Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 2004 > 2004-03-24

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 24. března 2004 č. 282 + P

o vyjádření vlády k návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky na zrušení nařízení vlády č. 114/2001 Sb.,
o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005,
ve znění nařízení vlády č. 296/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu
č. 499/2002 Sb., nařízení vlády č. 15/2003 Sb., nařízení vlády
č. 97/2003 Sb. a nařízení vlády č. 319/2003 Sb.

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu skupiny poslanců na zrušení nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005, ve znění nařízení vlády č. 296/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 499/2002 Sb., nařízení vlády č. 15/2003 Sb., nařízení vlády č. 97/2003 Sb. a nařízení vlády č. 319/2003 Sb., vyjádření, uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády

1. aby o vyjádření vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Ústavního soudu,

2. určit člena vlády k zastupování vlády při řízení před Ústavním soudem ve věci uvedené v bodě I tohoto usnesení.



Provede:

předseda vlády


1. místopředseda vlády

Mgr. Stanislav G r o s s , v. r.





P ř í l o h a

k usnesení vlády
ze dne 24. března 2004 č. 282




V y j á d ř e n í

vlády k návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky na zrušení nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005, ve znění nařízení vlády
č. 296/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 499/2002 Sb., nařízení vlády
č. 15/2003 Sb., nařízení vlády č. 97/2003 Sb. a nařízení vlády č. 319/2003 Sb.



I.

Vláda na jednání své schůze dne 24. března 2004 projednala a posoudila návrh skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupených advokátem prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc. (dále jen “navrhovatelé”), na zrušení nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005, ve znění nařízení vlády č. 296/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 499/2002 Sb., nařízení vlády č. 15/2003 Sb., nařízení vlády č. 97/2003 Sb. a nařízení vlády č. 319/2003 Sb., nebo eventuálně na zrušení části věty “a podmínky systému produkčních kvót cukru” v § 1, § 2 písm. i), § 2 písm. j), § 4 odst. 2 a 3, § 5 odst. 1 písm. d), e), § 5 odst. 3, § 7, § 8, § 9, § 11 odst. 1 písm. d), § 12 odst. 3 až 8 a § 13 odst. 4 citovaného nařízení vlády (dále jen “návrh”).

Navrhovatelé se domnívají, že napadené nařízení vlády, respektive jeho výše uvedená ustanovení, jsou v rozporu s čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 3, čl. 4 odst. 1 a 2, čl. 11 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen “Listina”), čl. 2 odst. 3 a čl. 78 Ústavy České republiky, jakož i s ustanovením § 11d odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., popřípadě s ustanovením čl. 14 ve spojení s čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. V návaznosti na shora uvedené proto navrhují zrušení nařízení vlády č. 114/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, eventuálně zrušení slov “a podmínky systému produkčních kvót cukru”, uvedených ve výše uvedených jednotlivých ustanoveních tohoto nařízení vlády.





II.

K námitkám vztahujícím se k napadenému nařízení vlády jako celku


K argumentům navrhovatelů, týkajícím se stanovení klíče k přidělení individuálních produkčních kvót jednotlivým žadatelům vláda uvádí, že v období listopad 2001 nebo říjen 2002 sice platila úprava rozdělení produkčních kvót, provedená na základě původního znění nařízení vlády č. 114/2001 Sb., avšak produkční kvóty stanovené tehdy jednotlivým producentům cukru neměly žádný zásadní vliv na objem výroby producentů cukru v jejich cukrovarech v uvedených měsících. Kritériem pro přidělení individuálních produkčních kvót žadatelům se na základě nařízení vlády č. 97/2003 Sb., které nabylo účinnosti dne 9. dubna 2003, stala kapacita výroby cukru každého žadatele. Výchozím rámcem pro stanovení takové kapacity výroby cukru se přitom stalo období jednoho měsíce, buď listopadu 2001 nebo října 2002. Z uvedeného vyplývá, že vláda stanovila klíč k přidělení individuálních produkčních kvót způsobem, který neznamená diskriminaci žadatelů.

