I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 1365), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády ze dne 21. prosince 1994 č. 730
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(tisk č. 1365)
Vláda na svém zasedání dne 21. prosince 1994 projednala a posoudila návrh poslanců J. Krámka a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů a rozhodla vyslovit nesouhlas s předloženým zněním návrhu.
Vláda posoudila účel navrhované novely zákona ČNR č. 186/1992 Sb. a vyslovila pochybnosti, které se dotýkají těchto otázek :
Navrhovaná novela vychází ze situace, že až dosud se otázkou redukce výhod pro příslušníky bývalé StB nikdo nezabýval. To však neodpovídá skutečnosti. Již v roce 1990 byly na základě zákona č. 169/1990 Sb. ustaveny v resortu ministerstva vnitra občanské komise, které prověřovaly příslušníky StB a vyjadřovaly se k jejich způsobilosti k dalšímu výkonu služby. Příslušníci propuštění na základě rozhodnutí občanských komisí neměli nárok na odchodné, platové vyrovnání ani na příspěvek za službu. Posuzováni byli i příslušníci StB, jejichž služební poměr skončil v době od 1. 1. 1971 do 10. 5. 1990, tedy před účinností zákona č. 169/1990 Sb. Pokud tito příslušníci StB nedostali doporučení občanské komise, byl jim ze zákona odebrán příspěvek za službu. Předložený návrh novely nebere v úvahu princip individuálního posuzování provedený občanskými komisemi a nahrazuje jej plošným posuzováním bývalých příslušníků SNB i policistů ve výkonu služby bez zkoumání míry individuálního podílu na křivdách minulosti.
Navrhovaná novela je rovněž nesystémovým zásahem do zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, konkrétně do § 30 o sociálních dávkách a návazně i do § 24 odst. 1 o zápočtu doby pro účely důchodového zabezpečení. Mimosoudně byli totiž rehabilitováni, včetně finančního odškodnění, i bývalí policisté, jejichž služební poměr neplatně skončil v době od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990 a to i na útvarech, které byly zařazeny do okruhu útvarů bývalé StB.
Zamítavé stanovisko odůvodňuje vláda rovněž tím, že předložený návrh má tyto věcné a legislativní nedostatky :
Úprava obsažená v Čl. I bodu 1 návrhu je věcně nesprávná. Ustanovení § 153 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., které má být navrhovanou úpravou novelizováno, se nevztahuje na nároky související se skončením služebního poměru, tedy ani na nárok na příspěvek za službu. Podle tohoto ustanovení se hodnotily dosažené doby zaměstnání pro platové náležitosti příslušníků Policie ČR. Z tohoto důvodu nelze jeho obsah měnit v souvislosti s navrhovanou revizí výplat příspěvku za službu.
K obsahu Čl. I bodu 2 je nutno uvést, že novelou zákona ČNR č. 186/1992 Sb. nelze upravovat výši příspěvků za službu příslušníků Federální bezpečnostní informační služby, neboť nároky související se skončením služebního poměru těchto příslušníků byly upraveny zákonem č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků SNB, a podle něho se i nadále vyplácejí (viz § 35 odst. 2 zákona č. 244/1991 Sb.).
Lhůta tří měsíců stanovená v Čl. I bodu 2 pro nové vyměření příspěvku za službu je nereálná. Orgán sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra by s ohledem na své personální a kapacitní možnosti uvedený úkol obtížně zvládal do konce roku 1995. Protože však výplatu příspěvku nelze pozastavit na delší dobu, kladla by realizace zákona zvýšené nároky na státní rozpočet spojené s jeho materiálním zajištěním.