I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády ze dne 10. srpna 1994 č. 430
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
(tisk č. 1083)
Vláda na svém zasedání dne 10. srpna 1994 projednala a po-soudila poslanecký návrh zákona, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb. a vyslovila s ním n e s o u h l a s.
Vláda je si vědoma, že předkladatelé byli při předkládání návrhu zákona vedeni snahou řešit potřebu odchytu zajíců pro zazvěřování jiných honiteb či pro vývoz. Přesto vyslovila s návrhem nesouhlas, neboť navrhovaná novela neřeší problém komplexně, ale pouze částečně; neřeší odchyt ptáků a dokonce ani oblast lovu ryb. Odchyt ptáků pomocí sítí (např. akce na záchranu genofondu ohrožených a vzácných druhů, odchyt pro účely ornitologie apod.) se přitom v současné době jeví stejně důležitý jako lov savců. Z těchto důvodů vláda hodlá Parlamentu předložit ke schválení novou právní úpravu, která bude řešit tuto problematiku komplexně.
Navržená formulace § 14 odst. 4 oproti záměru předkladatelů by mohla dokonce vést k výkladu, že dosavadní zákaz lovu zvířat pomocí sítí se vztahuje jen na savce, a to ještě ve stanovených případech. Kromě toho navržený text obsahuje pojmy, které jsou velmi široké a nepřesné, jako pojmy "velké měřítko", "následné zabíjení", "zabíjení bez výběru". Bez přesného vymezení a specifikace těchto pojmů by navrhovaná novela poskytovala možnost nejednotného právního výkladu.
Zdůvodnění novely textem Bernské konvence není správné, protože "Úmluva o ochraně evropské fauny a flory a přírodních stano;višť", podepsaná v Bernu 19. 9. 1979, zahrnuje výlučně ochranu druhů před jejich vyhubením či vymizením z evropského regionu. Tato Úmluva se netýká ochrany integrity jedince (třeba i druhově nechráněného živočicha) před týráním či krutým zacházením.