K otázce možné rovnosti producentů, resp. možného znevýhodnění nových potenciálních producentů cukru, vláda upozorňuje na to, že předmětnou otázku již řešil Ústavní soud v případu tzv. mléčných kvót, kdy ve svém nálezu ze dne 16. října 2001, publikovaným pod č. 410/2001 Sb., judikoval, že “…jisté znevýhodnění potenciál-ních budoucích producentů je přirozenou a neodstranitelnou vlastností veškerých omezení množství produkce a nemůže v něm být spatřováno porušení ústavně zaručeného principu rovnosti, neboť což již bylo řečeno - rovnost v moderních ústavních systémech nelze chápat jako kategorii absolutní, nýbrž relativní…”. Na jiném místě v tomto judikátu Ústavní soud podpořil tvrzení Ministerstva zemědělství a Státního zemědělského a intervenčního fondu, že “…úkolem systému produkčních kvót je chránit trh před vstupem spekulantů na trh…”.

K problematice snížení produkční kvóty za nenaplnění příslušných podílů kvóty (§ 9 napadeného nařízení vlády) vláda upozorňuje, že předpisy Evropských spole-čenství umožňují členským státům snížit produkční kvóty podnikům z důvodů rámcově těmito předpisy vymezených a specifikovaných národními právními předpisy (například z důvodů restrukturalizace možnost snížit do 10 % kvóty podle čl. 12 nařízení Rady ES č. 1260/2001, nebo z důvodu neschopnosti plnit závazky vůči pěstitelům cukrové řepy možnost snížit v blíže neohraničené výši podle přílohy IV bodu II odst. 6 stejného nařízení). Systém organizace trhu s cukrem v Evropské unii je totiž jednoznačně postaven na preferování existenčních zájmů pěstitelů cukrové řepy, a tuto prioritu sledovala i dosavadní česká úprava regulace trhu s cukrem; výraznějším nenaplněním produkčních kvót by totiž došlo k výraznému ohrožení existence pěstitelů cukrové řepy v našich podmínkách. Navíc nenaplněním požadovaného objemu vývozu ze strany producentů cukru by došlo k dalšímu hromadění zásob cukru v České republice, což by mělo negativní dopad na veřejné finance v České republice,



neboť Evropská unie přikázala zdanit tzv. nadlimitní množství zásob cukru v České republice po jejím přistoupení k Evropské unii.

Pokud jde o stanovení maximální ceny melasy, vláda poukazuje na to, že na základě zákona č. 256/2000 Sb., ve znění zákona č. 128/2003 Sb., stanovila jiný cenový limit (tj. maximální cenu melasy) v rámci podmínek systému produkčních kvót cukru, neboť melasa je produkt vzniklý v souvislosti s výrobou cukru z cukrové řepy. Melasa je tedy komoditou, jejíž výroba je součástí cukerné kampaně a tím i systému regulace trhu s cukrem.

Vláda konstatuje, že návrh na zrušení navrhovateli napadeného nařízení vlády odporuje, mimo jiné, závazku České republiky vůči Evropské unii vybudovat v České republice v intencích pravidel Společné zemědělské politiky Evropské unie fungující a efektivní systém produkčních kvót. V případě zrušení napadeného nařízení vlády by se Česká republika pravděpodobně již po svém přistoupení k Evropské unii stala státem, který by v rámci tržní organizace na cukr neměl přidělené produkční kvóty jednotlivým podnikům (tato povinnost vyplývá pro členský stát již ze základního nařízení Evropských společenství), což by jistě přineslo České republice nevyčíslitelné a neodhadnutelné důsledky s dopady na všechny pěstitele cukrovky a výrobce cukru.

Tvrzení navrhovatelů, že “stanovení kritérií pro určení kvóty postrádá jakékoliv objektivní hledisko a jeví se tak jako výraz naprosté libovůle”, je zcela nepodložené, což, mimo jiné, vyplývá ze shora uvedených argumentů, které dostatečně ozřejmují stanovení ukazatelů a kritérií v napadeném nařízení vlády jako objektivních, splňujících požadavky prováděného zákona a současně vhodně odrážejících reálný ekonomický a technologický rámec pro jejich stanovení.

