Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1999 > 1999-12-22

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 22. prosince 1999 č. 1345 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon č. 87/1991 Sb.,
o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 451)

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 451), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.


Provede:

předseda vlády





S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon č. 87/1991 Sb.,
o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 451)


Vláda na jednání své schůze dne 22. prosince 1999 posoudila a projednala návrh zákona, kterým se doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 451), a vyjádřila s tímto návrhem n e s o u h l a s zejména z dále uvedených důvodů.

1. Záměrem zákona č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů, nebylo umožnit občanům, na které se tento zákon vztahuje, stát se oprávněnou osobou podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, nýbrž, jak vyplývá z preambule tohoto zákona, zmírnit následky některých křivd, k nimž došlo v období let 1948 až 1989, a projevit uznání zahraničním čechům a krajanům za jejich přínos k udržování a pěstování národního kulturního dědictví a k obnovení svobody a demokracie v České republice.

2. Z důvodu nezbytné ochrany právní jistoty vláda nepovažuje za vhodné, a nepovažovala to za vhodné již při předkládání vládního návrhu zákona o státním občanství některých bývalých státních občanů Parlamentu České republiky, aby po uplynutí lhůt a vypořádání většiny restitučních nároků byl okruh oprávněných osob dále rozšiřován. Přijetím navrhovaného zákona by mohly vzniknout neřešitelné majetkové nároky například mezi stávajícími a “novými” restituenty; nezanedbatelná není ani skutečnost, že by bylo nutno řešit další požadavky na náhrady s výrazným dopadem na státní rozpočet.

3. Vláda se neztotožňuje s názorem obsaženým v důvodové zprávě předloženého návrhu zákona, že dosavadní úprava odporuje ustanovení čl. 3 Listiny základních práv a svobod tím, že porušuje rovnost osob v restitučním procesu. Vláda upozorňuje, že tento princip nelze chápat absolutně - stát totiž může, je-li to rozumně a objektivně odůvodněno, poskytnout méně výhod, resp. více povinností, určité osobě ve srovnání s osobou jinou.