Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 2003 > 2003-11-12

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 12. listopadu 2003 č. 1121 + P

k poslaneckému návrhu zákona o odškodnění obětí okupace
Československa vojsky SSSR, NDR, PLR, MLR a BLR
(sněmovní tisk č. 475)

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona o odškodnění obětí okupace Československa vojsky SSSR, NDR, PLR, MLR a BLR (sněmovní tisk č. 475), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.



Provede:

předseda vlády



Předseda vlády

PhDr. Vladimír Š p i d l a , v. r.








P ř í l o h a

k usnesení vlády
ze dne 12. listopadu 2003 č. 1121

S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona o odškodnění obětí okupace Československa
vojsky SSSR, NDR, PLR, MLR a BLR
(sněmovní tisk č. 475)



Vláda na jednání své schůze dne 12. listopadu 2003 projednala a posoudila návrh zákona o odškodnění obětí okupace Československa vojsky SSSR, NDR, PLR, MLR a BLR (sněmovní tisk č. 475) a vyslovila s tímto návrhem n e s o u h l a s z dále uvedených důvodů.

1. Předložený návrh zákona zcela opomíjí skutečnost, že občané, kteří byli v souvislosti s pobytem okupačních armád od 20. srpna 1968 na území tehdejšího Československa poškozeni, byli odškodňováni podle tehdy platných právních předpisů, zejména na podkladě Smlouvy mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československé socialistické republiky, uzavřené dne 16. října 1968 a publikované ve Sbírce zákonů pod č. 11/1969 Sb. Podle čl. 10 bodu 1 této smlouvy škody způsobené sovětskými jednotkami nebo osobami k nim příslušejícími při plnění služebních povinností československým občanům nahradí vláda Svazu sovětských socialistických republik vládě Československé socialistické republiky ve výši stanovené na základě uplatněných nároků a při respektování československého práva zmocněnci pro záležitosti dočasného pobytu sovětských vojsk v Československé socialistické republice, kteří byli jmenování podle článku 13 této smlouvy.

Dále se podle čl. 10 bodu 2 uvedené smlouvy vláda Svazu sovětských socialistických republik zavázala nahradit vládě Československé socialistické republiky škody způsobené občanům činy nebo opomenutím osob, příslušejících k sovětským vojskům, jichž se dopustily nikoliv při plnění služebních povinností, jakož i činy nebo opomenutím členů rodin osob, příslušejících k sovětským vojskům - v obou případech ve výši stanovené příslušným československým soudem na základě nároků uplatněných proti osobám, které způsobily škodu. V čl. 12 pak byl stanoven způsob výplaty částek odškodnění poškozeným osobám.






Z informace zpracované v souvislosti s přípravou návrhu zákona na odškodnění obětí sovětské okupace v srpnu 1968 a násilného potlačení protirežimních demonstrací 21. srpna 1969, která je přílohou předloženého návrhu zákona, vyplývá, že občané, poškození v souvislosti s pobytem okupačních armád od 20. srpna 1968 na území tehdejšího Československa, případně pozůstalí po poškozených občanech, byli odškodňováni tehdejšími československými státními orgány, a další odškodňování bylo poskytováno Úřadem pro vyšetřování důsledků pobytu sovětských vojsk. Odškodnění by proto bylo důvodné jen u těch občanů, kteří dosud odškodněni nebyli, obdobně podle úpravy provedené zákonným opatřením předsednictva Federálního shromáždění č. 296/1992 Sb., o náhradě škod způsobených československým fyzickým osobám vstupem cizích vojsk a pobytem sovětských vojsk na území České a Slovenské Federativní republiky. Podle tohoto zákonného opatření se nahrazovaly majetkové škody jen v těch případech, kdy před jeho účinností nahrazeny nebyly.

2. Navrhovaná právní úprava předpokládá, že budou odškodněni občané usmrcení, znásilnění či zranění v souvislosti s pobytem okupačních armád nebo pozůstalí po těchto občanech. Nerozlišuje však ty případy, kdy ke zranění nebo usmrcení občana došlo v důsledku jeho předchozího protiprávního jednání (protiprávního podle tehdejšího i podle platného právního řádu), například v důsledku jím zaviněné dopravní nehody. Jestliže je takové jednání posuzováno jako protiprávní podle platného práva, není důvod, aby občané, kteří se stejného jednání dopustili v minulosti, byť za jiných společenských podmínek, byli odškodňováni.

3. Výše navrhovaného odškodnění je neúměrně vysoká v porovnání s jinými platnými právními předpisy upravujícími odškodnění, zejména v porovnání s výší paušálních náhrad poskytovaných podle zákona č. 217/1994 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické persekuce, kterou několikanásobně převyšuje.

4. Navrhovaný způsob prokazování nároku na odškodnění je nedostatečný, neboť lékařská zpráva ani úmrtní list nemohou být důkazem o tom, že ke zranění, úmrtí nebo znásilnění došlo v důsledku činnosti příslušníků okupačních armád. Zcela nevhodná je zejména navrhovaná možnost nahradit lékařskou zprávu nebo úmrtní list výpovědí dvou svědků, neboť tyto doklady jednak svědeckými výpověďmi nahradit nelze, a jednak by taková možnost byla nepochybně značně zneužívána. Z článku 9 Smlouvy mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československé republiky vyplývá, že při trestných činech a přestupcích, které na území tehdejšího Československa spáchaly osoby příslušející k sovětským vojskům nebo členové jejich rodin, se uplatňovalo československé právo a působily československé soudy, prokuratura a jiné orgány příslušné ke stíhání trestných činů. Důkazním prostředkem k prokazování nároků na odškodnění by proto místo výše uvedených dokladů nebo svědeckých výpovědí mohlo být jen, pokud již nebylo odškodnění provedeno, pravomocné rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu.



5. V důvodové zprávě k předloženému návrhu zákona je vyčíslen předpokládaný dopad zákona na státní rozpočet ve výši cca 600 mil Kč., přičemž se uvádí, že přesné vyčíslení dopadů na státní rozpočet nelze provést, neboť nejsou k dispozici údaje o obětech za celé období pobytu okupačních vojsk na území tehdejšího Českoslo-venska. V případě přijetí navrhované právní úpravy, zejména pokud by se nároky na odškodnění prokazovaly i svědeckými výpověďmi, by však byl dopad na státní rozpočet nepochybně vyšší, než je uvedeno v důvodové zprávě. Další dopad na státní rozpočet by vyvolala nutnost výrazně posílit rozhodovací aparát České správy sociálního zabezpečení, která by podle předloženého návrhu zákona měla o nárocích na odškodnění rozhodovat a jednorázové částky vyplácet, neboť tato agenda se vymyká z její obvyklé činnosti.