K námitce porušení čl. 11 Listiny, který chrání vlastnictví, vláda upozorňuje na nález Ústavního soudu ze dne 16. října 2001, vyhlášený pod č. 410/2001 Sb., v němž Ústavní soud dospěl k názoru, že “kvótní systém představuje formu kontroly užívání majetku, u níž je nutno bedlivě zvažovat jak existenci veřejného zájmu opravňujícího k uplatnění usměrňujících (kontrolních) opatření, tak i výběr podrobných pravidel pro uskutečňování takových opatření. Zasahování státu musí respektovat přiměřenou (spravedlivou) rovnováhu mezi obecným zájmem společnosti a ochranou základních práv jednotlivce. To znamená, že musí existovat rozumný (opodstatněný) vztah proporcionality mezi použitými prostředky a sledovanými cíli.”. Podle názoru vlády jsou prostředky k dosažení tohoto cíle obsažené v napadeném nařízení zcela přiměřené. Stanovení podmínek v napadeném nařízení vlády, které musí žadatel o kvótu, popřípadě žadatel o rezervu, splňovat, se opírá o zákonné zmocnění obsažené v § 12 odst. 3, resp. v § 11d odst. 10 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském a intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním země-dělském intervenčním fondu). Tyto podmínky přitom dopadají stejně na všechny žadatele. Pokud žadateli není stanovena kvóta proto, že uvedené podmínky nesplnil, v žádném případě nedochází ke změně obsahu vlastnického práva tohoto žadatele



k jeho majetku. Omezení produkce výrobku sice představuje omezení práva tento výrobek užívat, avšak nepředstavuje vyvlastnění, neboť vlastník může s tímto výrobkem i nadále nakládat, proto s ohledem na výše uvedené vláda zastává názor, že k porušení čl. 11 Listiny nedošlo.

Současná judikatura ústavních a nejvyšších soudů členských států Evropské unie ani dalších demokratických právních států nenaznačuje, že by omezení výroby z důvodů stabilizace cen na trhu na určité výši, jsou-li spravedlivě uložena všem stávajícím výrobcům, byla považována za neslučitelná s národním standardem vlastnictví.

K další námitce vláda pokládá za vhodné poukázat na skutečnost, že podle stávající judikatury Ústavního soudu právo svobodného podnikání podle čl. 26 odst. 1 znamená pro každého rozhodnout se, že svou pracovní schopnost bude využívat samostatně, nikoliv ve formě závislé práce. Právo svobodně se rozhodnout přitom neznamená, že při této činnosti není subjekt nijak omezen, naopak své rozhodnutí může realizovat jen v hranicích daných právním řádem.

Na základě shora uvedených argumentů vláda nespatřuje napadené ustanovení nařízení vlády v rozporu s čl. 26 odst. 1 Listiny. To dokládá i skutečnost, že jak v případě zavedení produkčních kvót mléka, tak i v případě zavedení produkčních kvót cukru, vláda upravila způsob nakládání s kvótovanou produkcí pouze do nezbytně nutné míry, a to v souladu s úmyslem zákonodárce a s pravidly uplatňovanými ve státech Evropské unie. Vláda podotýká, že každý subjekt mající zájem podnikat ve výrobě cukru má možnost na trh vstoupit, a to buď prostřednictvím žádosti o přidělení kvóty z rezervy (která se přiděluje v dostatečném časovém předstihu před zahájením cukerní kampaně) nebo nabytím kvóty od jiného producenta, který bude mít zájem výrobu ukončit. Není tedy pravda tvrzení navrhovatelů, že “ostatním (výrobcům bez kvóty) je přístup na trh nikoliv snad jen ztížen, ale zcela uzavřen”.

III.

Na základě shora uvedených skutečností vláda

- k návrhu navrhovatelů na zrušení nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005, ve znění nařízení vlády č. 296/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 499/2002 Sb., nařízení vlády č. 15/2003 Sb., nařízení vlády č. 97/2003 Sb. a nařízení vlády č. 319/2003 Sb.

eventuálně na zrušení






- části věty “a podmínky systému produkčních kvót cukru” v § 1, § 2 písm. i), § 2 písm. j), § 4 odst. 2 a 3, § 5 odst. 1 písm. d), e), § 5 odst. 3, § 7, § 8, § 9, § 11 odst. 1 písm. d), § 12 odst. 3 až 8 a § 13 odst. 4 nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005, ve znění nařízení vlády č. 296/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 499/2002 Sb., nařízení vlády č. 15/2003 Sb., nařízení vlády č. 97/2003 Sb. a nařízení vlády č. 319/2003 Sb.

sděluje, že jej považuje za n e d ů v o d n ý a navrhuje, aby byl z a m í t n u t .

