I. p r o j e d n a l a návrh zásad zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zaujala k němu stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř i l a předsedu vlády, aby o stanovisku uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády ze dne 3. srpna 1994 č. 411
S t a n o v i s k o
vlády poslaneckému návrhu zásad zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
(tisk č. 1065)
Vláda na své schůzi dne 3. srpna l994 projednala a posoudila výše uvedené zásady zákona a vyslovila s nimi n e s o u h l a s.
Z provedených propočtů vyplývá, že v zásadách zákona navrhované rozdělení některých složek daně z příjmů mezi státní rozpočet, rozpočty okresních úřadů a obcí by mělo za následek propad vlastních příjmů u řady okresů a především u skupiny obcí od 200 do 2 000 obyvatel; počet těchto obcí je přitom 64,7 % z celkového počtu obcí v ČR. K výrazným propadům vlastních příjmů by došlo i v rozpočtech magistrátních měst Brno (asi o 1 mld Kč), Ostrava (asi o 0,65 mld Kč) a Plzeň (asi o 0,4 mld Kč); výrazně by vzrostly pouze příjmy rozpočtu hl. m. Prahy (asi o 3,4 mld Kč).
Výrazný meziroční propad v příjmech řady okresních úřadů a obcí by vyvolal zvýšenou potřebu dotací ze státního rozpočtu na tzv. daňové dorovnání.
Uvedené rozpočtové dopady vyplývají z nově navrhovaného přerozdělení daně z příjmů fyzických osob a z navrhovaného zapojení daně z příjmů právnických osob jako příjmového zdroje rozpočtů okresních úřadů a rozpočtů obcí.
Daň z příjmů právnických osob však není vhodným příjmovým zdrojem rozpočtu okresních úřadů a obcí i proto, že je vypočítávána za právnickou osobu jako celek. Z tohoto hlediska by realizace předloženého návrhu měla za následek
- značný nárůst administrativy u podnikatelských subjektů, vyplývající z nutnosti permanentního styku mezi plátcovými pokladnami a místem, kde se vede účetnictví právnické osoby, a z nutnosti vést pro tento účel zvláštní účetní analytiku,
- narušení řádné správy daně z příjmů právnických osob u finančních úřadů,
- nejen potřebu změnit počítačový program u finančních úřadů, jak se v důvodové zprávě uvádí, ale i prodloužení doby mezi odepsáním daně z účtu plátce ve prospěch účtu finančního úřadu a jejím připsáním na účet rozpočtu okresního úřadu nebo obce a s tím související potřebu předčasně uvolňovat dotace ze státního rozpočtu na tzv. daňové vyrovnání.
Oproti záměru uvedenému v důvodové zprávě nedosáhlo by se ani těsnější finanční vazby mezi obchodní společností podnikající na území obce a rozpočtem obce, neboť podle navrhovaných zásad zákona by daň měla být na úrovni okresu rozdělována do rozpočtu obcí podle počtu jejich obyvatel.
Kromě toho se upozorňuje, že zásady zákona neupravují způsob rozdělení daně z příjmů právnických osob v případě,
že právnická osoba má sice organizační složky, ale daň z příjmů ze závislé činnosti se provádí za právnickou osobu jako celek.
Vláda nepovažuje současný systém rozpočtového určení daní za optimální a pro další období, zejména v souvislosti s dořešením vyšších územních samosprávných celků, posuzuje možnosti efektivnějšího spojení státního rozpočtu a územních rozpočtů. Připravována jsou nová rozpočtová pravidla. V této souvislosti budou náměty obsažené v předložených zásadách vzaty v úvahu. Pokud však jde o sestavení rozpočtů na rok 1995, kterého se předložené zásady zákona týkají, považuje vláda předložený návrh za nerealizovatelný.