I. p ř i j í m á k vzneseným doplněním vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády ze dne 27. dubna 1994 č. 217
S t a n o v i s k o
vlády České republiky k vzneseným doplněním vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
____________________________________________________________
I.
Vláda na své schůzi dne 27. dubna 1994 projednala návrh na doplnění Parlamentu České republiky předloženého vládního návrhu novely zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutí, ve znění pozdějších předpisů. Návrh byl zpracován komisí rozpočtového výboru Parlamentu České republiky na základě jeho usnesení č. 233 ze dne 13. dubna 1994.
Vláda vyjadřuje k návrhu toto stanovisko:
1. Vláda vychází z hodnocení postavení politických stran a politických hnutí ve společnosti a soudí, že podstatnou stránkou tohoto postavení je způsob jejich financování. Tuto stránku považuje za faktor, který výrazně ovlivňuje celkový politický mechanismus státu. V této souvislosti soudí, že finanční odluka politických stran a politických hnutí od státu by přispěla k efektivnějšímu fungování celého politického systému.
2. V návaznosti na předchozí vláda upozorňuje Parlament
České republiky, že navrhované financování politických stran a politických hnutí představuje, i bez započítání příspěvků na Senát, téměř zdvojnásobení plateb ze státního rozpočtu oproti současnému stavu. Proto žádá poslance, aby tuto otázku velmi citlivě posoudili a zvážili. Vláda při tomto doporučení vychází i z toho, že jejím úkolem je řešit řadu jiných vážných finančních potřeb, které z hlediska své odpovědnosti nemůže nevzít v úvahu.
3. Vláda je toho názoru, že je žádoucí připustit další alternativní zdroje financování činnosti politických stran či politických hnutí. Považuje proto za nesprávné a ničím neodůvodněné řešení, podle něhož je vyloučeno, aby politické strany a hnutí mohly přijímat dary a jiná bezúplatná plnění od právnických a fyzických osob se sídlem, respektive trvalým pobytem, mimo území České republiky. Toto řešení považuje za nevyhovující i proto, že vylučuje možnost, aby občané České republiky žijící trvale v zahraničí mohli majetkově podporovat činnost politických stran a hnutí v České republice.
4. Vláda vyslovuje nesouhlas s návrhem, aby politické strany a hnutí mohly být rozpouštěny rozhodnutím soudu též z důvodů zjištěných závad v jejich hospodaření. Vláda soudí, že tímto řešením se bezdůvodně rozšiřují zásahy státu do volné soutěže politických stran a hnutí zaručené Ústavou České republiky a že mohou být rozpuštěny pouze politické strany a hnutí, které porušují Ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu.
5. Vláda vyslovuje obavu, že navrhovaným rozšířením působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu ve vztahu k hospodaření politických stran či hnutí by mohlo dojít nejen ke kontrole částek poskytovaných státem, ale i k nežádoucímu rozšíření kontrolní činnosti nad celým hospodařením politických stran či hnutí.
6. Vláda kromě uvedených základních důvodů svého stanoviska vyslovuje některé další námitky k jednotlivým ustanovením návrhu, obsažené v části II. stanoviska.
II.
§ 6 odst. 2 písm.b) bod 5:
Navrhované znění je z hlediska právního akceptovatelné. Z hlediska věcného znamená změnu oproti dosavadní právní úpravě spočívající v tom, že organizační jednotky strany nebudou mít napříště právní subjektivitu. Pokud by toto ustanovení mělo být přijato, je třeba doplnit novelu zákona o přechodné ustanovení, kde by bylo vyjádřeno, že stávající organizační jednotky stran a hnutí se považují za organizační jednotky podle tohoto zákona a jejich majetková a jiná práva a povinnosti přecházejí dnem účinnosti zákona na příslušnou stranu a hnutí.
§ 6 odst. 5:
Návrh zkracuje lhůtu pro ustavení přípravného výboru z 12 (vládní návrh) na 6 měsíců. Toto zkrácení lze akceptovat.
§ 13 odst. 6:
Poslanecký návrh rozšiřuje možnost rozpustit stranu rozhodnutím soudu též na případy, kdy budou zjištěny závady v jejím hospodaření. Toto rozšíření považujeme za neadekvátní. Vláda trvá na řešení obsaženém ve svém původním návrhu, tj. rozpuštění strany rozhodnutím soudu připustit pouze v případech, kdy její činnost je v rozporu s § 1 až 5 zákona a z důvodu závad hospodaření strany ponechat možnost pozastavení její činnosti.
§ 14 odst. 1:
Poslanecký návrh umožňuje pozastavit činnost strany nebo hnutí v případě porušení ustanovení § 17 až 19 o hospodaření. Návrh lze akceptovat, viz též zdůvodnění k § 13 odst. 6.
§ 15 odst. 1:
Podle vládního návrhu se oprávnění podat soudu návrh na rozpuštění strany, pozastavení a znovuobnovení její činnosti svěřuje vládě a prezidentovi.