IV.
K otázce položené soudcem Ústavního soudu ke změně právní situace
v důsledku případného přímého a přednostního působení předpisů
práva Evropských společenství na regulaci produkčních kvót cukru
v České republice

Cukrovarnický průmysl v České republice a také sektor pěstitelů cukrové řepy se bude po přistoupení České republiky k Evropské unii v plném rozsahu řídit pravidly společné organizace trhů s cukrem, která je součástí Společné zemědělské politiky Evropské unie.

Systém organizace trhů s cukrem patří v Evropské unii k nejrozsáhlejším a nejsložitějším tržním řádům, které se aplikují v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie.

V rámci přípravy České republiky na zapojení se do Společné zemědělské politiky Evropské unie v oblasti společné organizace trhů v odvětví cukru je nutné přistoupit k vytvoření právních nástrojů, které umožní, aby v okamžiku přistoupení České republiky k Evropské unii bylo možné zabezpečit administraci opatření v oblasti společné organizace trhů v odvětví cukru, kterou provádí Státní zemědělský intervenční fond na základě zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů. Tato legislativní opatření provedou adaptaci našeho právního řádu k nařízením Evropských společenství, která se vyznačují bezprostředním účinkem a přímou aplikovatelností dnem přistoupení České republiky k Evropské unii. Tato adaptace ovšem zabraňuje jejich přímému opakování v národním právním předpise, umožňuje však v omezené míře odkazovat na příslušná ustanovení nařízení Evropských společenství nebo doplňovat tyto předpisy Evropských společenství v těch ustanoveních, které vyžadují určitou součinnost členského státu, bez které by jejich přímá aplikace nebyla proveditelná, ale tak, aby nevznikaly případné duplicity národního právního předpisu s předpisem Evropských společenství.




Vzhledem k uvedeným skutečnostem bude právní rámec provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru po přistoupení České republiky k Evropské unii dán jednak zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších před-pisů, jakož i zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů, příslušnými výše uvedenými nařízeními a rozhodnutími Evropských společenství a nařízením vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005, ve znění pozdějších předpisů, bez jehož existence by nebyla aplikace příslušných nařízení Evropských společenství proveditelná v potřebné míře.

Realizace opatření společné organizace trhu s cukrem v podmínkách České republiky však nebude závislá pouze na provádění předpisů Evropských společenství zaměřených na cukr a související komodity, nýbrž také na předpisech Evropských společenství (nařízení), která upravují obchodní mechanismy v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie (tzv. horizontální opatření), jako jsou zejména vývozní a dovozní licence, vývozní náhrady, systémy záruk a jistot apod. Tyto mechanismy se provádějí na základě pravidel, která jsou v převažující míře společná pro všechny komodity. Úspěšná realizace a administrace tržního řádu pro komoditu cukr v podmínkách České republiky bude proto záviset také na způsobu, jakým bude provedena adaptace našeho právního řádu nařízení Evropských společenství, týkající se horizontálních obchodních mechanismů Společné zemědělské politiky Evropské unie. V současné době probíhá legislativní proces k několika návrhům nařízení vlády, která se obecně vztahují na všechny zemědělské komodity a potraviny, včetně cukru a cukrovky. Vláda předpokládá, že tato legislativní opatření nabudou účinnosti nejpozději dnem 1. července 2004, tj. k počátku hospodářského roku aplikovaného v Evropské unii. Podmínkou uvedených legislativních úprav je zachování plné právní kontinuity, založené na nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005, ve znění nařízení vlády č. 296/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 499/2002 Sb., nařízení vlády č. 15/2003 Sb., nařízení vlády č. 97/2003 Sb. a nařízení vlády č. 319/2003 Sb., která zohlední způsob stanovení produkčních kvót cukru, provedený ještě před přistoupením České republiky k Evropské unii, a to v souladu s povinností jejich stanovení, vyplývající pro členský stát z příslušných právních předpisů Evropských společenství tak, aby již od počátku hospodářského roku 2004/2005 (tj. od 1. července 2004) mohly být uplatňovány všechny mechanismy společné organizace trhu v odvětví cukru i v České republice.








V.
K požadavku soudce Ústavního soudu na doklad o tom, že nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005, včetně nařízení jej měnících a doplňujících,
byla přijata ústavním způsobem

Nařízení vlády č. 114/2001 Sb. a jeho novely, byly vypracovány Ministerstvem zemědělství, projednány v připomínkovém řízení, před jejich schválením vládou byly
projednány legislativními orgány vlády. Vláda je toho názoru, že toto nařízení vlády bylo vydáno v mezích prováděného zákona.