I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády ze dne 12. října 1994 č. 569
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
(tisk č. 1149)
Vláda na svém zasedání dne 12. října 1994 projednala a posoudila poslanecký návrh na vydání zákona, kterým se doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 1149) a přijala závěr, nevyslovit s předloženým návrhem souhlas. Své stanovisko opírá o tyto skutečnosti:
1. Předložený návrh rozšířením případů, kdy nelze oprávněné osobě vydat v rámci restitucí pozemek, ačkoliv by jinak byly splněny zákonné podmínky pro jeho vydání, nově zasahuje do průběhu restitucí, které probíhají již od 24. 6. 1991. Ve své podstatě by přijetí návrhu znamenalo, že v řadě případů by došlo k vyvolání nového řízení u ukončených případů, k narušení majetkových vztahů založených v průběhu restitučního procesu a k nežádoucí zpětné účinnosti zákona.
2. Zákon č. 229/1991 Sb. byl sice již několikrát novelizován, ale důvody pro nevydání pozemku uvedené v § 11 odst. 1 byly rozšířeny pouze jednou, a to o případy, kdy nelze provést identifikaci pozemku (§ 11 odst. 1 písm. f). V ostatních případech bylo jen upřesněno znění příslušných ustanovení. Navrhované doplnění
důvodů pro nevydání pozemku není rovnocenné důvodům ostatním, které mají obecnější charakter. Nově navrhované ustanovení naproti tomu postihuje poměrně úzký okruh případů - podle důvodové zprávy se jedná o pozemky zabezpečující vlastní provoz letiště a ochranná pásma (tedy i nezastavěné pozemky). Pokud by byl zákon č. 229/1991 Sb. takto doplněn, vedlo by to nepochybně k uplatnění dalších návrhů zahrnujících pozemky podobného charakteru, např. pozemky tvořící ochranné pásmo dráhy a silniční pásmo a pozemky nacházející se v prvním pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů, kde je též omezen plný výkon vlastnických práv. Přijetí navrhované novely by tak způsobilo nežádoucí prodloužení restitučního procesu.
3. Navržená úprava se vztahuje pouze k veřejným letištím, neřeší však např. problém letišť vojenských. Přijetím předloženého návrhu by se nastolil dvojí právní režim při posuzování otázky vydání pozemků v těchto areálech.
4. Podle důvodové zprávy by návrh měl odstranit problémy s interpretací § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, tj. zejména problémy s vymezením pojmu "zastavěný pozemek" a řešení otázky, zda stavba brání zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku. Ne-jedná se tedy pouze o otázku pozemků zabezpečujících provoz letiště, ale o komplexní problematiku aplikace ustanovení § 11 odst. 1 písm. c). Tyto aplikační problémy však byly již řešeny novelou provedenou zákonem č. 183/1993 Sb., a to vymezením pojmu "zastavěná část pozemku". Možnost zemědělského nebo lesního využití pozemku v ochranném pásmu veřejného letiště resp. zákaz nebo omezení vysazovat porosty v tomto pásmu je řešen § 24 odst. 2 zákona č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve
znění pozdějších předpisů.