I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, a zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Místopředseda vlády
JUDr. Jan K a l v o d a v. r.
Příloha k usnesení vlády ze dne 5. října 1994 č. 546
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, a zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě
(tisk č. 1138)
Vláda na svém zasedání dne 5. října 1994 projednala a posoudila návrh poslanců M. Čapka a J. Ortmana na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, a zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě a rozhodla vyslovit s tímto návrhem nesouhlas.
Zamítavé stanovisko odůvodňuje vláda tím, že navrhovanou změnu zákona o zpravodajských službách a zákona o Bezpečnostní informační službě nepovažuje za potřebnou a důvodnou.
Podle zákona o zpravodajských službách a zákona o Bezpečnostní informační službě jsou ve výčtu osobních dokladů, které nesmí být použity jako krycí doklady, uvedeny podle funkcí výslovně pouze průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, guvernéra České národní banky, státního zástupce nebo soudce, tedy funkce vrcholného politického a společenského významu. To však neznamená, že osobní doklady jiných občanů nejsou chráněny před zneužitím. Jak zákon o zpravodajských službách, tak zákon o Bezpečnostní informační službě výslovně zakazují používat jako krycí doklady osobní průkazy žijících osob. Prakticky se užití krycích dokladů omezuje v naprosté většině případů pouze na občanské průkazy neexistujících osob; využívání jiných dokladů je zcela ojedinělé. Důležitý je rovněž účel používání krycích dokladů. Krycí doklady slouží podle dikce zákona k utajení skutečné totožnosti příslušníka zpravodajské služby nebo jeho příslušnosti ke zpravodajské službě. V žádném případě ho však neopravňují k výkonu pravomocí spojených s průkazem , který je použit jako krycí doklad, nebo k jinému protiprávnímu jednání. Významnou pojistkou proti možnému individuálnímu zneužití je i skutečnost, že krycí doklady jsou vydávány pouze na základě rozhodnutí ředitelů zpravodajských služeb nebo ministerstva vnitra pro Úřad pro zahraniční styky a informace a ministerstva obrany pro Vojenskou zpravodajskou službu. Činnost zpravodajských služeb, včetně vydávání a používání krycích dokladů je ze zákona pod kontrolou vlády.
Na základě výše uvedených skutečností považuje vláda zákonnou úpravu chránící před možným zneužitím osobních dokladů občanů zpravodajskými službami za dostatečnou. Nesdílí proto obavy předkladatelů poslaneckého návrhu o možném poškození dobrého jména měst, obcí a regionů v případě, že průkazy členů zastupitelstev územních samosprávných celků nebudou výslovně uvedeny ve výčtu dokladů, které nelze použít jako krycí doklady zpravodajských služeb.
K doplnění argumentů pro zamítavé stanovisko může posloužit i skutečnost, že předkladatelé poslaneckého návrhu žádají doplnění zákonného výčtu pouze o průkazy členů zastupitelstev územních samosprávných celků. O zneužití jiných průkazů např. přednostů okresních úřadů nebo vedoucích ústředních orgánů státní správy, kteří nejsou členy vlády, však obavy nevyslovují, přestože tyto funkce jsou v porovnání s funkcemi členů zastupitelstev též důležité.