Poslanecký návrh naproti tomu
- omezuje oprávnění prezidenta pouze na případy, kdy se k podání návrhu dává podnět (tj. v případě, kdy nedojde k ustavení orgánů strany - podnět k pozastavení činnosti dává ministerstvo vnitra podle § 6 odst. 5 vládního návrhu a v případě nepředložení nebo nedostatků v obsahu výroční finanční zprávy - podnět podává Poslanecká sněmovna podle § 18 vládního návrhu),
- zavádí k výkladu, že vláda návrh podává pouze na základě podnětu a nikoliv též z vlastní vůle.
Pokud by tato navržená změna měla být akceptována, je třeba její text upřesnit např. takto:
"Návrh podává vláda; pokud tak na základě podnětu příslušného orgánu (§ 6 odst. 5 a § 18 odst. 1) neučiní do 30 dnů od jeho doručení, může podat v těchto případech návrh prezident republiky."
§ 15 odst. 2:
Ve vládním návrhu zákona tato úprava nebyla. Jde z věcného hlediska o ochranu politických stran v době voleb před zneužitím institutu rozpuštění strany nebo pozastavení její činnosti. Pokud bude navrženo tuto úpravu do zákona doplnit, považuje vláda za vhodné, aby i v době voleb mohla být rozpuštěna strana, která poruší § 4 zákona (jde o případy, kdy činnost strany nebo její stanovy jsou v rozporu s Ústavou nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu apod.).
§ 16a odst. 1 a 2:
Věcně odpovídá vládnímu návrhu, jde pouze o formulační úpravu; lze akceptovat.
§ 18
Podle vládního návrhu se výroční finanční zpráva předkládá každoročně 1. dubna Poslanecké sněmovny Parlamentu. Pokud tato zpráva není předložena včas nebo má nedostatky, je sněmovna oprávněna podat vládě nebo prezidentovi podnět k pozastavení činnosti strany. V poslaneckém návrhu se zakotvuje i oprávnění Nejvyššího kontrolního úřadu kontrolovat nejen prostředky poskytnuté politické straně a hnutí ze státního rozpočtu, ale prostřednictvím kontroly výdajů i veškeré hospodaření politických stran a hnutí. Vláda nesouhlasí s tím, aby Nejvyšší kontrolní úřad kontroloval jiné hospodaření, než tu jeho část, která vyplývá z částek poskytovaných státem.
§ 19
Poslanecký návrh neumožňuje stranám a hnutím přijímat dary od právnických a fyzických osob, které mají sídlo, popř. trvalý pobyt, mimo území České republiky. Tento požadavek je neodůvodněný i pro to, že činnost stran a hnutí mohou podporovat i státní občané České republiky žijící mimo území České republiky.
§ 20 a 20a
Navrhované příspěvky ze státního rozpočtu na činnost politických stran jdou nad rámec původního záměru vlády. Ve vládním návrhu zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky se počítá pouze se státním příspěvkem na
úhradu za volební výsledky. Ten se má poskytovat jen za volby do Poslanecké sněmovny, nikoliv za volby do Senátu. Poskytuje se politické straně, která ve volbách získala nejméně 3 % z celkového počtu platných hlasů tak, že za každý odevzdaný hlas náleží ze státního rozpočtu 15,- Kč, nestanovíli zákon jinak.
Pokud by byl poslanecký návrh akceptován, vláda doporučuje ustanovení § 20 odst. 10 formulovat takto:
"(10) V roce konání voleb do Poslanecké sněmovny se propočítává roční příspěvek na činnost za každé volební období zvlášť. Straně a hnutí náleží měsíčně jedna dvanáctina propočteného ročního příspěvku na činnost. V měsíci konání voleb obdrží strana a hnutí příspěvek propočtený z výsledků voleb toho volebního období, jehož výše bude pro stranu a hnutí výhodnější."
Pokud by byl přijat záměr upravit financování politických stran a hnutí v této novele, bylo by třeba tuto otázku vypustit z návrhu zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky, který je v současné době předložen k projednání v Parlamentu.
Čl. III., IV. a V
Nově navržené články vycházejí z předchozí úpravy hospodaření politických stran a hnutí a obsahují, pokud by byl návrh zákona s dodatky poslanců schválen, potřebnou novelizaci souvisících zákonů, lze je tudíž akceptovat. Vláda pouze doporučuje, aby v navrhované novele zákona o konkursu a vyrovnání byl, z hlediska systematického, doplňující text vložen do zákona jako odstavec 2 § 2.
Čl. VI.
Tento článek obsahuje přechodná ustanovení vyplývající ze zákazu podnikatelské činnosti politických stran a hnutí a ze zavedení nově navrhovaných příspěvků za volební výsledky. Pokud by byl přijat, doporučuje vláda návrh upravit takto:
- vložit nový odstavec 5, který zní:
"(5) V roce konání prvních voleb po nabytí účinnosti zákona náleží straně a hnutí za každý měsíc předchozího volebního obş
dobí, včetně měsíce konání voleb, jedna dvanáctina příspěvku na činnost podle odst. 3."
- dosavadní odstavec 5 změnit na odstavec 6.