I. p ř i j í m á k návrhu zásad zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r. Příloha k usnesení vlády ze dne 12. října 1994 č. 568
S t a n o v i s k o
vlády k zásadám zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
(tisk č. 1161)
Vláda na své schůzi dne l2. října l994 projednala a posoudila zásady zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 337/l992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. l40/l961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/l963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a vyslovila s těmito zásadami zákona n e s o u h l a s.
Své zamítavé stanovisko vláda odůvodňuje zejména tím, že nepovažuje přiznání k majetku za racionální nástroj k odhalování daňových úniků, ani k odhalování výnosů z tresné činnosti. Proto navrhla v rámci novely zákona o správě daní a poplatků vypuštění § 42, v němž je přiznání k majetku upraveno, a v nejbližší době předloží k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu zásady zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Podrobněji se k problematice, která je předmětem předložených zásad zákona, uvádí :
a) přiznání k majetku by bylo povinno podat asi 6 mil. osob; v r. l995 by náklady pouze u finančních orgánů činily zhruba 5OO mil. Kč a v dalších letech zhruba 25O mil. Kč. Zavedení přiznání k majetku by odčerpalo značnou část kapacity finančních orgánů, které by se namísto kontrol u poplatníků musely dlouhodobě věnovat zpracování přiznání k majetku. Povinnost podat přiznání k majetku by však neúměrně zatížila i občany, zejména pokud jde o nutnost ocenit věci movité, majetková práva a jiné majetkové hodnoty, k čemuž by si občan často musel na svůj náklad přibrat znalce; v tomto směru by úlohu občanů ocenit konkrétní věci a práva výrazně nemohly usnadnit ani zásady pro oceňování, jejichž vydání se v předložených zásadách zákona navrhuje. Kromě toho lze předpokládat, že část občanů by byla zejména v počátcích vedena snahou nadhodnotit svůj majetek;
b) prvotní funkcí, s kterou bylo přiznání k majetku spojováno, bylo opatřit si podklad k porovnávání přírůstků majetku s přiznáním k dani z příjmů. Právo porovnávat podle potřeby přírůstky majetku a vyzvat poplatníka k podání daňového přiznání však finanční orgány mají a budou mít podle zákona o správě daní a poplatků nezávisle na existenci přiznání k majetku. K odhalení osob, které se dopouštějí daňových deliktů většího rozsahu, mají finanční orgány jiné právní nástroje, aniž je nutno stanovit pro všechny osoby povinnost podat přiznání k majetku; převážná většina přiznání k majetku by byla nevyužitelná. V zahraničí bylo obdobné přiznání k majetku zavedeno pouze v Maďarské republice a ve Slovenské republice. V Maďarské republice zrušil povinnost podávat přiznání k majetku Ústavní soud; ani ve Slovenské republice nejsou zkušenosti s podanými přiznáními k majetku pozitivní;
c) v předložených zásadách zákona je navrhováno rozšířit funkci přiznání k majetku o povinnost osoby, která přiznání podává, uvést zdroj příjmů v případech, kdy souhrnná hodnota přiznávaného majetku je vyšší než 5 mil. Kč. Tento návrh je z právního i praktického hlediska nepřijatelný. Jde-li o osobu-podnikatele, mají být zdroje jeho příjmů, bez ohledu na jejich výši, obsaženy v jím vedeném účetnictví, do něhož mají příslušné státní orgány právo nahlédnout. Jde-li o soukromé příjmy obča- na, je třeba respektovat jeho základní lidská práva, uvedená zejména v Čl. lO a ll Listiny základních práv a svobod. Z hle- diska daňových předpisů není podstatné, z jakých zdrojů příjem pochází, rozhodující je, zda byl příjem ke zdanění přiznán či nikoliv; to však předložené zásady zákona nerozlišují;
d) přiznání k majetku podané finančním orgánům nemůže být účinným nástrojem k odhalování výnosů pocházejících z trestné čin- nosti. Jak je uvedeno výše, vláda ohledně této problematiky předloží Poslanecké sněmovně zásady zvláštního zákona; tento návrh zákona postihuje problematiku výnosů z trestné činnosti úplně, systémově a počítá s přesně vymezenou působností finan- ční prokuratury;
e) předložený návrh novely trestního zákona obsahuje návrh na ta- kovou skutkovou podstatu trestného činu, která postrádá sou- ladnost s ostatními skutkovými podstatami v trestním zákoně. Kromě toho, nehledě k předchozím připomínkám, je tento návrh novely trestního zákona nadbytečný nejen s ohledem na zpraco- vané zásady zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ale i s ohledem na § 37 zákona o správě daní a poplatků, § l25 či § 148 trestního zákona, které formou pokuty nebo trestu za trestný čin umožňují postihnout uvádění nepravdivých údajů;
f) předložený návrh novely občanského soudního řádu, který před- pokládá rozšířit pravomoce státního zastupitelství o právo po- dat návrh na zahájení občanského soudního řízení, neodpovídá ústavnímu postavení státního zastupitelství, jak je vymezeno v Čl. 8O Ústavy ČR. Pokud Ústava v Čl. 8O stanoví, že státní zastupitelství vykonává, kromě zastupování veřejné žaloby v trestním řízení, i další úkoly, stanoví-li tak zákon, nemá tím na mysli návrat k institutu občansko-soudního dozoru býva- lé prokuratury, jak by to jinak z předložené novely občanského soudního řádu a jejího odůvodnění mohlo vyplynout.