevních peněžních ústavů a podniků obcí a některých práv jejich členů nebo společníků a o právech některých dalších osob. Vyslovila nesouhlas s tímto předloženým návrhem zásad zákona, a sice z těchto důvodů :
Obecně :
l. Návrh zásad zákona do určité míry zpochybňuje dosud přijaté zákony, např. zák.č. 403/1990, zák.č.427/1990 Sb., zák.č. 87/1991 Sb., zák.č.92/l991 Sb., zák.č.229/1991 Sb., zák.č. 42/1992 Sb., které se týkají zmírnění následků některých majetkových křivd, obnovení vlastnických vztahů a dále odstátnění značné části majetku.
Předložený návrh zásad zákona přitom není návrhem právní úpravy obsahující zmírnění majetkových křivd, jak by mohlo z textu zásady č.1 vyplynout, ale je návrhem jiného postupu při privatizaci části státního majetku, než je předpokládán v dosud přijatých zákonech. To vyplývá jak ze zásady č.3, která mezi oprávněné osoby zahrnuje i ty, které členy družstev, jež mají být obnovena, nebyly, tak ze zásady č.2, podle níž se má při určování majetkového podílu na majetku státních organizací přihlížet k tomu, zda privatizační projekt podaný podle příslušných předpisů již byl nebo nebyl schválen, jakož i ze zásad č. 5 a 7, podle nichž o převodu majetku na obnovená družstva mají rozhodovat okresní úrady.
2. Podle §221 a násl. obchodního zákoníku družstvo musí mít nejméně 5 členů, jeho základní jmění tvoří členské vklady, zakládáno je na ustavující schůzi a vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku.
Naproti tomu ze zásad č. 5 a 7 vyplývá, že v daném případě by družstvo mělo vzniknout dnem právní moci prvního kladného rozhodnutí okresního úřadu nebo ministerstva zemědělství o nároku orávněné osoby. Obdobným způsobem by podle předložených zásad měly vzniknout i obnovené podniky, obcí, to však neodpovídá zákonu ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích, podle něhož o založení podniku obce rozhodují orgány obce a nikoliv okresní úřady. V zájmu právní jistoty je nezbytné, aby případný vznik nových subjektů a jejich právní formy byly v souladu s obchodním zákoníkem.
3. V zásadách navrhovaný způsob vzniku družstevních peněžních ústavů neodpovídá postupu a podmínkám upraveným v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách. V zásadě č.11 a v odůvodnění zásady č. 10 se sice předpokládá, že návrh zákona upraví pro tuto oblast výjimky ze zákona č. 21/1992 Sb., avšak důvod pro tyto výjimky není z předloženého materiálu zcela zřejmý, neboť budou-li podílníky na majetku bank členové obnovaných družstev, není pro rozhodnutí o výši úroků z úvěrů poskytovaných těmito bankami rozhodující, zda banky mají formu akciové společnosti, jak to vyžaduje zákon č. 21/1992 Sb., nebo formu družstva, jak se předpokládá v zásadě č.10.
4. V návrhu zásad není vymezena velikost podílu obnovených podniků na majetku dosavadních státních organizací a spolehlivě není vymezeno ani kritérium pro určení státních organizací, vůči jejichž majetku má být nárok uplatněn. Z tohoto hlediska se jeví jako nedostatečný text uvedený např. v zásadě č. 2, kde se pouze uvádí, že stanovení podílu na majetku se týká těch státních organizací, jejichž předmět čnnosti odpovídá předmětu činnosti obnoveného podniku, v odůvodnění zásady č. 4 se pouze předpokládá, že příslušné informace lze zpravidla nalézt v místech, kde obnovované podniky působily, a proto se vypracování prvotních seznamů svěřuje především obecním úřadům, v odůvodnění zásady č. 8 se k tomu uvádí, že situace ohledně nemovitostí bude problematická a připouští se ponechání určité smluvní volnosti zúčastněným subjektům k řešení záležitosti.
K jednotlivým zásadám
S výhradou obecných připomínek se k jednotlivým zásadám uvádějí tyto další připomínky :
K zásadě č. 2 až 5
l. Podle zásady č. 2 se určuje podíl obnovených podniků na majetku dosavadních státních organizací, v zásadě č. 5 se jednak uvádí, že nárok na majetkový podíl uplatňují oprávněné osoby vůči osobě, která původní majetek vlastní, užívá nebo má k němu právo hospodaření, a jednak se zde uvádí, že oprávněné osoby mohou uplatnit nároky podle tohoto zákona u příslušného okresního úřadu.
Z uvedených zásad není jednoznačně zřejmé, zda podíl na majetku státní organizace má z hlediska vlastnictví přejít na oprávněnou osobu anebo přímo na obnovené družstvo a u kterého subjektu má oprávněná osoba nárok uplatnit.
2. V posledním odstavci zásady č. 5 se předpokládá vyloučení opravných prostředků podle správního řádu a předpokládá se přezkoumávání prvoinstančních pravomocných správních rozhodnutí soudem. Návrh je odůvodněn potřebou urychleného vyjasnění majetkových poměrů a stabilizací hospodářské sféry.
Upozorňuje se, že vyloučení opravných prostředků podle správního řádu by neúměrně zatížilo soudy a nevedlo by k urychlení rozhodovacího procesu. Text uvedený v posledním odstavci zásady č. 5 se proto navrhuje vypustit.
3. Upozorňuje se na terminologickou nejednotnost textu zásad. V zásadě č. 1 se předpokládá vznik družstev, družstevních peněžních ústavů a podniků obcí, zatímco v zásadách č. 2 až 5 se uvádí pouze poje "podnik". Obdobná připomínka se týká i některých dalších zásad. V zásadě č. 6 se uvádí pojem "družstvo" a "obecní podnik", zatímco v zásadách č.7 až 9 se uvádí pouze pojem "podnik".
K zásadě č. 6
Upozorňuje se, že v zásadě č. 6 chybí uvedení subjektu, který by měl příslušné komise zřídit.
K zásadě č.8
Ze zásady č.8 není zřejmé, kdo má případnou náhradu poskytovat a podle jakých zvláštních předpisů, zmíněných v textu zásady, se má přitom postupovat.