Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1997 > 1997-04-30

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 30. dubna 1997 č. 272 + P

k poslaneckému návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon
České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (sněmovní tisk č. 171)

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (sněmovní tisk č. 171), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;


II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Provede:

předseda vlády

Předseda vlády
prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.

Příloha k usnesení vlády ze dne 30. dubna 1997 č. 272

S t a n o v i s k o

vlády k návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon
České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
(sněmovní tisk č. 171)


Vláda na své schůzi dne 30. dubna 1997 projednala a posoudila návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky a vyjádřila s tímto návrhem nesouhlas.

Předložený poslanecký návrh předpokládá změnu Čl. 25 písm. e) Ústavy České republiky, spočívající v rozšíření taxativně stanovených důvodů zániku mandátu poslance o skutečnost vyloučení poslance z poslaneckého klubu politické strany nebo politického hnutí, za které byl zvolen.

Poslanci dle Čl. 26 Ústavy vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy; přitom ze znění slibu, tak, jak je uvedeno v Čl. 23 odst. 3 Ústavy, nevyplývá, že za porušení slibu poslance by bylo možné považovat skutečnost, že v průběhu volebního období poslanec změní svůj postoj k politice strany nebo hnutí, na jejíž kandidátní listině byl uveden. Naopak slibem se poslanec zavazuje vykonávat svůj mandát v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Omezení svobod poslance tím, že změna jeho názorů projevená vystoupením nebo vyloučením z poslaneckého klubu dané politické strany nebo poli- tického hnutí by měla za následek zánik jeho mandátu, je v rozporu se základními (demokratickými) ústavními principy. Nelze vyloučit ani skutečnost, že vedení dotčeného politického subjektu natolik změní svoji činnost, že část členské základny a lo- gicky pak i někteří jeho poslanci se již napříště nebudou chtít s takovou činností ztotožnit. Může pak dojít buď k vytváření frakcí v rámci politického subjektu nebo i k jeho zániku. Návrh v tomto směru odporuje ustanovení § 3 odst. 1 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod, podle něhož Ústava může základní práva a svobody upravená Listinou základních práv a svobod rozšiřovat, tedy nikoliv i omezovat.

Při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky mohou být na kandidátních listinách jednotlivých politických stran a politických hnutí i kandidáti, kteří nejsou členy těchto stran nebo hnutí. Z hlediska ústavní úpravy zániku poslaneckého mandátu proto nelze přihlížet ke změnám týkajícím se účasti poslance na činnosti jednotlivých orgánů Poslanecké sněmovny.

Se společensko-ekonomickými změnami ve státě bezprostředně souvisejí i změny politického spektra. Neodpovídá duchu Ústavy, aby stabilita mandátu poslance byla odvislá od stability politického spektra po celé volební období. Klást překážky tomuto vývoji zavedením navrhovaného institutu zániku mandátu poslance je jednoznačně nedemokratické a odporuje duchu ústavního pořádku České republiky. Podle Čl. 22 Listiny základních práv a svobod musí zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad i používání umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.